Houbami a rostlinami se letos otrávila už stovka lidí, odborníci varují před záměnami druhů

Chystáte se vyrazit na houby? Pak nejezděte na jižní Moravu a do středních Čech - tam jich nejspíš moc nenajdete. Aktuálně podle mykologů rostou houby hlavně na severu a severovýchodě Čech. Ani tam jich ale není tolik, jak bývá v tomto období obvyklé. Pokud se ale přece jen vydáte do lesa, dejte pozor, co si přinesete domů. Lékaři už letos evidují stovku případů otrav jedovatými druhy.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Houby lákají do lesů stovky Čechů | Foto: Jiří Kamen

Milovníkům hub letos zatím sezona příliš nepřeje. Může za to hlavně suché a teplé počasí. To ale naopak do Česka přineslo některé vzácnější druhy, říká mykolog Jaroslav Landa. „Mohu jmenovat třeba hřib medotrpký nebo rudoušek uťatý, černoušek pestrý," vysvětluje pro Radiožurnál.

Právě naposledy jmenovanou houbu našla v okolí Týnce nad Sázavou i paní Hana. Původně si myslela, že jde o lanýž. „Byť jsme to okoštovali, nic nám není, tak jsem se teď dozvěděla, že není vhodný pro kuchyňské účely. Nicméně jedovatý není."

Vysbíráme v lesích houby? Z houbaření je díky internetu soutěž, tvrdí etnolog

Číst článek

Ne každý má ale takové štěstí - lékaři už letos evidují zhruba 100 případů, kdy se lidé houbami přiotrávili. Většina z nich měla ale jen lehčí příznaky, hlavně zažívací potíže.

Otravu nejjedovatější houbou v Česku - muchomůrkou zelenou - zaznamenali jen v jednom případě. Lidé si ji nejčastěji pletou se žampionem.

„Častější jsou pak muchomůrky tygrované, ty si lidi pletou s růžovkami, tam naštěstí hrozí jen spíš psychiatrické symptomy, pocity zmatenosti, halucinace,“ říká lékař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Hlušička.

Jedovatá muchomůrka tygrovaná je dobře zaměnitelná i s jedlou muchomůrkou šedivkou. Jak je rozpoznat, vysvětluje mykolog Jaroslav Landa: „Obě mají hnědé klobouky, bílé třeně a z těch rozlišovacích znaků nám vyniká zejména prsten, který je u tygrované hladký a u šedivky je rýhovaný.“

Problém bývá i u pečárek - ty jsou povětšinou jedlé, až na výjimku – mírně jedovatou pečárku zápašnou. Tu je možné poznat podle dvou základních znaků. „Páchne spíš po karbolu nebo není vůbec cítit. Druhým znakem je rychlá oxidace dužniny během několika vteřin při poškrábnutí dužnina intenzivně zežloutne," upřesňuje mykolog Landa.

Lepší barvy internetu

Lidé se dnes ale podle něj v houbách orientují lépe - čím dál častěji totiž k jejich identifikaci používají místo klasických knižních atlasů internet. V čem je to lepší, popisuje houbař Luděk: „Jsou tam krásné věrné obrázky, takže se to skoro nedá splést. Dřív bohužel byly špatné barvy v katalozích, takže tomu člověk nemohl moc věřit.“

Policie častěji hledá zbloudilé houbaře. Zachovejte chladnou hlavu a nechoďte dokola, radí

Číst článek

Pokud lidé snědí mírně jedovatou houbu, poznají to poměrně brzy - takovou otravu provází trávicí potíže. Pokud ale přijdou až za několik hodin, je to podle lékaře Jiřího Hlušičky alarmující.

„Třeba za šest, osm, deset hodin - to už by mohlo znamenat, že se jedná o muchomůrku zelenou. Ty průjmy a zvracení jsou opravdu vyčerpávající, takže tam se jede okamžitě do nemocnice a je třeba začít speciální léčbu."

Častěji než u hub se ale lidé pletou u lesních plodů. Nejohroženější jsou malé děti. Zaměňují třeba plody červeného rybízu a zimolezu. Horší je ale rulík zlomocný - ten si pletou s borůvkami.

„V tom jsou alkaloidy, takže tam může dojít jednak k zažívacím potížím, ale ovlivňuje to i nervový systém, takže tam u toho mohou být halucinace a arytmie," vysvětluje lékař.

Toxikologové jen od začátku června evidují 40 případů otrav - loni jich přitom za stejné období bylo jen 17.

Janetta Roubková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme