‚Krok o 50 let zpět.‘ Zemědělský ústav chce volně rozhazovat jed na hlodavce, odborníci to kritizují
Ministerstvo životního prostředí zkritizovalo rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, který povolil rozhazování jedu na hubení hlodavců Stutox II kvůli přemnoženým hrabošům. Aplikace jedu podle ministerstva ohrožuje zvěř a ptáky a je tak v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny, označilo ji rovněž za extrémně rizikovou pro životní prostředí.
Ministerstvo ve čtvrtek v tiskové zprávě uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, která bude případné porušení zákona šetřit.
Zemědělci podle zmiňovaného ústavu mohou rozhazovat jed do začátku prosince na zemědělské půdě, v sadech, na vinicích, pastvinách, pod jehličnany nebo u okrasných rostlin.
‚Rebelie pro život‘. Kvůli klimatu lidé tři hodiny blokovali vstup na ministerstvo životního prostředí
Číst článek
„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu (přípravku na hubení hlodavců) může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů zemědělské krajiny, jako jsou zajíci polní, srnčí zvěř, bažanti nebo koroptve,“ uvedl ředitel odboru druhové ochrany ministerstva Jan Šíma.
„Po pozření takto otrávených hrabošů pak může docházet i k sekundárním otravám, a to zejména u dravců, sov, ale také čápů, volavek a řady dalších, kteří jsou přirozenými predátory hlodavců,“ dodal.
Riziko je podle úřadu o to závažnější, že se nyní ptáci shromažďují před tahem do jižních krajin na místa, kde je jejich potrava, což jsou často právě hlodavci.
‚Řetězová reakce'
„Pokud tímto neuváženým krokem snížíme populaci přirozených predátorů hlodavců, v následujících letech se bude situace opakovat, nebo bude dokonce ještě horší. Už dnes jsou stavy některých dravců a ptáků v zemědělské krajině kritické, a ministerstvo životního prostředí zvýšení jejich počtu podporuje různými dotacemi a záchrannými programy. Plošná aplikace jedů na polích je krok o 50 let zpět,“ vysvětlila mluvčí úřadu Petra Roubíčková.
To potvrzuje i Zdeněk Machař ze záchranného ptačího centra v Brně. „To je řetězová reakce. Na hraboše navazují predátoři, kteří jsou velice významní jako poštolky a všichni dohromady, včetně krkavcovitých. Ti aktivují pudově svoje množství a přizpůsobují se početnosti hrabošů,“ vysvětluje.
To byl letos podle ornitologů třeba případ sýčka obecného, který se díky velkému množství hrabošů významně rozmnožil. A teď hrozí, že buď následkem otravy, a nebo nedostatku přirozené potravy zahyne.
Povolení bez konzultace
Ministerstvo životního prostředí podle ní navíc ministerstvo zemědělství na problém upozornilo. „Na odpověď však ministerstvo zemědělství nijak nečekalo a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský bez konzultace s ministerstvem životního prostředí povolení vydal,“ řekla mluvčí.
Ministerstvo povolilo prodloužení těžby v dole Bílina. ‚Největší chyba za fungování úřadu,‘ tvrdí Greenpeace
Číst článek
Ministerstvo životního prostředí rovněž připomnělo, že stále platí povinnost omezit nadměrný úhyn živočichů, stejně jako ochrana ptáků a dalších druhů zvířat. Inspekce může při porušení zákona dávat fyzickým osobám sankce do 100 000 korun, u právnických do dvou milionů Kč. Jed je zakázané dávat do chráněných území, jako jsou národní parky nebo přírodní rezervace.
Plošnou aplikaci jedu kritizovala také Česká společnost ornitologická. „Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl za společnost Václav Zámečník.
Na přemnožení hrabošů si stěžovali zemědělci. V silách zemědělců podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy nebylo odsypávat jed pouze do nor, používané přípravky podle něj navíc mají krátkou dobu rozpadu.
„I když už máme skoro po žních, tak nám hraboši zničili podle mě tak třicet procent úrody, o které jsme mohli mít podstatně vyšší úrodu. Nejvíce byly poškozeny ječmeny, pšenice, vojtěška jako krmivová základna, zkrátka všechny obiloviny. Co je na poli, to hraboši spotřebovali,“ upozornil například i Antonín Osička, který předsedá okresní agrární komoře na Břeclavsku s tím, že je už situace neúnosná.
„Alternativou k použití rodenticidů by mohlo být intenzivní zpracování půdy a odkrytí hnízd hraboše. Každý pohyb s půdou ji ale dále připraví o důležitou vláhu, což v současné situaci s nedostatkem srážek může být kontraproduktivní,“ doplnil Pícha v červenci.
