Biologická cesta proti přemnoženým hrabošů nestačí, zdůrazňuje expert ze zemědělského ústavu Hnízdil

Ministerstvo životního prostředí nesouhlasí s rozhodnutím resortu zemědělství hubit přemnožené hraboše jedem Stutox II. Proč se u nás hlodavci tolik množí a jakou škodu mohou na polích způsobit? Není možné proti nim zasáhnout jinak než jedem, který ohrožuje i další zvířata? Radiožurnál se ptá Michala Hnízdila z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

20 minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

(ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Poslední zima byla pro přezimování hrabošů velmi dobrá, hraboš měl po určitou dobu sněhovou pokrývku, takže tam přežíval docela dobře,“ vysvětluje důvody, proč je dnes více hrabošů než třeba před čtyřmi lety.

Reprodukce hraboše tak na jaře začala na mnohem vyšší úrovni než v letech jiných, podstatnou věcí jsou tři nebo čtyři suché roky. Právě v takových podmínkách se hrabošům daří. Pak bude záležet především na počasí – na chladu a srážkách.

„To je podstatné pro to, zda se hraboší populace zlomí sama rychle, nebo ne,“ dodává.

Kritici plošného používání jedu proti hrabošům tvrdí, že nejdříve by se měla použít biologická cesta, tedy podpora predátorů. To by ale podle Hnízdila v minulosti evidentně nestačilo – hraboš se dostal na hodnoty, které jsou pro sklizeň kalamitní.

Účinná látka funguje velmi rychle, hlodavec umírá v řádu tří až pěti hodin, látka se rozkládá už v hlodavci. Rizika pro dravce nebo jiné organismy jsou podle Hnízdila akceptovatelná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor

Další možností, jak se vypořádat s hrabošem, je hluboké rozorání polí, čímž se naruší nory hrabošů. Pokusit se o to je podle Hnízdila potřebné, ale otázkou je kde a za jakých podmínek.

„Zemědělci bojují za každou kapku vláhy, bylo by nerozumné rozorat pozemek a půdu obrátit a připravit ji o zbytky vláhy, které tam jsou,“ argumentuje.

Používání jedu ochránci přírody odmítají s tím, že jed ohrožuje další zvířata, jako jsou zajíci nebo srnky. Podle Hnízdila se ale látka dá aplikovat takovým způsobem, který se vyhne sekundárním otravám.

Tomáš Pancíř, Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme