Zemědělský ústav povolil mimořádné použití jedu na hraboše. Podle ornitologů to ohrozí sýčky

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ústavu. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše, řekla mluvčí ústavu Ivana Kršková.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hraboš na poli

Hraboš na poli | Zdroj: Profimedia

Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zasít meziplodiny. Česká společnost ornitologická upozornila na to, že povolení jedu ohrožuje kriticky ohrožené sýčky.

Extrémní výskyty hrabošů podle Krškové v průměru přesahují 17násobek prahu škodlivosti. Nejvyšší dosažený násobek byl v srpnu v okrese Kladno, kde byl na 108násobku prahu škodlivosti.

Zemědělci tvrdí, že se hraboši přemnožili a z Moravy se přesunuli do Čech. Chtějí výjimku na jed Stutox

Číst článek

Zemědělci musejí plánovanou aplikaci jedu Stutox II oznámit ústavu a myslivcům, případně uživatelům honitby, nejpozději tři dny předem. Zemědělský ústav bude dodržování podmínek pro aplikaci kontrolovat s ohledem na snížení rizik na další živočichy. Mimořádné nařízení je v platnosti od 3. září do 31. prosince.

Podle zemědělského ústavu se situaci s přemnoženými hraboši nepodařilo zvládnout jinými prostředky a hrozí další vysoké hospodářské škody, zejména u ozimých plodin.

Přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Pohybují se také v blízkosti domů a vzniká riziko přenosu chorob z hraboše na člověka. Navíc není možné s jistotou určit, kdy a kde se uskuteční nevratný a zásadní populační pokles hraboše, uvedla Kršková.

Nebezpečí pro sýčky

Česká společnost ornitologická se domnívá, že rozhodnutí je výsměchem nedávno schválenému záchrannému programu pro kriticky ohroženého sýčka. Pro tuto malou sovu, která se hraboši živí a polyká je vcelku, jsou hlodavci přiotrávení Stutoxem snadnou kořistí a zároveň extrémním nebezpečím, přímo směřujícím k vyhynutí této malé sovy, které v Česku zbývá posledních sto až 130 párů, uvedla společnost v tiské zprávě.

Sýček je v Česku na pokraji vyhynutí. Může za to hlavně intenzivní zemědělství

Číst článek

„Největší nebezpečí hrozí sýčkům v jádrové oblasti na pomezí středních a severních Čech, kterým se letos velmi dařilo právě díky nadměrnému množství hrabošů. Vyvedli rekordních 95 mláďat,“ uvedl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum. Zemědělský ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území Česka.

Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu.

Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.

Okresy, kde ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin kvůli zvýšenému počtu hrabošů, jsou Blansko, Chomutov, Jičín, Kladno, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Rakovník, Ústí nad Orlicí, Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc a Znojmo. Ke čtvrtku podle Krškové přibyl okres Kolín.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme