Hrad Bouzov zůstane státu. Ústavní soud zamítl stížnost Německého řádu

Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu, který se domáhal vydání hradu Bouzov na Olomoucku. Justice nechala památku ve vlastnictví státu. Ústavní soudci obdrželi stížnost v červenci, odmítli ji v polovině září, zjistila ČTK z justičních databází. Z usnesení plyne, že se řád po druhé světové válce nedomáhal vrácení hradu, který zabavili nacisté, zákonem předepsaným způsobem. Řád s verdiktem nesouhlasí a chce se o majetek soudit dál.

Aktualizováno Brno (Aktualizováno: 10:41 20. 9. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hrad Bouzov | Foto: Scotch Mist | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 4.0

„Řád bude pokračovat ve snaze o navrácení majetku až do vyčerpání všech možností. Včetně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva,“ uvedl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

Vzhledem k tomu, že řád tak pozbyl vlastnictví už před únorem 1948, odmítl Národní památkový ústav v květnu 2014 památku vydat v církevních restitucích. Následnou žalobu zamítl okresní soud a poté i olomoucká pobočka krajského soudu.

Dokazování bylo podle právníků památkového ústavu velmi náročné, spis čítal přes 4000 stran a bylo potřeba projít řadu archivních záznamů. Podle památkového ústavu je zřejmé, že řád přišel o hrad ještě před 25. únorem 1948, což je začátek rozhodného období podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Dovolání řádu odmítl v květnu Nejvyšší soud. Řád tehdy jako spornou otázku nastolil například to, zda byl po druhé světové válce uplatněn restituční nárok podle tehdejších předpisů a zda k definitivní konfiskaci došlo před, anebo až po únoru 1948.

Německý řád podal stížnost k Ústavnímu soud. Usiluje o vrácení hradu Bouzov i dalších nemovitostí

Číst článek

Podle Nejvyššího soudu se však řádu nepodařilo zpochybnit podstatný závěr, že po druhé světové válce už nebylo vlastnické právo německých rytířů obnoveno.

„Tvrdí-li pak, že k převzetí požadovaných nemovitostí došlo až dne 22. 3. 1949, opomíjí, že toho dne byl sice dle skutkových zjištění soudů nižších stupňů sepsán zápis o odevzdání hradu, nicméně jako den přechodu byl uveden den 1. 5. 1947,“ stojí v usnesení Nejvyššího soudu.

Řád pokládá Bouzov za historický majetek svého právního předchůdce. Už dříve řád avizoval, že vyčerpá všechny možnosti, včetně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě usiluje také o vrácení dalšího nemovitého majetku na severu Moravy a ve Slezsku, kde v minulosti řád intenzivně působil a dnes se tam se věnuje duchovní službě i aktivitám ve školství a zdravotnictví.

Historie hradu Bouzov

  • Bouzov byl založen na počátku 14. století. Zakladatelem byl šlechtic Búz, snad z rodu Bludovců, který dal hradu jméno. Poté se na hradě střídali majitelé a koncem 14. století jej získal Heralt z Kunštátu.
  • V roce 1558 hrad vyhořel, opraven byl jen částečně a v dalším období spíše chátral. Teprve na konci 17. století získal Bouzov Řád německých rytířů (od roku 1929 Německý řád).
  • V držení řádu zůstal hrad až do října 1938, kdy ho zkonfiskovali nacisté a spolu s dalším řádovým vlastnictvím byl předán do německé správy. Hrad získal šéf SS Heinrich Himmler, během okupace byl Bouzov dokonce sídlem přepadového oddílu SS.
  • Po válce byl Bouzov znovu konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu. Německý řád o hrad opakovaně usiluje od roku 1998. Národní památkový ústav (NPÚ) hrad odmítl v květnu 2014 vydat v rámci církevních restitucí. Památkáři svůj krok zdůvodnili tím, že byl konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi nevztahuje.
  • V březnu 2017 olomoucký krajský soud v odvolacím řízení potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který se domáhal navrácení hradu. Žaloba není podle soudu důvodná. Stejné rozhodnutí vydal již v srpnu 2016 olomoucký okresní soud, řád se odvolal. Řád se poté obrátil na Nejvyšší soud, ten ale letos v květnu dovolání odmítl, nyní také Ústavní soud odmítl stížnost řádu. Už dříve přitom řád avizoval, že vyčerpá všechny možnosti, včetně stížnosti k Ústavnímu soudu a Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
  • Kromě Bouzova Německý řád požaduje také navrácení některých nemovitostí v Karlově Studánce na Bruntálsku. U soudů se domáhal určení, že jejich vlastníkem je stát, nikoliv obec Karlova Studánka, v případě úspěchu by se totiž řádu teoreticky otevřela možnost žádat o vrácení nemovitostí podle zákona o církevních restitucích. Okresní soud v Bruntálu ale žalobu zamítl, řád neuspěl ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Ostravě a naposledy letos v červnu odmítl dovolání i Nejvyšší soud.
  • Bouzov je jednou z nejznámějších moravských památek, je nejnavštěvovanější památkou Olomouckého kraje. V roce 2018 jej navštívilo 111 tisíc lidí. Od roku 1999 je národní kulturní památkou.
  • Hrad je oblíbeným místem filmařů. Proslavil se zejména díky pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, objevil se ale také v seriálu Arabela, italské pohádce Fantaghiro, v pohádce O medvědu Ondřejovi, filmu Kopretiny pro zámeckou paní a také v Království potoků.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme