Hrad bral za Klause peníze od státu za 'mrtvé duše'. Vylepšoval tak platy svých zaměstnanců

Pražský hrad během éry Václava Klause vylepšoval pomocí triku s tabulkovými místy platy svých zaměstnanců. Kancelář prezidenta republiky uváděla, že má víc zaměstnanců, než kolik jich tam ve skutečnosti pracovalo. Vybraným úředníkům tak mohla navýšit mzdy. Informaci přinesl deník Právo.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentská standarta na Pražském hradě

Prezidentská standarta na Pražském hradě | Foto: Filip Jandourek

Zatímco platy zaměstnanců ve státní správě klesaly, hradním úředníkům rostly, a to i o deset tisíc korun za rok. Umožnila jí to takzvaná tabulka míst, na kterou dostává od státu peníze.

Kancelář prezidenta republiky například loni vyúčtovala, že u ní pracovalo 114 lidí, ve skutečnosti jich ale zaměstnávala pouze 87, předchozí rok 90. Stát jí ale platil pořád stejnou částku. Tu pak kancelář mohla použít na odměny a zvýšení platů.

Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že tato praxe se těžko postihuje. Praxe Hradu je sice v souladu se zákonem, podle Kalouska je ale neetická a nemorální.

„Je špatné, když je počet dlouhodobě neobsazených míst vyšší než tři čtyři procenta. Mohu říct, že u Pražského hradu se za posledních pár let jednalo o neobsazenost až 15 procent, což je vysoký nadprůměr a určitě je to špatný jev. Není to proti zákonu, ale určitě to není v souladu s etikou a mravností,“ vysvětlil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Tehdejší šéf prezidentské kanceláře Jiří Weigl kritiku odmítá. Tvrdí, že v každé státní organizaci nikdy přesně nesedí počet tabulkových míst a počet skutečných zaměstnanců. Úřady podle něj musí mít jistý prostor, kdyby potřebovaly někoho zrovna nabrat.

„Mně na tom nic špatného nepřijde, já si naopak myslím, že lidé, kteří dobře pracují a kteří pracují více než jiní a za jiné, by měli dostat také adekvátně zaplaceno. Nevidím žádný prospěch pro stát a pro společnost v tom, že státní instituce zaměstnávají velké počty špatně placených a nemotivovaných lidí,“ míní Weigl.

„Vy myslíte, že je lepší zaměstnávat hodně špatně placených zaměstnanců, nebo naopak počet zaměstnanců snížit a slušně je zaplatit? Já myslím, že platí to druhé,“ odmítá bývalý kancléř.

Podle ministerstva financí jde o trik, který využívají i další úřady, ale většinou jen krátkodobě. Hrad v této praxi podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba vyniká. Podle něj je ale problém v tom, že některé rozpočtové kapitoly, například prezidentská kancelář nebo úřad ombudsmana, jsou tzv. prioritní kapitoly, které přímo schvaluje rozpočtový výbor sněmovny.

Ministerstvo financí ale tvrdí, že si na tabulková místa posvítí a bude na nesrovnalosti upozorňovat. Situaci chce řešit i tak, že tyto kapitoly zohlední v rozpočtu na příští rok.

Martina Spěváčková, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme