Hrad mlží o spisu ke Kajínkově milosti. Nesmyslné dotazy, odmítá odpovědět Ovčáček

Rušíme, co jsme prve rozhodli. Tak se Hrad vypořádal s žádostí o informace, co konkrétně obsahuje úřední spis k milosti pro odsouzeného vraha Jiřího Kajínka. Prezidentská kancelář totiž poskytla dvě odlišné odpovědi. Přesto ale dokumenty ke Kajínkově milosti odmítá komentovat. „Nesmyslné dotazy,“ vzkázal hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman udělil milost Jiřímu Kajínkovi.

Prezident Miloš Zeman udělil milost Jiřímu Kajínkovi. | Foto: Český rozhlas | Zdroj: Český rozhlas

„Uvedená žádost o poskytnutí informace se odmítá,“ zněla obligátní odpověď Kanceláře prezidenta republiky z počátku letošního června. Server iROZHLAS.cz s odvoláním na zákon o svobodném přístupu k informacím požadoval kopii spisu k udělení milosti pro Jiřího Kajínka. 

Protože je milost úředním aktem, měla by disponovat samostatným spisem. I proto chtěla redakce - kromě samotné kopie - znát minimálně spisovou značku a přehled všech dokumentů, které svazek obsahuje.

Z uvedených informací ale prezidentská kancelář neposkytla ani jednu. „Požadovaný spis obsahuje pouze přehled trestné činnosti pana Kajínka, doložený soudními rozhodnutími vydanými v trestním řízení, a rozhodnutí o udělení milosti, které z těchto soudních rozhodnutí vychází,“ vypořádal se stručně s žádostí Václav Pelikán, ředitel odboru legislativy a práva. Ve zbytku se odvolal na ochranu osobních údajů, pod kterou podle Hradu spadá právě i údaj o odsouzení za konkrétní trestní čin.

„Z uvedeného vyplývá, že požadovaný spis ze zákonných důvodů nelze poskytnout,“ uzavřel ještě.

Rušíme, co jsme rozhodli

Server iROZHLAS.cz proto proti rozhodnutí podal dva opravné prostředky. Nejprve stížnost, neboť prezidentská kancelář v zamítavém rozhodnutí zcela ignorovala žádost o spisovou značku či číslo jednací. A podobně nebyl ani důvod pro odmítnutí obsahu spisu, tedy přehledu dokumentů, které obsahuje. Zde se totiž neobjevují osobní údaje, jak Hrad argumentuje, a pokud ano, je prezidentská kancelář povinna podle zákona tyto údaje anonymizovat.

Podobně i v samotném odvolání server iROZHLAS.cz znovu argumentoval tím, že osobní údaje nejsou důvodem pro úplné odmítnutí žádosti, ty mají být začerněny a zbytek dokumentu zveřejněn. Ostatně pokud spis tvoří, jak prezidentská kancelář uvedla, rozsudky soudů, ty jsou podle informačního zákona běžně přístupné a soudy je zveřejňují.

A na základě toho Kancelář prezidenta republiky otočila a původní zamítavé rozhodnutí zrušila.

„V příloze připojuji rozhodnutí o udělení milosti v anonymizované podobě a upravené tak, aby nebyla narušena ochrana osobních údajů,“ stálo v novém dopise, který opět podepsal šéf legislativního odboru Pelikán (viz box Nejdřív odmítnout, poté poskytnout). A napodruhé už připojil i konkrétní číslo jednací spisu ke Kajínkovi. Podstatná je však poslední věta rozhodnutí. „Součástí spisu nejsou jiné dokumenty než toto rozhodnutí.“

Nejdřív odmítnout, poté poskytnout

Kopii milosti pro Jiřího Kajínka už přitom server iROZHLAS.cz podle zákona o svobodném přístupu k informacím požadoval. Tehdy ji ale prezidentská kancelář odmítla s odvoláním na ochranu osobních údajů. Krátce na to a s ohledem na velký zájem médií i veřejnosti však celé znění milosti zveřejnilo samo ministerstvo spravedlnosti. Prezidentská kancelář rozhodnutí o milosti zveřejnila až po stížnosti redakce, a to navíc v anonymizované podobě. Rozdíl mezi dokumenty zveřejněnými resortem spravedlnosti a Kanceláří prezidenta republiky si můžete prohlédnout na obrázku s posunovací šipkou.

Takže rekapitulace: v první odpovědi Hrad uvedl, že součástí spisu je kromě rozhodnutí o milosti přehled trestné činnosti a rozsudky v případu Kajínek. V druhé zase, že součástí spisu je pouze rozhodnutí o milosti, a nikoli už přehled trestné činnosti. A vysvětlení?

„Žádost o informace jsme posuzovali věcně a psali jsme o přehledu trestné činnosti, který měl vypovídací hodnotu. Tento přehled neměl číslo jednací, nebyl součástí spisu a byl v podobě informace osobně předán panu prezidentovi. Obsah této informace však nelze z důvodů uvedených v rozhodnutí sdělit. Vzhledem k tomu, že jste se opětovně domáhala čísla jednacího spisu, posoudili jsme tuto věc z formálního hlediska,“ uvedl šéf odboru Pelikán, proč Hrad poskytl dvě vzájemně si odporující odpovědi.

„Znovu jsem ověřil, že součástí vámi požadovaného spisu je skutečně jen toto rozhodnutí, a z tohoto důvodu ve spise není přiložen takzvaný krycí list (obsah, respektive seznam dokumentů; pozn. red.),“ uzavřel ještě.

Rozhodnutí o udělení milosti pro Jiřího Kajínka zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti na sociální síti (obrázek vlevo). Kancelář prezidenta republiky ten samý dokument poskytla až po stížnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ovšem anonymizovala veškerý jeho text (obrázek vpravo). Podívejte se:

V roce 2013 převedl prezident Miloš Zeman agendu milostí na ministerstvo spravedlnosti. Úředníci mu mají žádosti o milost postupovat pouze po splnění přísných kritérií, většina dopisů je tak zamítnuta. Pokud ale resort přece jen na Hrad žádost o milost posílá, obsahuje spis zpravidla lékařskou zprávu a přehled trestné činnosti, případně pak další informace například o rodinné situaci.

„K tomu zasíláme průvodní dopis ministra prezidentovi. V zásadě není jasně definované, které dokumenty musí ve spisu být - například lékařská zpráva Vězeňské služby logicky do spisu patří kvůli podmínce prezidenta týkající se zdravotního stavu. Jakékoli další dokumenty, které ministerstvo potřebuje k ověření splnění podmínek a vyžádá si je, mohou být také součástí spisu, například informace z OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí; pozn. red.) nebo od jiných orgánů,“ popsala formality mluvčí resortu Tereza Schejbalová.

Pošlete rozsudky, telefonoval Hrad na ministerstvo spravedlnosti. Pak Zeman oznámil, že dá Kajínkovi milost

Číst článek

Tristní vizitka

Mluvčí zároveň připomněla, že v případě Kajínka nešel spis z ministerstva spravedlnosti. Hrad nicméně na konci dubna resort požádal, aby mu rozsudky v možná nejprověřovanějším případu v Česku zaslal. Do prezidentské kanceláře odešly dokumenty hned druhý den (více si můžete přečíst ZDE).

Proč tyto rozsudky nejsou součástí oficiálního spisu, ale hradní mluvčí Jiří Ovčáček odmítl komentovat. První dotaz zcela ignoroval, sdílnější nebyl ani po urgenci.

„Rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti je bezpodmínečné právo dané Ústavou. Z tohoto důvodu jsou vaše dotazy absolutně bezpředmětné,“ vzkázal pouze.

Server iROZHLAS.cz před časem informoval také o tajemných analýzách, které k milosti pro Kajínka vznikly. Jejich existenci zmínil sám prezident Miloš Zeman, podle kterého se jedná dokonce o „několik zajímavých analýz“. Na dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím ale Hrad odmítl zveřejnit, kdo a na základě čeho tyto analýzy zpracovával (o tajemných analýzách Hradu se dočtete ZDE).

Tajné analýzy k milosti pro Kajínka. Hrad odmítá říct, kdo a jak je zpracovával

Číst článek

Pokud je součástí spisu pouze rozhodnutí o udělení milosti, z jakého důvodu ve spise nejsou ani tyto analýzy? „Na nesmyslné dotazy opravdu odpovídat nehodlám. To, že neznáte Ústavu, je vaše tristní vizitka,“ uzavřel mluvčí Ovčáček. 

Na doživotí odsouzený vrah Jiří Kajínek opustil brány rýnovické věznice na konci letošního května. Už dříve znalecká komise uvedla, že možnost jeho resocializace je „zcela zaniklá“, neboť neprojevil „autokritický pohled“. O tom, že se chystá milost pro Kajínka, informoval sám prezident Zeman těsně před svým odletem do Číny. Jednalo se o vůbec první milost, kterou hlava státu udělila na základě vlastního rozhodnutí.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme