Češi, Němci i Poláci protestovali proti rozšíření příhraničního dolu Turów v Polsku. Bojí se ztráty vody

Stovky lidí z Česka, Polska i Německa se v neděli u Hrádku na Nisou na Liberecku zapojily do klidného protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu Turów. Obávají se ztráty vody i nepříznivého vlivu na klima.

Hrádek nad Nisou Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Účastníci happeningu proti rozšiřování dolu Turów utvořili na Trojmezí lidský řetěz | Foto: Radek Petrášek | Zdroj: ČTK

Na Trojmezí, kde se setkávají hranice tří států, účastníci happeningu symbolicky vytvořili lidský řetěz. Řada z nich také podepsala otevřený dopis polské vládě, v němž ji vyzvali, aby se chovala jako dobrý soused a neničila krajinu a životní prostředí svých sousedů i svojí vlastní.

Kvalita ovzduší se podle kontrolního úřadu nezlepšila. Za tři roky do ní šlo 10,6 miliardy korun

Číst článek

Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka ocenil, že se do protestu zapojili i lidé z Polska. „Pro mě je dnešní akce velice příjemným překvapením, že potenciál odporu je širší,“ řekl v neděli. Podle něj je složité najít spojence na polské straně. „Jiný pohled má ten, komu ten důl poskytuje obživu, nějaké zázemí, jiný pohled my, koho důl zásobuje jen tím negativem,“ uvedl starosta.

Polský hnědouhelný důl leží nedaleko Hrádku a rozšířením těžby by bylo toto město zřejmě nejvíc zasaženo. „Je to další úbytek spodní vody, je to samozřejmě další hluk, další prach. Jsou to veškeré negativní vlivy, které tento důl kolem sebe šíří dneska, v současné rozloze,“ uvedl starosta.

Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Povolení k těžbě má zatím do příštího roku.

„Lidé se tady samozřejmě obávají ztráty podzemní vody v důsledku prohloubení dolu, jelikož to by vedlo k poškození života každého, kdo v tomto regionu žije. Proto se snažíme upozornit na tento problém a řešit ho, dokud je čas,“ vysvětlila Šárka Soukupová z místního sdružení Chráníme vodu.

Vyprahlé pohraničí

Už dnes potoky a studny v oblasti Frýdlantu, Hrádku a Chrastavy na Liberecku vysychají, s přiblížením těžebního prostoru k hranici se podle oponentů záměru pravděpodobně situace ještě zhorší. V blízké době by měla být vyhlášena takzvaná mezinárodní EIA, která posuzuje vliv záměrů na životní prostředí.

Ekologické organizace budou mít větší práva, schválili poslanci kvůli Evropské komisi

Číst článek

Jednotlivci, organizace, samospráva i státní správa budou mít 30 dnů na vznesení námitek a připomínek. „Touto akcí se všechny snažíme upozornit, že se mohou zapojit do připomínkování EIA,“ řekl na happeningu Mikuláš Černík za občanské hnutí Limity jsme my. Lidé na nedělní akci nechávali na sebe kontakt, aby se dozvěděli o vyhlášení EIA.

Připomínky chce podat například i Liberecký kraj. „Hlavně chceme, aby se majitel dolu a elektrárny, což je polský stát, přestal tvářit, že emise, jak z dolu, tak i elektrárny končí na hranicích a že vliv elektrárny a dolu končí na hranicích,“ uvedl hejtman kraje Martin Půta (STAN).

Podle něj například nejbližší polská měřící stanice je 40 kilometrů od elektrárny. Půta by byl rád, aby byla přímo u ní, aby platilo to, co její vlastník deklaruje. „Protože tu jistotu teď nemá nikdo,“ dodal. Vlastník dolu podle něj navíc popírá, že těžba má vliv na úbytek podzemní vody na českém území.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme