Hranice pro odchod do důchodu by mohla být 65, nebo 67 let, plánuje vláda
Ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV) navrhuje zastropovat věk odchodu do důchodu. Původní plán počítal, že by hraniční věk mohl být 65 let, resort však nakonec připraví i variantu, že by to bylo 67 let. Českému rozhlasu to řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).
Nyní se věk odchodu do důchodu každý rok zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce.
„Představa, že ti lidé budou pracovat jaksi téměř do nekonečna, jak je nastaven ten současný mechanismus, naprosto nemůže odpovídat realitě,“ poznamenala k návrhu ministryně Marksová.
O plánech vlády na zastropování důchodového věku mluvily ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) a poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková
„My se sice dožíváme čím dál vyššího věku, ale zároveň s tím se zvyšuje počet nejrůznějších chorob a je otázkou, do kolika let vůbec jsou ti lidé schopni opravdu pracovat,“ dodala.
Resort původně navrhoval hranici 65 let, což podle Marksové vychází ze závěrů odborné důchodové komise, po projednání návrhu ve vládě však připraví ještě jednu variantu.
„Až budu předkládat paragrafované znění, a to koncem června, tak předložím dvě varianty – pro 65 a 67 let – a u obojího budou příslušné výpočty,“ řekla Marksová.
Babiš: Je to třetina rozpočtu
„Je to třetina rozpočtu a hlavně je to hlavní mandatorní výdaj, takže jsme se domluvili, že spočítáme 65 a 67. Prověříme, v kterých zemích Evropské unie je strop uvažován na 67 a v kterých na 65 let, a k záležitosti se vrátíme,“ doplnil ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Věk odchodu do důchodu by měl být stejný pro muže i pro ženy a zohledňovat by se neměl ani počet dětí. Platit by to mělo pro lidi narozené po roce 1971. Dříve narození odejdou do důchodu nejpozději v 65 letech už podle současných pravidel.
Plány vlády na zastropování věku odchodu do důchodu okomentovala ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová
Část opozice je proti záměru ministerstva práce, například podle ODS je předčasné to řešit. Návrh také počítá s tím, že by se strop každých pět let předhodnocoval.
Podle gerontoložky Evy Holmerové by se neměla stanovovat jednotná hranice odchodu do důchodu příliš vysoko.
„Někteří mohou být tak vyčerpáni a špatně placeni, že se už prostě na důchod těší. Existují čísla, že když se nadměrně posouvá věk nároku na důchod, tak je to kompenzováno tím, že někteří lidé dříve odcházejí do důchodu invalidního,“ říká Holmerová.
