Kdy už jde o trestný čin? Skupina poslanců chce zvýšit hranici škody z pěti na deset tisíc korun
Krádež, zpronevěra nebo třeba podvod do 10 tisíc korun už možná nebude trestným činem, ale jen přestupkem. Skupina vládních a opozičních poslanců navrhuje zvýšit hranici škody pro trestný čin z pěti tisíc korun na dvojnásobek. Novelu podporuje ministerstvo spravedlnosti i státní zástupci. Proti se naopak staví ministerstvo vnitra. Pro obce by totiž změna znamenala větší zátěž. Podrobnosti zjišťoval Radiožurnál.
Se změnou nesouhlasí třeba prodavačka Barbora, která pracuje v jednom z pražských obchodů se sportovními potřebami.
„Myslím, že tato změna je nežádoucí, lidi by se míň báli krást,“ říká. Podobně to vidí i její kolega Aleš. „Ukradli nám bundu za 9790 korun a už vidíte, že ty zloději si začínají vyhlížet to dražší,“ dodává.
Zvýšení hranice škody z pěti tisíc na deset tisíc korun, kdy ještě nejde o trestný čin, by se kromě krádeže týkalo taky přestupku poškozování cizí věci nebo třeba podvodu. Novelu trestního zákoníku předložila skupina poslanců z šesti koaličních i opozičních stran v čele s Helenou Válkovou z hnutí ANO (ANO, ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a TOP 09). Současná úprava z roku 2002 podle nich už neodpovídá ekonomické realitě a vede ke kriminalizaci lidí.
„To, co jsme si mohli koupit před 15 lety za 5000 korun, už neodpovídá hodnotě v současné době, a je to spíš těch 10 tisíc korun. Ta hranice má vždycky vyjadřovat společenskou škodlivost jednání, jakou uděláte škodu,“ přibližuje Radiožurnálu.
Sněmovna schválila rychlejší vyhoštění opakovaně odsouzených cizinců. Stačit budou tři trestné činy
Číst článek
Výše škody
Kapesních nebo násilných krádeží by se to netýkalo. Ty jsou trestným činem vždy, bez ohledu na výši škody. Pod návrhem je podepsaný také předsedy opoziční KDU-ČSL Marek Výborný. Podle něj by novinka ulevila soudům i přeplněným věznicím.
„To je jedna z hlavních motivací, abychom skutečně bagatelní trestní činnost převedli do toho přestupkového řízení,“ popsal.
Zdvojnásobení částky by se dotklo všech hranic výše škod. Tedy i velkého rozsahu, která by nově byla deset místo pěti milionů korun. Změnu podporuje ministerstvo spravedlnosti. Autoři s resortem přípravu návrhu průběžně řešili. Se zvýšením hranic souhlasí také Nejvyšší státní zastupitelství.
Naopak ministerstvo vnitra je proti. Současnou podobu považuje za přiměřenou. Navíc by to podle něj zatížilo úřady. Autoři návrhu totiž odhadli, že do přestupkového řízení by se ročně navíc dostalo pět až 10 tisíc případů.
„Takové navýšení pokládáme za vysoké, a znamenalo by nadměrnou administrativní, finanční i personální zátěž pro obecní úřady, které se již dnes potýkají s velkým množstvím projednávaných přestupků a nedostatečnou personální kapacitou,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Policie vyčíslila poskytnutí údajů o kriminalitě na téměř 26 milionů, soud jí dal za pravdu
Číst článek
Časově náročné řízení
Třeba v Praze 1 loni řešili 517 přestupků proti majetku. Ve 40 procentech případů zahajují úředníci časově náročné správní řízení, potvrzuje mluvčí městské části Kateřina Písáčková.
„Kdyby se počet o takto řešených přestupků navýšil byť o desítky za rok, museli bychom určitě navýšit personální kapacity daného oddělení.“
Podle Svazu měst a obcí proto musí být součástí plánu i navýšení peněz úřadům na tuto agendu, říká ředitel legislativy svazu Pavel Drahozval. „Abychom opravdu dokázali nabrat kvalitní lidi, procesovat veškerou tu administrativu a samozřejmě i vymáhat případně uložené pokuty. Dosud není ze strany státu jakákoliv garance, že uhradí tyto zvýšené náklady, proto s tím nemůžeme souhlasit.,“ popisuje.
Od roku 2002 politici o zvýšení finanční hranice trestní odpovědnosti neusilovali. Zvažovalo se, že opakované přestupky budou trestným činem. Nakonec ale vznikl registr přestupků, který za recidivu umožňuje ukládat pouze vyšší pokuty. Součástí poslanecké novely je taky rozšíření využívání dohody o vině a trestu a zmírnění zákona o trestní odpovědnosti firem.
