Husův mravní apel platný i dnes
Na dnešní den připadá další státní a letní církevní svátek. Připomíná odkaz Mistra Jana Husa. Středověkého reformátora nechal kostnický koncil roku 1415 upálit jako kacíře, protože odmítl odvolat své názory na tehdejší církev. V 1999 papež Jan Pavel II. vyjádřil v závěru římského mezinárodního sympozia o Husovi lítost nad jeho krutou smrtí.
Odkaz Mistra Jana Husa připomněla i tradiční mše v pražské Betlémské kapli. Účastnil se jí i prezident republiky Václav Klaus s manželkou. Po skončení mše ve svém vystoupení zdůraznil, že velkým přínosem Jana Husa bylo odhodlání setrvat ve svobodě vlastního názoru. Podle něj Husův, i dnes platný apel, spočívá především v důrazu na mravní otázku: "Spočívá v přesvědčení, že je člověk povinen poměry své doby hodnotit vyšším mravním ( v Husově pojetí náboženským) hlediskem. Spočívá v názoru, že shledá-li člověk mezi nimi rozpor, je povinen pozemská pravidla nerespektovat," připomněl prezident.
Podle něj Hus poskytl příklad oddanosti pravdě, za níž položil život. "Tato jeho oběť za pravdu se stala - a myslím, že v tom u nás nemá konkurenci - nejnaléhavějším morálním apelem naší historie." Václav Klaus také vyslovil přání, aby se lidé stále inspirovali Husovou odvahou a láskou k pravdě a jako on trvali na svobodě projevu a nebáli se angažovat pro nápravu věcí veřejných.
Už dopoledne se v Husově rodném Husinci sešli lidé při ekumenické mši. Jeho osobnosti se už dlouhou dobu věnuje spisovatelka Eva Kantůrková. Radiožurnál se jí proto zeptal, v čem vidí jeho přínos i přes dobu, která nás od něj dělí.
"Já myslím, že v názorové důslednosti, v tom, že dokázal uchovat svou vnitřní názorovou jistotu a integritu. A že v našich očích možná přepjatě, ale pro něj takovým správným způsobem, za tím dokázal stát až na tu hranici," připomněla Kantůrková.
Jan Hus je především znám jako představitel a vůdce českého reformního hnutí, který usiloval o nápravu křesťanské církve a společnosti důsledným respektováním novozákonních ideálů. Za svůj vzor Jan Hus považoval anglického myslitele Johna Viklefa. Spojovaly je názory o zbavení církve pozemkového majetku zásahem světské moci a obnovení jejího apoštolského poslání. Svými názory se dostal do sporu s dogmatickým výkladem víry, reprezentované papežským stolicem.
Po vyhlášení interdiktu nad Prahou roku 1412 město Hus opouští a žije pod ochranou šlechtických příznivců na venkově, nejprve na Kozím Hrádku a v Sezimově Ústí, poté na hradě Krakovci u Rakovníka.
14.října 1414 se vydal Jan Hus do Kostnice. Po několika formálních slyšení u koncilu, který shledal některé jeho učení jako kacířské, byl Hus zbaven kněžské hodnosti a odsouzen k smrti upálením dne 6. července 1415. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí, jež přerostlo v období husitských válek.
