Koordinátor Matouš: Hybridní hrozby jsou závodem s inovacemi. Komunikace se zahraničím je klíčová

Česko se musí naučit lépe rozpoznávat hybridní útoky od jiných států. Mezi ně patří cílené vypouštění dezinformací, kyberútoky nebo pokusy ovlivnit strategické zakázky. Ministerstvo obrany proto sestavuje Národní strategii pro čelení hybridnímu působení. Na Úřadu vlády měla vzniknout i nová pozice koordinátora, který by hrozby vyhodnocoval a navrhoval případná řešení. Stane se jím podplukovník Petr Matouš, současný vojenský poradce premiéra.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo obrany sestavuje Národní strategii pro čelení hybridnímu působení. | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 1.0

Na základě strategie proti hybridnímu působení vznikne na Úřadu vlády funkce koordinátora této agendy, to budete vy?
Ano, měl bych to být já. Měl bych se stát vedoucím odborné pracovní skupiny pro hybridní hrozby pod Bezpečnostní radou státu. Její činnost budu koordinovat a moderovat. Nechci se moc pouštět do velkých detailů.

Kdy to bude?
Tato změna proběhla na konci prosince. Na začátku února proběhne další sezení odborné pracovní skupiny, kterou už bych měl vést. Tam chci probrat další detaily, jak se tomu chceme věnovat dál. Odborná pracovní skupina funguje roky, ale to, co chceme teď udělat, je, že budeme skupinu inovovat a měnit podle aktuální potřeby. Musí být flexibilnější. Chceme se soustředit na oblasti, ve kterých je potřeba se teď posunout. Inovujeme to, co už na Úřadu vlády je.

Řehka: Kyberútok na platformu od SolarWinds byl sofistikovaný. V ohrožení jsou i české instituce

Číst článek

Kdo všechno ve skupině má být?
Teď je asi dvacet aktérů, které tam chceme zahrnout. Ale pro představu tam bude ministerstvo obrany, vnitra, NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost – pozn. red.), ministerstvo zahraničních věcí, zpravodajské služby a nově zapojíme i odbornou veřejnost a jejich expertizy.

Koho třeba?
Například akademický sektor.

Jaké budete mít kompetence?
Kompetence nejsou takové, že bych mohl úkolovat dané resorty nebo úřady, protože k tomu není legislativní rámec. Ta forma je koordinační. Na odborné pracovní skupině vzniknou návrhy řešení pro dané resorty. Bude záležet na nich, zda je využijí.

Systém varování

Součástí hybridního působení cizího státu jsou i dezinformace. Aktuální jsou dezinformace, které se týkají koronaviru. V současnosti to má řešit ministerstvo zdravotnictví. Vy jim s tím budete pomáhat?
Určitě v tomto směru můžeme pomoct. Budeme připravovat návrhy řešení a postupů. Ty budeme předávat jednotlivým resortům a úřadům podle aktuální potřeby. Boj s dezinformacemi je jedním z mnoha témat, která se budou na skupině koordinovat. 

Co vy osobně chcete v boji proti hybridním hrozbám změnit, kam chcete situaci v Česku posunout?
Ne úplně rád používám slovo boj, ale je to neustálý závod s inovacemi a novými přístupy různých aktérů. Tím pádem neustále nacházíte mezery ve vlastní obraně. Se zástupci Úřadu vlády jsme to prodiskutovali a navrhli několik řešení.

Jedním řešením je právě tato změna, tedy že budeme nově skupinu moderovat a koordinovat tak, abychom splnili cíle, které jsme si předsevzali. Nechci tady úplně dopředu prozrazovat, co všechno plánuji. Ale základ je aktualizovat a pozměnit starou odbornou pracovní skupinu a změnit ji na koordinační skupinu pro hybridní hrozby. 

Nemocnici v Horažďovicích napadli minulý týden hackeři. ‚Žádná data neunikla,‘ říká mluvčí

Číst článek

Co tedy bude konkrétně skupina dělat?
Bude zaměřená hlavně na praktické věci. Já bych nechtěl, abychom se dostali do formátu, že budeme neustále jen diskutovat dokola. Já jsem zaměřený na praxi. Jestliže máme nějaký problém, tak výsledkem skupiny bude navržené řešení.

Jak se ale o nějakém problému vůbec dozvíte?
V tuto chvíli se budeme snažit vytvořit flexibilní systém varování. Chceme lépe předávat informace lidem a úředníkům, a tím pomáhat ve vzdělávání v této problematice. Vylepšit si systém, jakým způsobem budeme dostávat všechny informace, které budeme potřebovat a jak na ně budeme reagovat. To budeme řešit na začátku února. Samozřejmě nebudeme fungovat jenom na formálních setkáních, ale budeme v kontaktu 24/7 a sdílet aktuální situaci a stav.

Klíčová komunikace

V čem konkrétně chcete úředníky vzdělávat?
Pro úřady a resorty, které s tím nemají zkušenosti, je stěžejní najít indikátory, kterých si musejí všímat. Ty následně hlásit nám. Konkrétně to může být například kybernetický útok, výpadky nějakých systémů, snaha o nátlak na úředníky nějakého resortu nebo se může spustit dezinformační kampaň.

Českou nemocnici opět napadli hackeři. Úřady tají, o jaké zařízení se jedná

Číst článek

A vy všechny tyto nestandardní události budete sbírat a vyhodnocovat?
Přesně tak. Kromě standardních zavedených postupů se to navíc nahlásí koordinační skupině. Ta situaci vyhodnotí, vytvoří analýzu a pak i navrhne několik řešení, co s tím. To pak dáme k dispozici vládě. Mým cílem tak je, aby koordinační skupina dávala návrhy řešení. Nemám žádnou exekutivní pravomoc, nemůžu nikoho úkolovat. 

Jakým způsobem budete spolupracovat se zahraničím?
To je pro nás klíčové. Komunikace se zahraničím, předávání si informací, to bude pro nás stěžejní, bez toho to nejde. Jednotlivé resorty, ministerstva a úřady už to dělají samozřejmě teď, ale my potřebujeme do toho zapojit i koordinační skupinu. Už dnes jsem třeba v úzkém kontaktu s evropským Centrem Excellence ve Finsku, které se na boj proti hybridním hrozbám specializuje. 

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme