Patnáct úkolů. Bezpečnostní rada státu doporučila plán, jak se lépe bránit hybridním hrozbám
Česko se začne systematicky bránit hybridním hrozbám. Bezpečnostní rada státu tento týden schválila 15 úkolů, které do dvou let musí splnit ministerstva a úřady. Schválit je ještě musí vláda. Takzvaný akční plán navazuje na hybridní strategii, kterou kabinet schválil už letos na jaře.
Dobrým příkladem je kauza Vrbětice. Letos v dubnu premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že do výbuchu muničního skladu jsou zapojené ruské zpravodajské služby. A pár minut nato se začaly objevovat první dezinformace, které útočily třeba na Bezpečnostní informační službu a nabízely konspirační teorie ohledně Vrbětic.
Hybridní hrozby v praxi: stát tvrdí, že na kyberútoky je připravený, politické dezinformace ale neřeší
Číst článek
Ale nejsou to jen dezinformace, může to být ovlivňování politiků nebo kyberútoky. Často to bývá i několik různých zdánlivě nesouvisejících věcí dohromady, které nějakým způsobem oslabují třeba český stát nebo demokracii.
Bezpečnostní rada státu nyní schválila patnáct úkolů, které pomůžou Česku čelit hybridním hrozbám. Třeba ministerstvo obrany má úkolů hned několik.
„Chceme dát dohromady manuál pro identifikování hrozeb a případné reakce, co dělat, pokud nastane nějaká konkrétní situace nebo hrozba a jak se koordinovat s ostatními složkami v rámci České republiky, ale i s partnery v zahraničí,“ popisuje pro Radiožurnál náměstek ministra obrany Jan Havránek.
Koordinátor na Úřadu vlády
Klíčovou roli má hrát Úřad vlády. Čelit hybridním hrozbám je totiž potřeba nejen v rámci jednotlivých resortů, ale v rámci celé republiky. Při Úřadu vlády tak nově funguje koordinátor pro hybridní hrozby. Ten by měl mít přehled o tom, co se v Česku ohledně bezpečnosti děje.
Prozrazená hesla jsou problém, Česko získalo zadarmo přístup k jejich databázi
Číst článek
„Měl by mít přehled o všech aktivitách státních institucí, které se zabývají otázkami hybridního působení, a také bude spolupracovat s dalšími pracovními skupinami pod Bezpečnostní radou státu, takže by se u něj měly sbíhat informace o aktuálním vývoji z bezpečnostního prostředí,“ vysvětluje Havránek.
Stát chce také spolupracovat s akademiky, výzkumníky a firmami, kteří se na hybridní hrozby specializují. A například ministerstvo školství by mělo více podpořit mediální gramotnost u dětí a studentů.
Podle Havránka už například seznam ukazatelů, jak hybridní hrozby rozpoznávat, existuje, jen je potřeba je aktualizovat. Navíc Česko mělo mít strategii proti hybridním hrozbám a nějakou obranu už dávno. V roce 2016 se o tom psalo v auditu národní bezpečnosti. Takže podle Havránka teď Česko musí trochu dohnat, kde zaspalo.
Navíc těch patnáct úkolů není neměnných. Pokud se objeví nějaká nová hrozba, na kterou je třeba reagovat, můžou nějaké úkoly ještě vzniknout.
Akční plán, tedy těch patnáct úkolů, musí ještě schválit vláda, až potom je začnou jednotlivé instituce plnit. To by podle Havránka mělo být nejpozději do konce letošního roku.
