Tvrdá data ukazují, že je v karanténě strašně málo lidí. To je strašidelné, říká matematik Levínský
Na fungování chytré karantény má nově dohlížet Rada vlády pro zdravotní rizika. Do jejího čela se postaví premiér Andrej Babiš (ANO). Pro lepší přehlednost aktuální situace v zemi spouští ministerstvo zdravotnictví semafor. Pomohou další opatření lépe zvládat pandemii v Česku?
René Levínský, matematik, který se při výzkumném centru IDEA na institutu CERGE-EI věnuje tvorbě epidemiologických modelů, považuje nový semafor za velmi užitečný: „Z pohledu modelování epidemie to hrozně vítáme.“
Tvrdá data ukazují, že je v karanténě strašně málo lidí. Kde je problém? ptá se matematik Levínský
Přesto upozorňuje, že z hlediska struktury by bylo praktičtější vyhlašovat barvy spíš pro jednotlivé obce s rozšířenou působností (ORP) než pro celé okresy. „Třeba okres Karviná má totiž 250 tisíc obyvatel, což je v podstatě stejně jako Karlovarský kraj. Okres Karviná by tedy bylo lepší rozdělit do pěti ORP,“ vysvětluje.
Nepočetné využívání vzpomínkových map při trasování nemocných covid-19 nevidí jako největší nedostatek. Ukazuje se totiž, že zpracování mapy trvá hygienikům několik hodin, zatímco epidemiologický rozhovor jim zabere asi čtyřicet minut a přináší podobné výsledky, tvrdí matematik.
„Lidé jsou zřejmě schopní si vzpomenout na padesát až sedmdesát svých kontaktů, tedy na podstatnou většinu, a to i bez vzpomínkových map. Mnohem větší problém vidíme v tom, že je potom těžké ty lidi poslat do karantény.“
Kolik lidí je v karanténě?
Tvrdá data o potenciálně nakažených v karanténě jsou podle Levínského zcela nedostatečná. „Chybí nám, že nemáme žádnou statistiku lidí, kteří jsou opravdu v karanténě. Jediné, co vidím, jsou statistiky České správy sociálního zabezpečení, ale podle těch je lidí v karanténě strašně málo – na jednoho nemocného jeden člověk v karanténě. A já se ptám: kde je ten problém?“
Přestože Levínský doufá, že dotčení v karanténě skutečně jsou a chybí jen data, považuje situaci za alarmující. „Tohle je myslím mnohem strašidelnější než to, do jaké míry používají hygienické stanice vzpomínkovou mapu nebo epidemiologický rozhovor.“
Vedoucí epidemiologické pracovní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Rastislav Maďar vysvětluje, že nedokonalé fungování sběru dat pramení hlavně z toho, že původně systémy nebyly stvořené na podobnou formu vzájemné komunikace. „Na tom teď musí zapracovat IT specialisté a my jim budeme opravdu vděční, pokud se to podaří.“
Další podrobnosti najdete v audiozáznamu, moderuje Martina Mašková.
