Imunolog Hořejší: Očkování proti mutacím zabírá, ale musíme testovat. Bez ochrany jsou miliony lidí
V Evropě se prokazatelně usazuje koronavirová varianta delta a s ní také obavy ohledně vývoje epidemické situace v létě. Podle analýzy deníku Financial Times tzv. indická mutace kromě Británie dominuje už v Rusku a Portugalsku, rychle se šíří i v Německu. „Je potřeba co nejvíc testovat veškeré podezřelé případy, aby se celkový počet případů udržel na co nejnižší úrovni,“ říká Václav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Co znamená, že Indie už hlásí novou mutaci viru delta plus?
To není nic překvapivého. Mutací, které vznikají z každé nové varianty, je hodně. Pokud vím, tak není zatím nijak prokázané, že by delta plus byla nebezpečnější než původní delta.
Britská je alfa, indická delta. Světová zdravotnická organizace nově označuje mutace podle řecké abecedy
Číst článek
Co o těch tzv. indických mutacích víme? Jsou nakažlivější?
Varianta delta je výrazně nakažlivější než už tak dost nakažlivá britská varianta, které se nyní říká alfa. Vypadá to, že i to onemocnění, které vyvolává, má jiné charakteristiky: je tam silnější tendence k vážnému průběhu, který se posunuje i do nižších věkových skupin. Zároveň je trochu odolná proti protilátkám, které vznikly očkováním nebo proděláním nemoci těmi dosavadními variantami. Pořád to ale není tak tragické, že by protilátkám unikala úplně.
Nakolik nás tedy proti těmto mutacím chrání současné očkování?
Chrání nás docela dobře, jak se zatím zdá. Nejhorší je to u lidí staršího věku, protože jejich imunitní systém slábne s postupujícím věkem. Projevuje se to tím, že starší lidé snáz onemocní nějakým infekčním onemocněním a nebo u nich hůř funguje očkování. To ale platí všeobecně.
Nechráněná část populace
A mohou nové mutace výrazně zpomalit boj s pandemií?
Nové varianty mohou zpomalit boj s pandemií. Mohlo by se zdát, že jsou rizikové skupiny do značné míry chráněné proděláním nemoci a hlavně očkováním. Kdyby se virus opět rozjel v méně rizikových skupinách, nemuselo by se tak stát nic tak hrozného a nemoc by se dostala na úroveň běžné chřipky.
Je to ale trochu iluze, protože těch nechráněných lidí je v naší populaci alespoň čtyři až pět milionů. To jsou lidé, kteří nejsou očkovaní ani první dávkou nebo koronavirus neprodělali. Kdyby se infekce rozjela v této několikamilionové populaci, byl by počet těžkých případů a nakonec i úmrtí pořád velmi vysoký. To nesmíme dopustit.
Konvalinka o kombinování vakcín: Mělo by to fungovat lépe, ale zatím to není ověřeno
Číst článek
Měli bychom kvůli tomu být obezřetnější, co se týče prázdninového cestování?
Rozhodně. Je několik věcí, které musíme udělat. Zaprvé musíme udržet počet případů na co nejnižší úrovni, protože jedině tak můžeme poté efektivně trasovat kontakty těch, kteří se touto variantou nakazí. Mimochodem delta varianta u nás byla zjištěná u několika desítek případů.
Pokud bude počet případů nízký, můžeme se proti tomu opravdu bránit běžnými protiepidemickými opatřeními tak, že ta lokální ohniska budeme hasit. Když se čísla dostanou do vysokých řádů, tak to nejde, jak už jsme si několikrát vyzkoušeli.
Jak je účinná obrana systému? Sekvenování, o kterém se stále mluví, detekce nových mutací?
Je potřeba co nejvíc testovat veškeré podezřelé případy, aby se celkový počet případů udržel na co nejnižší úrovni. Jak jste zmínil, testovat lidi, kteří přicestovali z hodně rizikových zemí, kde jsou mutace rozšířené. A sekvenování, respektive takzvaná diskriminační PCR metoda následovaná sekvenováním, to je základní nástroj k tomu, abychom poznali, kde je ta nebezpečná varianta a soustředili se na ni.
Motivace k očkování
Ředitel biologického centra virolog Libor Grubhoffer se obává, že se může delta mutace v Česku rozšířit, aniž bychom ji odhalili dostatečně včas. Co by to potom mohlo znamenat?
V první řadě doufám, že se to nestane. Pokud by tu bylo opravdu těch několik milionu lidí, kteří nemají žádnou ochranu, a vlítla by do toho nějaká vysoce infekční varianta, infekce by se rozšířila velice rychle a dostali bychom se do podobné situace, ve které už jsme byli. Docházelo by k zahlcení nemocnic, zvlášť jednotek intenzivní péče, zvýšil by se počet úmrtí a tak dále.
Británie zaznamenala nejvíc případů koronaviru od února. Nakažení jsou především mladí nenaočkovaní
Číst článek
Abychom se tomu vyhnuli, znamená to dále očkovat. Jak přimět lidi, aby se nechali očkovat, když se nyní zdá, že ubývá těch, kteří o to mají zájem?
To je zásadní otázka. Já pořád doufám, že si většina dosud neočkovaných lidí uvědomí, že se jim po očkování usnadní život. Bez potvrzení o očkování nebudou moci tak snadno cestovat, nebudou moci docházet na kulturní a sportovní akce. Nebyl bych ani proti tomu, aby byli lidé motivovaní nějak finančně, aby třeba lidé z chudších poměrů dostali pět set za to, že se nechají naočkovat. Kdyby bylo po mém, tak bych to nařídil jako povinné očkování, zrovna tak jako jsou povinná očkování novorozenců.
Jediná moje obava je, že tyhle motivace nebo dokonce nucení lidí k očkování, mohou bohužel zkazit někteří právníci a soudci, kteří prohlásili některá dosavadní opatření za nezákonná. To mě docela děsí.
Zatímco jiné země jako Velká Británie zpomalují rozvolňování, my jdeme opačným směrem. Dnes vláda uspíšila rozvolnění plánované k 1. červenci už k 26. červnu. Jak to hodnotíte, hraje ten týden nějakou roli?
Týden nehraje žádnou velkou roli. Docela tento přístup chápu. Když se podíváte na Velkou Británii, kde hlavně křivka celkového počtu případů stoupá od konce května a nyní roste ještě rapidněji. Naproti tomu u nás tohle nenastává.
V Česku jde křivka setrvale dolů od půlky března a v posledních třech, čtyřech týdnech jsou počty případů na tak nízkých číslech, jako tomu bylo loni během léta. Teď to tedy opravdu nevypadá, že by bylo nutné zpřísňovat. Ale jakmile by se ukázalo, že jde křivka zase nahoru, byl bych samozřejmě pro to postupovat stejně jako ve Velké Británii.
