Index demokracie 2018: Česko si polepšilo, propad se zpomalil celosvětově

Časopis The Economist každý rok vydává takzvaný Democracy Index – měřítko toho, jak si jednotlivé země světa vedou v udržování demokracie. Po špatných letech se podle dat stav zlepšuje – i v Česku.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Loňský rok znamenal podle Economistu zastavení úpadku demokracie.

Světový průměr indexu, který na základě 60 indikátorů hodnotí stav politické svobody na stupnici od 1 do 10, po třech letech poprvé neklesl. Zhoršení se dočkalo jen 42 zemí oproti loňským 89. 48 zemí, včetně Česka, si dokonce polepšilo.

Čtyři kategorie zemí

The Economist upozorňuje na čím dál rozdělenější společnost ve vyspělých zemích i na omezování svobody slova.

Index rozlišuje čtyři kategorie zemí: autoritářské režimy (index od 1 do 4), hybridní režimy (tedy ty s prvky demokracie i diktatury, s indexem od 4 do 6), demokracie s chybami (6-8) a plnohodnotné demokracie (8-10).

Česko až do roku 2013 patřilo do poslední jmenované kategorie. Dnes je Economist označuje za demokracii s chybami. V plnohodnotných demokraciích žijí podle magazínů pouhá 4,5 procenta světové populace.

Oproti loňsku si Česko polepšilo o sedm setin bodu. S 7,69 bodu tak zůstává na 34. místě ze 167 sledovaných zemí. Přesto jde po Estonsku o druhý nejlepší výsledek ze zemí bývalého východního bloku.

Vůbec nejlépe je na tom Česko ze zemí visegrádské čtyřky. Sousednímu Slovensku přidělili autoři žebříčku 7,10 bodu, Polsku 6,67 bodu a Maďarsku 6,63 bodu. Na rozdíl od Česka to pro země V4 znamená setrvalý nebo horší stav oproti loňskému roku.

V přiložené zprávě zmiňují mimo jiné vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a neliberální reformy maďarského premiéra Viktora Orbána.

Nejlépe je na tom Skandinávie

Šedesátku indikátorů dělí The Economist do pěti kategorií: volební proces a pluralismus, funkčnost vlády, politická participace, politická kultura a občanská práva. 

Přední místa žebříčku dlouhodobě patří skandinávským zemím. Letos tvoří stejně jako dřív první trojku Norsko, Island a Švédsko, následují je Nový Zéland, Dánsko, Irsko, Kanada,  Finsko, Austrálie a Švýcarsko. Index demokracie převyšující devítku má pouze těchto deset zemí.




Před Českem, tedy v první třicítce, se umístila i řada západoevropských zemí, mezi jinými Německo, Velká Británie, Španělsko nebo Francie. Spojené státy se umístily na 25. místě. Mezi autoritářské režimy pak index řadí Rusko i Čínu. Na samém konci žebříčku je Sýrie s 1,43 a Severní Korea s 1,08 bodu.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme