Prokop: Oddlužovací proces by měl být přísný, ale přístupný. Jen tehdy se zbavíme šedé ekonomiky

Průměrná míra inflace činila loni v Česku 15,1 procenta. Uvádí to Český statistický úřad. Byla to druhá nejvyšší hodnota od vzniku samostatného Česka. Vyšší inflace byla jen v roce 1993. Tento údaj není jen číslo, ale parametr, který ovlivňuje i řadu opatření v sociální oblasti. K tomu vláda zvažuje změnu DPH, chystá důchodovou reformu i snížení deficitu státního rozpočtu v příštím roce. Nejenom o dopadech inflace hovořil sociolog Daniel Prokop.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ilustrační foto

„Máme systém, který když je to potřeba a když je vysoká inflace, tak pomáhá těm středně a vysokopříjmovým důchodcům. Když by byl čas na to rozevírat nůžky mezi důchody, zvyšovat zásluhovost, tak paradoxně utahuje to a snižuje nerovnosti mezi důchody,“ říká Prokop v rozhovoru (ilustrační) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Asi začněme diskusí, která se vede nebo povede kolem slučování sazeb DPH. Diskuse o tom, jestli je lepší slučovat 10 a 15 procent na 13, nižší sazba by byla tedy stále vysoká. Nebo jestli zrušit 15 procent a rozřadit to všechno na 10 a 21. K čemu se přikláníte vy?
Ministerstvo financí spíš uvažuje o první variantě. Tedy sloučit desetiprocentní a patnáctiprocentní sazbu na jednu, která bude někde mezi tím, tak to alespoň říká pan ministr.

Třináctiprocentní nebo dvanáctiprocentní sazba by byla evropsky dost vysoká a byly by v ní věci jako potraviny, které jsou dnes v patnáctiprocentní sazbě, ale i věci jako léky a kojenecká výživa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Danielem Prokopem o inflaci v Česku

Většina zemí Evropské unie má nejnižší sazbu kolem osmi až deseti procent. Jsou výjimky, které mají třeba jednu sazbu, například dvacetiprocentní. Je otázkou, jestli není rozumnější sazby mít víc od sebe.

Tím se víc diferencuje, jestli produkt nebo to, co zatěžujeme, je v základní potřebách, které když hodně daníte, postihujete chudší lidi. Jestli to jsou potraviny, léky, věci pro děti, nebo jestli to je potřeba, která není úplně základní.

V nižších desetiprocentních a patnáctiprocentních sazbách jsou věci jako pivo v restauracích, kadeřnictví, která máte v desetiprocentní sazbě, a kosmetiku v jednadvacetiprocentní sazbě, prodeje dřevin, tisk letáků a letecké služby.

Podle mě není moc obhajitelné, proč by zrovna ty měly být zrovna v nižší sazbě. Za mě osobně je na zvážení je spíše nechat od sebe, ale víc probrat, co má smysl mít v nižší sazbě. To souvisí s tím, jak to redukuje nebo navyšuje chudobu.

Alkohol vždy ve vyšší sazbě

Ve které sazbě by mělo být pivo?
Jsem zastáncem toho, že alkoholické nápoje bez ohledu na to, kde se vytáčí, by měly být ve vyšší sazbě. Diferencovat, jestli je to u stánku, v restauraci nebo si to koupíte v obchodě, je velmi problematické

Večerní schůzka Národní ekonomické rady vlády se měla týkat taky insolvencí. Připomeňme, že zahájit insolvenci v praxi znamená, že exekutor sice může vydat exekuční příkaz, ale nesmí ho fakticky provést. Co je předmětem diskuse v radě na téma insolvence?
Pořád máme 450 tisíc lidí v neřešitelných exekucích. Podle našich dat z výzkumu, který jsme dělali před rokem, polovina lidí v neřešitelných exekucích, přiznává, že si krátí příjem. Má příjmy na ruku, na někoho jiného nebo jsou nezaměstnaní, ačkoliv mají maturitu.

Už teď roste zájem o nebankovní půjčky. Exekucí kvůli krizi si všimneme až za dva roky, varuje expert Hábl

Číst článek

Střízlivý odhad říká, že stát tratí pět až osm miliard korun ročně na odvodech a daních šedou ekonomikou navázanou na exekuce, ve kterých se vám vyplatí snižovat příjmy, tím snižovat i srážky. Do oddlužení chodí 20 tisíc lidí ročně.

Oddlužení má spoustu bariér. Je dlouhé, má nejasný konec. Nevíte, jestli se oddlužíte, máte vyšší splátky, za pět let musíte zaplatit 60 tisíc korun insolvenčnímu správci.

Údaje o vás a o vašem dluhu jsou v insolvenčním rejstříku. Paradoxně to lidi nedostane z šedé ekonomiky, protože oni v insolvenci zatají příjmy.

Varianta návrhu ministerstva spravedlnosti, která mi přijde rozumná, je odstranit v oddlužení bariéry, zkrátit to, přichystat jasný konec a nastavit takzvaný minimální adekvátní příjem. To znamená, že když byste byl vysokoškolák Praze, nemohl byste předstírat, že máte minimální mzdu a nechat si to vyplácet na ruku.

Bylo by nutné říct, že jste vysokoškolák v Praze v relativně solidním oboru, tudíž by váš příjem měl být minimálně takový a takový. Pokud ho dosáhnete a budete ho držet tři roky, splatíte takové procento a jste oddlužen.

To lidi dostane ze šedé ekonomiky a vrátí do legální práce. Nastaví se individuální podmínky. Samozřejmě třeba invalidní důchodce nemůže splácet velkou část dluhu, aby se oddlužil, ale člověk, který je ekonomicky aktivní a může vydělávat, by se měl snažit.

Přísnost i přístupnost

Na jedné straně přísnost a na druhé přístupnost?
Přístupnost v odstranění překážek, které nevedou k cíli. A na druhé straně přísnost v tom, že člověk musí legalizovat své příjmy.

Už jsme říkali, že vláda zvažuje změnu DPH. Chystá také důchodovou reformu. Pojďme se tomu chvíli věnovat. Jak se tvoří důchody?
Důchody se počítají tak, že máte základní složku, základní důchod, což je desetina průměrné mzdy. Bylo to 3900 korun, bude to asi 4040 korun.

Takže tato složka od ledna vzroste zhruba o 140 korun?
Roste podle růstu průměrné mzdy. Když mzdy rostou rychle, tak roste rychle základní složka.

Potom je ta procentní složka.
Ta se počítá z vašich odvodů, tedy vašich minulých příjmů. Při výpočtu je stanovena redukční hranice, tedy že se první část odvodů počítá úplně, ale když máte vyšší odvody, redukuje se to. I když máte velmi vysoké příjmy, váš důchod nebude většinou 50 tisíc korun - tím se zabýval i Ústavní soud, jestli redukce nejsou moc přísné a moc nenivelizují důchody. 

Přispívají málo a to je může dostat do potíží. Penze českých živnostníků jsou časovanou bombou

Číst článek

Problém v důchodovém systému je ten, že značná část osob samostatně výdělečně činných má redukované sociální odvody. Díky tomu bude mít velmi malé důchody.

Každý rok se penze valorizuje. To probíhá tak, že se zvedne základní složka na desetinu průměrné mzdy a zároveň je nastaveno, že průměrný důchod se zvedá o inflaci plus polovinu růstu mezd nad inflaci.

Procentuální složka, tedy zásluhová, se dopočte tak, aby to vycházelo ze základní složky na zvýšení. Tomu odpovídá zvýšení, které bude o 140 korun v základní složce plus procentuální zvýšení, aby to vycházelo na pět procent navíc.

Inflace v základní složce

Měl by se upravit příslušný zákon tak, aby víc počítal s inflací?
S inflací zákon počítá stoprocentně. Problém je, že se nepočítá s inflací v základní složce. Nastává paradox, že v době, kdy je malá inflace a rostou mzdy, víc se zvyšuje základní složka. To pomáhá nízkopříjmovým důchodcům.

V době, kdy je vysoká inflace a méně rostou mzdy, základní složka roste málo a více roste zásluhová, ta procentuální. V době inflace to paradoxně pomáhá vysokopříjmovým důchodcům.

Inflace v Česku během prosince zpomalila. Za celý loňský rok činila 15,1 procenta

Číst článek

Máme systém, který když je to potřeba při vysoké inflaci, pomáhá středně a vysokopříjmovým důchodcům. Když by byl čas na rozevírání nůžek mezi důchody a zvyšování zásluhovost, tak se paradoxně utahuje a snižuje nerovnost mezi důchody. Systém valorizace pomáhá úplně naopak. Dá se to ilustrovat na tom, že za poslední dva roky výrazně vzrostly vyšší důchody.

Národní ekonomická rada vlády navrhla jisté řešení. Zakomponovala ho vláda do chystaných kroků?
Důchodová komise má šest kroků, z nichž se některé překrývají. Navíc některé úplně chybí, takže začínají vypadávat kroky k posílení příjmů od nezaměstnaných. Zatím se s důchody nic nestalo.

Myslím si, že byl čas na to omezit předčasné odchody už minulý rok. Bude otázka prvního půl roku, aby se přijalo maximum žádoucích změn. Problém důchodového systému je, že když se nebude nic měnit a nebudou se redukovat předčasné důchody, nebude se redukovat podle mého názoru přehnaná valorizace vysokých důvodů v době inflace, tak se nebude redukovat možná přehnaná návaznost na reálné mzdy. Na to doplatí důchodci v budoucnosti, včetně těch nízkopříjmových.

Dřívější odchody do důchodů

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL v úterý v Interview ČT24 mluvil o dřívějších odchodech do důchodu pro náročnější profese. To by mělo pomoct snížit deficit?
Myslím si, že když se tato Pandořina skříňka otevře, tak zjistíme, že náročnější profese nejsou jenom záchranáři a hasiči. Budou to piloti, budou to policisté a nakonec se nedostane na manuální profese, které nemají zastání profesních skupin, které jsou reálně náročné. Jsou tam dvě řešení.

Jít do důchodu předčasně a mít ho kvůli tomu vyšší, je nespravedlivé, říká Prokop

Číst článek

Zaprvé, že by byla povinnost zaměstnavatele těmto profesím přispívat do soukromého pilíře a oni si mohou odejít dřív, což si zaplatí tímto důchodem, na který přispívá zaměstnavatel. Když někoho nutíte dělat v reálně náročné profesi, tak mu huntujete zdraví a vyděláváte na tom.

Případně by měl zaměstnavatel udělat to, že můžete odejít dřív, ale máte redukci důchodu. Dnes, když odcházíte dřív, máte redukci důchodu, která by se měla pravděpodobně zvýšit. Náročné profese by mohly mít nižší redukci, ale pořád by byly motivované to dělat do 65 let.

Třeba ve Francii teď navrhují důchodovou reformu, kdy by se do důchodu mělo jít v 64 letech. Jsou tam profese jako třeba řidiči TGV, kteří chodí do předčasného důchodu vzhledem k náročnosti práce mnohem dřív.

Řidič TGV by možná neměl řídit do 70, ale mohl by třeba dělat něco jiného. Když to otevřete, tak se těžce definuje náročnost profese a zaplatí za to zbytek důchodců. Těm se bude důchodový věk zvedat o to víc, aby byl celý systém udržitelný.

Náročná profese zaplatí zbytek důchodců buďto nižšími důchody nebo vyšším odchodovým věkem. To by politici měli říct otevřeně, protože náročné profese nejsou zadarmo.

Konec podpory v čase

Jak by se do vládou uvažovaných kroků měla zakomponovat reforma třetího důchodového pilíře?
V tom, že tam jsou problémy asi ve třech nebo čtyřech věcech, se shodujeme třeba s Mojmírem Hamplem, což jsou trochu různá křídla Národní ekonomické rady vlády.

Máme obrovské poplatky bank. V Česku je to 0,8 procent vkladů. V zahraničí 0,3 procenta. U nás banky a fondy berou obrovské prostředky. Bohužel správu fondů dělají zahraniční matky, a když to řeknu natvrdo, tím ze státní podpory vytahují prostředky daňových poplatníků ze zahraničí.

Předčasný důchod je letos výhodnější díky valorizaci. Úředníci čelí nebývalému náporu žádostí

Číst článek

Druhý problém je, že část státní podpory nekončí v čase. Část státní podpory nebo příspěvků k penzijnímu připojištění čerpají dokonce důchodci, kteří stále mají fondové spoření a stát jim k tomu přispívá.

Reálně by to mělo být tak, aby ta podpora byla velmi vysoká v raném věku. Aby to mělo smysl, člověk tam musí vstoupit do 30 nebo 35 let. V té době by příspěvek mohl být i mnohem větší a měl by klesat v čase a končit někde kolem 50 nebo 55 let, kde už nemá smysl začít spořit. To by se mělo řešit trochu jinak.

A poté, produkty v Česku obsahují tzv. transformované fondy, které mají velmi nízkou ziskovost. Je nutné se zeptat, jestli má cenu, aby stát přispíval na spoření ve fondech, které jsou dlouhodobě hluboko pod inflací? Asi nemá. Mělo by se tedy reformovat to, na co stát přispívá.

Změna by měla přispět k tomu, aby státní podpora byla celkově trochu nižší, protože všechny typy podpor se odhadují na 15 miliard. Klidně by mohla být vyšší u lidí, kteří nemají možnosti si jinak spořit.

Vyšší a střední třída to může dát do nemovitostí. Není moc obhajitelné, že by jim stát měl výrazně přispívat na spoření na důchod. U nízkopříjmových pracovníků má podpora největší smysl. Otázka je, jestli nediferencovat tu podporu podle typu spořícího člověka.

Příspěvek za dítě stojí 15 miliard

Od ledna 2023 začíná platit další důchodová novinka, 500 korun za vychované dítě…
Ještě řeknu jednu věc k tomu třetímu pilíři. Jeden problém je, že si to drtivá většina lidí vybere naráz. Systém by měl být takový, že si to většina naopak vybírá takzvanou anuitou, roční výplatou v důchodu, která posílí měsíční důchod. To by také v reformě mělo být zahrnuto.

Kdo vychovával dítě, dostane 500 korun k důchodu. Senioři si v průměru polepší o 1100 korun

Číst článek

K důchodovému příspěvku za dítě se říká, že bude stát 15 až 20 miliard. Je to relativně drahé. Podle mého názoru to dne jistý smysl má. Zaprvé to zvýší nízké důchody, protože to je plošný příspěvek. Zadruhé, matky měly redukované příjmy. Zůstávají doma a mají o 20 procent nižší příjmy.

Dlouhodobě bychom se měli spíš snažit o zvýšení těchto příjmů. Dejme tomu redukovat 500 korun v čase a spíš tyto peníze investovat do předškolní výchovy, školek a dalších opatření, která vedou k tomu, že se maminky třeba i na poloviční úvazek dokážou vrátit do práce a mají vyšší příjmy, tím pádem mají vyšší odvody a vyšší důchody.

Nekonzervovat stav pay gapu, tj. rozdílu mezi platy mužů a žen a potom to doplácet v důchodech. Teď příspěvek smysl má, do budoucna je to trochu nesystémové.

Na stole je nový návrh zákona o hromadných žalobách. Co přinese?
Tak na to by odpověděl lépe právník, jako je třeba Petr Němec. Nicméně má přinést možnost žalovat například finanční instituce, když hromadně porušují pravidla.

Jedna z věcí, která je klíčová, a proč je výsledný zákon oproti původním návrhům trošku okleštěný, je, že tu dlouho fungoval produkt investičního životního pojištění, který byl tak trochu prodáván jinak, než co reálně obsahoval. Tvářilo se to jako životní pojištění, ale reálně to mělo v pojištění úplně minimální plnění. Byl to takový falešný produkt, kterým firmy obcházely danění a podporovaly své zaměstnance.

Důchody jsou v budoucnu ufinancovatelné, stát ale musí navýšit příjmy, radí expremiér Špidla

Číst článek

Teď to hodně lidí individuálně u pojišťoven žaluje a hodně lidí ty spory vyhrává. Jde tam o peníze s jinou představu o produktu. Ty smlouvy byly špatně napsané a vyhrávají to individuálně.

Kdyby umožnila napadnout hromadná žaloba, tak v tom jsou miliardy korun. Proto jsou velké tlaky na to, aby nešla tak jednoduše podat. Jsou tam věci, které to ztěžují, třeba jako že to musí podat nezisková organizace.

Podle mě by hromadná žaloba měla fungovat na posílení pozice spotřebitelů oproti finančním institucím. Nedají se tím bohužel žalovat exekuce, které jsou v Česku nelegální podle rozhodčích doložek.

Podle právníků to tím žalovat nejde, ale pravděpodobně by se tím daly žalovat věci v postupu a ve smluvních podmínkách firem, které dělají spotřebitelské úvěry. Tam jsou často individuální žaloby, které lidé vyhrávají přes takzvané bezdůvodné obohacení.

Firmy měly vysoké poplatky a další věci, které nelegitimně chtěly po dlužníkovi. Dnes je musí člověk žalovat individuálně. Spotřebitelé by měli mít možnost je žalovat hromadně. To by zkultivovalo ten sektor, protože je to velká hrozba. Nemůžete si dovolit dělat něco, co by pravděpodobně hrozilo hromadnou žalobou.

Upřednostňování chudších důchodců

Aktualitou těchto dní je také takzvaná Zelená úsporám Light. Proti tomu nejsou nějaké extra výhrady?
Upřímně řečeno bych cílovou skupinu udělal užší. Je to až 150 tisíc korun na zateplení střechy, oken a dveří. Má to smysl a mají na to nárok skoro všichni starobní důchodci, pokud nemáte v domácnosti nikoho dalšího, kteří mají rodinný dům nebo v domě bydlí. Jsou lidé, kteří úplnou dotaci nepotřebují. Podle mě by ta skupina mohla být zaměřená na nízkopříjmové důchodce.

Pokud nejste schopni vytvořit si finanční rezervu, na investování zapomeňte, tvrdí poradce

Číst článek

V programu jsou omezené prostředky, žádá se o ně online. A když máte velmi širokou skupinu, omezené prostředky a žádá se o ně online přes online identitu občana, je riziko, že to paradoxně dostane část důchodců, která není mezi těmi nejchudšími a nejstaršími. Možná by se měla zvážit prioritizace chudších důchodců. Obecně je ale samozřejmě potřeba takový typ programu, který dá dotaci na to, aby domovy seniorů byly úspornější.

Pokud se jedná o starobního důchodce, tedy vlastníka nemovitosti, který má přístup k internetu a může si zřídit i všechny věci, které vyžaduje online přístup, tak to asi jde. Jiným asi musí pomoct děti?

V příspěvku na bydlení je hodně potřeba asistence dětí, třeba i sousedů, pokud mají dobré styky, při pomoci seniorům, kteří online prostředí nezvládají.

Nebo osvícené radnice na malé obci.
Nebo radnice. Přesně tak.

Jan Pokorný, pat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme