Bez několikaletého čekání na soud. Nově bude právo na informace posuzovat Úřad pro ochranu osobních údajů

S novým rokem získá Úřad pro ochranu osobních údajů novou pravomoc. Bude posuzovat, zda úřady tají informace oprávněně. Novinka by měla odlehčit soudům a poskytování informací výrazně zrychlit. Předsedkyně úřadu Ivana Janů ale v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz varuje, že úřadu chybí potřebný personál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů | Foto: ÚOOÚ

Jak vlastně došlo k tomu, že úřad bude nově kontrolovat dodržování informačního zákona, takzvané stošestky?
Novou pravomoc jsme dostali na základě poslanecké iniciativy, konkrétně se jedná o odvolací a přezkumnou pravomoc a ochranu proti nečinnosti (v situaci, kdy veřejný orgán nevyhoví žádosti o poskytnutí informace, ačkoli je k tomu povinen, pozn. red.).

V současné době počítáme u výkonu této agendy s pěti specialisty do konce roku, na víc jsme od ministerstva financí nedostali peníze. Zatím nevíme, jak to budeme personálně zvládat.

Zamítnuté žádosti o informace by mohl řešit Úřad pro ochranu osobních údajů. Novelu schválili poslanci

Číst článek

Je obvyklé, aby ochránci osobních údajů hlídali i právo na informace?
Obecně lze konstatovat, pokud jde o tzv. informační agendu, že v některých evropských zemích patří v určitém rozsahu do působnosti dozorových úřadů na ochranu osobních údajů. To má svůj důvod paradoxně v tom, že právo na informace a právo na ochranu osobních údajů jsou dvě strany téže mince.

Příklad je, když někdo požaduje informaci, která se dotýká soukromí určité osoby, např. poskytnutí rozhodnutí o platu pracovníka státní správy. Potom je zvažováno, kterému právu dát přednost, to může být obtížné. Nástrojem pro řešení otázek kolize práva na informace a práva na ochranu osobních údajů v konkrétním případě je princip proporcionality.

Znalost agendy ochrany osobních údajů přitom může být obecně přínosem i pro agendu poskytování informací právě pokud jde o ono vyvažování práv, je nastavena určitá profesionální citlivost při poměřování obou zájmů.

Nicméně, pokud dozorové úřady vykonávají obě agendy, mají v tomto ohledu organizačně samostatné větve. Obě agendy jsou vykonávány v jednom úřadu, jak si vybavuji, např. ve Velké Británii, Německu, Maďarsku či Slovinsku.

Jak se úřad připravuje? Plánujete personální posílení? Kým?
Úřad zahájil přípravu na výkon nové agendy již v polovině tohoto roku, a to zejména zmapováním jejího možného rozsahu a shromážděním relevantní judikatury správních soudů. Jelikož byla působnost Úřadu do novely zákona č. 106/1999 Sb. vložena až v průběhu legislativního procesu, nebyl její součástí požadavek na navýšení finančních prostředků a pracovníků Úřadu.

Následně bylo nutné úřadem požádat o odpovídající navýšení. Vyhodnotili jsme to tak, že by měla být zřízena sekce, což je 25 pracovníků, ale bylo nám přiděleno celkem osm míst, z toho pět do konce roku, aby příprava agendy mohla od ledna začít.

Boj s úřady o informace? Na verdikt soudu si počkáte i 956 dní. ‚Bojí se jasně rozhodnout,‘ říká soudce

Číst článek

Počítám, že se budete primárně opírat o existující judikaturu správních soudů, máte ale ambici razit vlastní výkladovou praxi?
Úřad bude postupovat v souladu s platnými právními předpisy i s ohledem na stávající judikaturu a respektovat velmi krátké zákonné lhůty. Judikaturu je nutno vždy respektovat, protože rozsudky Nejvyššího správního soudu či nálezy Ústavního soudu vytvářejí pro další rozhodování úřadu závazný právní rámec.

Vlastní výkladová praxe by měla své místo pouze v otázkách dosud neřešených soudy. Určitý prostor pro výkladovou praxi tedy existuje.   

Budete svá rozhodnutí, alespoň ta stěžejní, publikovat? To souvisí právě s ražením výkladové praxe.
Ano, rozhodnutí Úřadu budou průběžně zveřejňována. 

Úřad získá pravomoc, která dodnes příslušela soudům, ale i ty se jí doposud zdráhají používat, tedy nařizovat poskytnutí. Můžeme reálně očekávat, že úřad tenhle nástroj využije? Nebo máme očekávat spíš kasační přístup, tedy zrušení a následné vrácení případu k dopracování?
Nelze v současné době předjímat, v kterých případech bude přistoupeno k vydání informačního příkazu, tedy nařídit vydat informaci. Je nutno brát v úvahu, že úřad má na rozhodnutí krátkou patnáctidenní lhůtu, ve které jistě nelze rozsáhle doplňovat nedostatečně zjištěný skutkový stav. Pak je na místě kasace, tedy zrušení a vrácení, jak říkáte. A nelze učinit nic jiného.

Nová kompetence úřadu nemá soudy v žádném případě nahradit. Jejím posláním je vyplnit prostor před podáním správní žaloby tak, aby k soudnímu řízení vůbec nemuselo dojít. Důležité je, že vždy zůstane pro občana zachována možnost přístupu k soudu, protože se jedná o základní právo.

Nicméně v řadě případů by se mohlo podařit vyřídit věc tímto způsobem. Rozhodování úřadu by mohlo být rychlejší, a tedy i efektivnější než soudní řízení. S tímto cílem byla také poslanecká iniciativa novely zákona č. 106 navrhována.     

Pokud úřad nařídí, povinný subjekt resp. nadřízený orgán má možnost se bránit správní žalobou. Dá se očekávat, že úřady toho budou využívat. Počítáte s nárůstem sporů, které bude muset řešit před soudem?
Počty podání i počty případných soudních sporů lze u nové agendy odhadovat jen velmi těžko. Obecně platí, že Úřad počítá s tím, že může být zahlcen velkým počtem podání. Personální zajištění není dostatečné a po průběžném vyhodnocení budou nárokovány další prostředky.

Policie vyčíslila poskytnutí údajů o kriminalitě na téměř 26 milionů, soud jí dal za pravdu

Číst článek

Počet žalob by se měl dle mého názoru snížit proti současnému stavu již proto, že části odvolání bude pravděpodobně vyhověno. To lze soudit i z obdobné situace v řízeních o ochraně soukromí. Lidé naopak k soudu nechtějí a domáhají se rozhodnutí úřadu, protože řízení před ním je rychlejší a prakticky zadarmo, bez advokátů.

Nyní se žadatelé o informace soudí minimálně, důvodem je délka takových sporů. Zapojení úřadu povede ke značnému zrychlení a tedy pravděpodobně k většímu zájmu stěžovatelů, jste na to připraveni? Tím se trochu vracím k té personální stránce...
Úřad udělal v rámci omezených možností maximum proto, aby byl na výkon nové působnosti připraven. Z pěti kvalifikovaných míst, které máme k dispozici, se zatím podařilo obsadit pouze tři. Jako většina zaměstnavatelů pociťujeme nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Opakovaně probíhají výběrová řízení v souladu se zákonem o státní službě, což je proces, jak známo, komplikovaný a zdlouhavý.

Případné zrychlení a zefektivnění práva na informace nepochybně vyvolá ve veřejné správě značný politický odpor, mezi „hříšníky“ na poli informačního zákona dnes patří silné resorty jako ministerstvo vnitra, nebo policie. Jste na to připravení?
Zda jsem připraveni na značný politický odpor, nebudu komentovat. Úřad si novou náročnou agendu nevyžádal, byla mu přidělena zákonodárcem. Nešlo o vládní návrh ani iniciativu ministerstva vnitra.

Poslanci ji svěřili úřadu jako nezávislé instituci s evropským zakotvením, instituci, které hájí již od roku 2000 soukromí lidí a ochranu jejich osobních údajů. Nyní, doufejme, bude od roku 2020 přispívat i k svobodnému přístupu k informacím.

Slovy důvodové zprávy s mírnou parafrází lze říci: Žijeme v době informačního věku a naplnění ústavního práva na informace, které mají k dispozici státní orgány, je klíčovým prvkem vztahu mezi státem a občanem.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme