Iniciativa pro výstavbu pasivních budov chce podporu od státu

Přibližně sto tuzemských firem sdružených v České radě pro šetrné budovy a v Centru pasivního domu založilo novou iniciativu Šance pro budovy. Chce prosadit, aby se od roku 2013 stavěly v České republice jen nízkoenergetické domy a od roku 2015 dokonce jen budovy pasivní.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ZŠ ve Slivenci bude první pasivní školou v Česku

Iniciativa souvisí s loni přijatou směrnicí Evropské komise o energetické náročnosti budov. Podle ní musí do 31. prosince 2018 členské státy EU zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. A od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové budovy.

Podle předsedy představenstva České rady pro šetrné budovy Petra Vogela má v nulovém domě zásadní podíl vytápění. V pasivním domě pak teplá voda, osvětlení, zásuvková spotřeba. „Zapomíná se totiž často na spotřebiče – z pohledu energetického i enviromentálně šetrného,“ vysvětluje Vogel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Vogel z České rady pro šetrné budovy hovoří ve Světě o desáté Rádia Česko o iniciativě Šance pro budovy

Pasivní dům počítá s energií z obnovitelných zdrojů, tedy i s fotovoltaickými články na střeše. „Současný stop stav by se měl týkat jen velkých fotovoltaických systémů, které dnes narušují síť velkým výkonem. My navrhujeme malé decentralizované systémy na střechách budov, které nemají způsobovat tak velké výkyvy v síti. S malými instalacemi není problém,“ vyvrací Vogel obavy budoucích investorů.

Nulový dům – budova spotřebovává velmi malé množství energie a to pokrývá svojí výrobou z obnovitelných zdrojů.
Téměř nulový dům – pasivní standard s využitím obnovitelných zdrojů v určitém zásadním podílu. Má na střeše solární termický systém a fotovoltaický systém, případně vytápí biomasou.

Ekonom a člen NERVu Miroslav Zámečník spočítal návratnost státních dotací do pasivního bydlení. Vychází z víceinvestice, kterou výstavba pasivního domu oproti běžné výstavbě vyžaduje. Tu by podle něho měl pokrývat nebo minimálně dotovat stát.

Došel k částce 223 miliard, která by se do státního rozpočtu vrátila do 25 let. „Víceinvestice je v řádu mezi 100 až 300 tisíci korunami, u bytového domu je to okolo 100 tisíc korun na byt. Pokud to nebude stát podporovat, bude se méně stavět,“ uzavírá Vogel.

Naďa Bělovská, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme