Inkluzi znevýhodněných dětí brání podle průzkumu zejména část rodičů. Učitelům chybí zpětná vazba
Nespolupracující rodiče a děti s poruchami chování jsou podle pedagogů největšími překážkami v podpoře žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Většina učitelů se přitom domnívá, že vzdělávání hendikepovaných dětí zvládá dobře. Ředitelé škol jsou kritičtější. Vyplývá to z průzkumu, který na webu zveřejnil projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Podle jeho zástupců ve školách chybí kontrola práce pedagogů ve výuce.
Průzkumu se zúčastnilo 6349 učitelů a 355 ředitelů různých typů škol po celé České republice. S problémy v naplňování takzvané inkluze, tedy společného vzdělávání hendikepovaných a jinak znevýhodněných dětí v běžných školách, se setkalo 39 procent pedagogů a 72 procent ředitelů škol, uvedli autoři průzkumu. Zhruba dvě třetiny těchto učitelů a ředitelů označily za bariéru v realizaci inkluze nespolupracující rodiče.
Pozitiva a negativa domácího vzdělávání? ,Důležitá je podpora zvenčí,‘ míní autorka knihy o výchově
Číst článek
Zkušenost s výukou dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami podle průzkumu udělalo kolem 90 procent učitelů. Zhruba 16 procent z nich uvedlo, že se jim nejobtížněji pracuje s žáky, kteří mají vývojové poruchy chování. Těžko zvládají také psychická onemocnění, kombinované a mentální postižení dětí. Naopak nejlépe zvládají dle svého přesvědčení chronická onemocnění, jako je cukrovka, sociální znevýhodnění, tělesné postižení, mimořádné nadání a také vady řeči.
Většina učitelů uvedla, že má ve vzdělávání dětí se speciálními potřebami dvouletou až pětiletou praxi, zhruba čtvrtina delší než 16 let. Přibližně stejný počet řekl, že vzdělává víc než deset takových žáků. Zatímco většina učitelů se domnívá, že pracovat s těmito dětmi umí, čtvrtina ředitelů si myslí, že velká část učitelů to v současnosti nedokáže.
Zpětná vazba
Rozdílný pohled na hodnocení výuky je podle autorů průzkumu mimo jiné výsledkem toho, že ve školách chybí kontrola práce pedagogů při vyučování a návštěvy v hodinách mezi jednotlivými učiteli a školami. „Stále trvají obavy z konfrontace a možné kritiky práce pedagoga. Výsledkem je, že učitelé nemají běžně kvalitní zpětnou vazbu na svoji práci,“ uvedli zástupci projektu. Svou výuku tak podle nich vyučující hodnotí většinou jen na základě vlastních dojmů.
Dětem středoškoláků v Česku se nedaří dosáhnout vyššího vzdělání, dostuduje jen 17 procent
Číst článek
Kolem tří čtvrtin ředitelů vnímá podle průzkumu jako problematický v zavádění takzvané inkluze nedostatek kvalitních učitelů a asistentů pedagoga a také to, že ve školách chybí školní psychologové, etopedi (odborníci zabývající se výchovou sociálně narušených dětí a mládeže – pozn. red.) nebo speciální pedagogové. S vyučujícími se shodují na nedostatku metodické podpory pro začleňování handicapovaných a jinak znevýhodněných do výuky.
