Předseda Starostů a nezávislých a poslanec Petr Gazdík by inkluzi dal velké mínus. „Sice je dobře, že takový zákon máme, ale jeho provedení, poměr cena-výkon, je tristní,“ říká v pořadu Pro a proti na vlnách Českého rozhlasu Plus.

„Mám signály přímo od učitelů, že některé inkluzované děti vydrží ve společné třídě jen část vyučovací hodiny, a pak se jdou učit s asistentem někam do kabinetu, v horším případě někam na chodbu. To ale inkluzi přímo odporuje,“ doplňuje.

V praxi inkluze kantory zatěžuje administrativně a co je prý úplně nejhorší, zákon neřeší takzvané hraniční a psychiatrické diagnózy.

Snahou inkluze je nastavit vzdělávání tak, aby mohly všechny děti bez rozdílu plnit povinnou školní docházku ideálně v místě jejich bydliště. Cílem inkluze je podporovat rovné šance dětí na vzdělávání.

Moree: Problém je administrativa

Naproti tomu Dana Moree z Fakulty humanitních studií UK tvrdí, že inkluze je rozhodně krok správným směrem.

„Dělala i četla jsem několik průzkumů a všechny se v základních parametrech shodují na tom, že inkluze udělala celý systém transparentní, zvýšilo to jistotu, ale bohužel neúměrně navýšilo administrativu,“ říká Moree.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Samostatnou kapitolou jsou pak školní asistenti. „Je jich málo, špatně se shánějí, a když už se vám to podaří, tak se nemají pořádně kde učit, co dělat v praxi. Přes všechny tyto nedostatky, je to krok správným směrem,“ domnívá se. Všechny nové věci se podle Moree musí nejdřív vyzkoušet, ale tady v Česku je to prý trochu jinak. 

Přitom inkluze jako taková dětem pomáhá být lepšími, ohleduplnějšími a vlídnějšími lidmi. Na tom se shodují jak Dana Moree, tak Petr Gazdík.    

Veronika Sedláčková, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít