Inspekce: Smrtelných pracovních úrazů přibylo, může za to i ekonomický růst

V Česku loni přibylo smrtelných pracovních úrazů. Při zranění v zaměstnání přišlo o život 131 lidí, o 14 víc než v roce předchozím. Zvedl se výrazně počet žen, které se v práci zranily, či dokonce zemřely. Vyplývá to z výroční zprávy Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) o pracovní úrazovosti v Česku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sanitka, ilustrační foto

Sanitka, ilustrační foto | Foto: Milan Kopecký | Zdroj: Český rozhlas

Za rostoucími počty je hlavně růst zaměstnanosti a oživení ekonomiky.

Smrtelných úrazů v práci v minulých letech postupně ubývalo. V roce 2002 se jich stalo 206, v dalších čtyřech letech počet klesal. V roce 2007 a 2008 v období nejvyšší konjunktury se znovu zvedl, a to na 188 a 174 případů.

O rok později po nástupu krize bylo obětí 105. Předloni v práci zahynulo 117 lidí. Loni inspektoři evidovali 122 smrtelně zraněných a báňský úřad dalších devět.

„Nejvíc smrtelných úrazů je zaregistrováno ve Středočeském kraji, Ústeckém kraji, Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji, nejméně v Karlovarském kraji," uvedl úřad. Nejčastěji pracovníci zemřeli při dopravní nehodě. O život při ní přišlo 32 lidí. Patnáct osob zahynulo na stavbách, a to většinou při pádu z výšky či do hlubiny.

Přibývá úrazů žen

Zatímco v roce 2014 se v práci smrtelně zranily dvě ženy, loni jich bylo 11. Inspekce evidovala 14214 pracovních úrazů žen, což je o 1818 víc než v roce předchozím. "V roce 2015 byl narušen trend posledních let s klesající tendencí pracovní úrazovosti žen," uvádí zpráva SÚIP.

Loni přibylo i pracovních úrazů, které skončily pracovní neschopností. Stalo se jich 46331. O rok dřív jich bylo zhruba o 1300 méně. Vůbec nejnižší byl počet v roce 2012, dosáhl 44108. V roce 2002 se stalo celkem 90867 úrazů, úrazovost pak postupně klesala.

Nejvíc pracovních úrazů, které vyřadily pracovníky z práce na víc než tři dny, se stalo kvůli špatně odhadnutému riziku. To bylo příčinou čtyř pětin těchto poranění. Podobné to bylo u úrazů, po nichž lidé byli déle než pět dní v nemocnici. U nich pak bylo dalším častým důvodem používání nebezpečných postupů či způsobů práce i jednání proti zákazu.

Nebezpečné lednové pondělní dopoledne

Hospitalizaci, která trvala déle než pět dní, si vyžádalo 1315 úrazů. Nejvíc se jich stalo v Jihomoravském kraji a Praze, nejméně v Ústeckém kraji. V zahraničí se vážně zranilo 23 lidí.

Nejčastěji úraz utrpí lidé od 21 do 25 let, následují pracovníci mezi 36 a 45 lety. Nejvíc poranění je hned v prvním roce, co člověk práci dělá. Nejvíc případů se přihodí mezi 9. a 11. hodinou. Dnem s největším počtem úrazů je pondělí, měsícem pak leden.

Generální inspektor Rudolf Hahn už dřív řekl, že za vyšším počtem pracovních úrazů může být hlavně oživení ekonomiky a růst zaměstnanosti. Modernizace, nové technologie a nahrazení lidské práce stroji naopak přispívá ke snížení počtu zranění.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme