Interaktivní mapa: Kde si dát pozor na automatické měření rychlosti v Praze?

Městská policie loni v hlavním městě přistihla 300 tisíc řidičů při překročení povolené rychlosti. Drtivou většinu z nich – přes 292 tisíc – zachytily automatické kamery a indukční smyčky skryté pod povrchem silnice. Celý systém přinesl do pražského rozpočtu až 197 milionů korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bezpečnostní kamery, kamery na měření rychlosti | Foto: Filip Jandourek

Na mapě najdete všechna místa, kde v loňském roce v Praze hlídaly ukázněnost řidičů automaty. Číslo značí počet aut přistižených při rychlé jízdě. Kliknutím na vybraný bod zobrazíte jejich rozložení podle dnů v týdnu, podle hodin a podle závažnosti přestupku.

Zdroj dat: Městská policie Praha, výpočet a mapa Český rozhlas

Z databáze přestupků, kterou Český rozhlas získal od městské policie podle zákona o svobodném přístupu k informacím, vyplývá, že čtyři z pěti aut chycených do „rychlostních pastí“ překročila limit mírně, nanejvýš o 20 kilometrů v hodině. Město v takových případech posílá majiteli výzvu k zaplacení 600 Kč.

Necelá pětina, tedy zhruba 58 tisíc řidičů, překročila povolenou rychlost o 20 až 40 kilometrů v hodině. Automatický systém je obeslal výzvou k zaplacení tisícikoruny.

„U překročení rychlosti o více než 40 km/h se nezasílá provozovateli vozidla výzva k uhrazení určené částky. Tyto případy se rovnou řeší ve správním řízení,“ sdělil Českému rozhlasu Vít Raušer, vedoucí přestupkového oddělení pražského magistrátu. Nejzávažnější kategorie tvoří méně než jedno procento ze všech evidovaných porušení rychlostních limitů.

Většina raději zaplatí

Pokud by všichni majitelé příliš rychle jedoucích aut určené částky skutečně zaplatili, přinesly by automatické „rychlostní pasti“ do městského rozpočtu za rok 197 milionů korun.

Podle ředitele odboru dopravněsprávních činností magistrátu Josefa Mihalíka většina majitelů určenou částku zaplatí; v opačném případě by se totiž přestupek řešil ve správním řízení, kde může být sankce až 10 tisíc korun. Proti rozhodnutí se majitel vozidla samozřejmě může bránit, případné odvolání pak řeší ministerstvo dopravy.

Pro stálé měření rychlosti se používají v Praze dva systémy, okamžitý a úsekový. U okamžitého měří rychlost vozidla indukční smyčky zalité ve vozovce. Úsekové kamery pak podle poznávací značky zjišťují, za jak dlouho vozidlo projelo určitým úsekem. Ten bývá na vozovce vyznačený příčnými bílými čarami.

„Je jedno, zda řidič zrychluje či zpomaluje. Rozhodující je faktor konečné rychlosti za daný čas v měřeném úseku,“ říká vedoucího útvaru řešení přestupků městské policie David Kalina.

Místa s nejvyšším počtem přestupků

Nejvíc neukázněných řidičů zaznamenaly kamery v Krči v ulici v Zálesí před křižovatkou s ulicí Nad Lesním divadlem. Když se sečtou údaje z obou směrů, jelo tu za loňský rok příliš rychle přes 50 tisíc aut. Nejčastěji porušovali jejich šoféři předpisy v sobotu. Ve slabším víkendovém provozu je zřejmě dodržení přísného limitu 30 km/h na čtyřproudé silnici s množstvím přechodů nejobtížnější.

V počtu přestupků za rok 2015 následuje ulice Modřanská s 45 tisíci překročeními povolené rychlosti. Rychlost se zde měří před křižovatkou s přechodem pro chodce, povoleno je tu maximálně 50 km/h.

První trojici míst se 34 tisíci zaznamenanými přestupky uzavírá úsekový měřicí systém v ulici Libocká. Jde o úzkou silnici s prudkým stoupáním mezi Evropskou a Vypichem. Kvůli husté zástavbě a množství přechodů je zde rychlost omezená na 30 kilometrů v hodině.

Celkově lze říci, že počet rychle jedoucích aut zachycených automaty na většině míst kopíruje intenzitou provozu. Najdou se ale i výjimky z tohoto pravidla: Například na magistrále je vidět, že počet přistižených řidičů je o něco menší ve špičkách, kdy se na hlavní dopravní tepně pravidelně tvoří zácpy, a není proto možné jet po ní vyšší než povolenou rychlostí.

V Dobříšské ulici je zase patrný technologický nedostatek kamery: Kvůli chybějícímu přisvětlení systém nesnímá v noci. V zimních měsících, kdy je den podstatně kratší, je proto podstatně nižší i počet odhalených přestupků.

Jak systém funguje

Podle Davida Kaliny z městské policie funguje měřící systém dodávaný brněnskou firmou Camea poloautomaticky. Software vyhodnocuje data z kamery a rozhoduje, zda jde o přestupek. Pokud ano, odešle pořízenou fotodokumentaci městské policii. Službu konající strážník zkontroluje, zda program správně rozpoznal registrační značku a rovnou auto prověří v dalších databázích.

Od policie se dokumentace k přestupku přesouvá elektronicky na magistrátní odbor přestupkového řízení. Úředníci si najdou v registru vozidel adresu majitele auta a připraví obsílku s Výzvou k uhrazení určené částky.

„Posíláme je všechny na poštu do Českých Budějovic, odkud nám tyhle výzvy rozesílají,“ řekl Českému rozhlasu šéf odboru dopravněsprávních činností Mihalík. Elektronické dokumenty se před tím šifrují, pošta je následně sama dekóduje, tiskne a doručuje do datových nebo skutečných poštovních schránek. Úředníci obdrží elektronickou dodejku, podle které se počítají zákonné lhůty.

Majitel vozidla dostane na výběr: Buďto sdělí úřadu jméno řidiče, který přestupek spáchal, nebo v rámci odpovědnosti majitele vozidla uhradí stanovenou částku. Ta se odvíjí od pokut v blokovém řízení a v Praze jde při překročení rychlosti do 20 kilometrů v hodině o 600 korun, do 40 km/h pak tisíc korun. U většího překročení se věc projednává přímo ve správním řízení.

Peníze musí být připsány na účet města, pokud se plátce opozdí třeba jen o den, úřad musí peníze vrátit a věc automaticky spadne do správního řízení. Magistrát vyzve majitele k podání vysvětlení a postupuje dál podle zákona.

Ke včasnému vyřízení majitele vozidla vede finanční sankce, která ve správním řízení naroste v krajním případě až na 10 tisíc korun. Navíc pokud jsou peníze na účtu včas, magistrát věc odloží a dále nezjišťuje, kdo přestupek spáchal. Řidič se tak jednoduše vyhne případnému bodovému postihu.

Že lidé raději zaplatí, ukazují i statistiky: Podle Mihalíka město rozeslalo vloni přes 454 tisíc výzev (nešlo jen o rychlost, ale například i o parkování či projetí semaforu na červenou), v termínu pak majitelé vozidel zaplatili více jak v 282 tisících případech, což městu přineslo asi 250 milionů Kč.

Zbytek věcí přešel do správního řízení, podle slov odpovědných úředníků často právě proto, že lidé zaplatili o něco později.

Podle Josefa Mihalík je jednou ze slabin současného systému to, že není možné touto cestou za dopravní přestupky pokutovat cizince, jelikož pro to „chybí zákonný způsob“. V některých případech se navíc kvůli zmatkům s převodem vozidla vůbec nepodaří dohledat jeho majitele.

Podle vyjádření úředníků má město k dispozici 41 zařízení pro úsekové měření a 20 pro okamžité. Některá ze zařízení ale pokuty nevyměřují, případně za rok zachytí jen minimum hříšníků. Příkladem je zařízení v ulici Na Okraji na Praze 6, které v loňském roce zaznamenalo tři vozidla překračující rychlost méně než o 20 km/h. Kamera tady na sídlištní silnici hlídá přechod k základní škole.

Kromě dohledu nad dodržováním pravidel pomáhají kamery také se sledováním intenzity dopravy. Za zmínku stojí, že o jejich umístění nerozhoduje městská policie, nýbrž ta státní. Podle šéfky útvaru řešení přestupků Evy Bartoňové se strážníci ani nepodílejí na výběru hlídaných lokalit.

Luděk Hubáček, Marcel Šulek, Jan Cibulka, Lenka Rezková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme