Internet do škol bude zkoumat policie

Téměř miliardu vynaložilo neoprávněně ministerstvo školství v letech 2001 a 2002 na zavádění internetu do škol. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad, který už podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Současné vedení ministerstva zvažuje, zda se k němu připojí. NKÚ zjistil řadu pochybení i v dalších ústředních orgánech, mezi nimiž figuruje i Úřad vlády.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

studenti u internetu | Foto: INDOŠ

Do konce roku 2002 mělo mít připojení 90 procent škol, ve skutečnosti jich má internet jen zhruba polovina. Státní prostředky na tento účel jsou ale vyčerpány z pětaosmdesáti procent. Zakázka byla předražená, navíc ministerstvo školství platilo i za neprovedené práce, zjistil NKÚ. Podle kontrolorky Elišky Kadaňové realizace toho projektu znehodnotila celý záměr vlády.

Úřad vlády podle NKÚ v letech 2000 a 2001 prohospodařil přes sedm milionů korun. Například obsadil byty získané od pražského magistrátu v rozporu s uzavřenou smlouvou. Devětačtyřicet obecních bytů bylo určeno jen pro ministry a soudce Vrchního a Krajského soudu, říká kontrolorka Jana Krejčová. Praxe ale vypadal jinak. "Úřad vlády to poskytuje všem možným profesím i s organizací mimo vlády a ústředních orgánů státní správy," potvrzuje Krejčová.

Strakova akademie navíc nekontrolovala hospodaření soukromé společnosti, která byty spravuje, a na kontě má i další prohřešky. Zaměstnancům neoprávněně vyplatila v mimořádných odměnách přes 600 tisíc korun a chybně postupovala i při zadávání veřejných zakázek. "Například nevyloučili z účasti v dalším jednání o veřejných zakázkách uchazeče, kteří nesplnili předepsané kvalifikační předpoklady, nebo nezdůvodnil výběr dodavatele, který neměl nejlepší nabídku," upřesňuje Krejčová.

Úřad vlády zatím nechce zjištění kontrolorů komentovat. "Úřad vlády připravuje stanovisko k nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu s tím, že nejdřív ho předloží vládě a pak bude přístupné širší veřejnosti," zdůvodňuje Jindřich Marek z tiskového odboru úřadu.

Chyby v kompetencích a porušování zákona o účetnictví zjistil NKÚ i v hospodaření Pražského hradu v letech 2001 a 2002. Tedy v době, kdy byl prezidentem Václav Havel. Prezidentská kancelář převedla na Správu Pražského hradu právo hospodařit s majetkem, který měla spravovat sama. Úřad dál zjistil, že některé nemovité nebo movité kulturní památky neměla v účetnictví ani jedna z organizací. Hrad teď připravuje zásady, které by měly podobným nedostatkům zabránit.

NKÚ zveřejnil podrobnosti ke kontrolám také na Ministerstvu pro místní rozvoj. I tam našli kontroloři vážné chyby v hospodaření. Ministerstvo pro místní rozvoj prý nesprávně zúčtovalo majetek za více než 6 miliard korun. Stát se tak mělo v době, kdy úřadu šéfoval Petr Lachnit. Kontrola dále přišla na to, že společně s organizacemi, které spadají do působnosti ministerstva, jako je ústav územního rozvoje a Česká centrála cestovního ruchu, představuje neprůkazně zaevidovaný majetek bezmála devět miliard korun.

Kritice se nevyhnul ani Úřad na ochranu osobních údajů. Radiožurnálu to potvrdil náměstek předsedy této instituce Ivo Blažek. Podle něj úřad závěry kontrolorů akceptuje. "Dá se říci, že nízkou kvalifikací jedné účetní a personálními změnami došlo při pořizování majetku k nesprávnostem a některé položky byly podhodnoceny a některé nadhodnoceny. V žádném případně však nedošlo k zcizení majetku, rozkradení majetku nebo k nesprávně vyplaceným částkám za pořízený majetek. " Úřad už ale podle Blažka řadu nedostatků v účetnictví odstranil.

Markéta Kaclová, Pavla Dluhoschová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme