Internetové hlasování má pro nás velkou váhu, tvrdí VV
V říjnu se v České republice konají komunální a senátní volby a politické strany právě v těchto dnech zveřejňují jména svých kandidátů. Nejnověji Věci veřejné, které kandidátky poskládají i na základě internetového hlasování svých příznivců, které skončilo o víkendu.
Největší pozornost bude upřena na Prahu, kde průzkumy naznačují, že by mohla poprvé přijít o vítězství dosud dominantní ODS. Kandidátku nejvážnějšího konkurenta občanských demokratů, TOP09, povede bývalý guvernér centrální banky Zdeněk Tůma. ČSSD by chtěla, aby se primátorem stal Jiří Dienstbier mladší.
Další ze stran, Věci veřejné, nyní potvrdila, že jejím lídrem bude Markéta Reedová, která dostala důvěru i v internetovém hlasování příznivců této strany. Internetového výběru lídrů kandidátek strany se přitom zúčastnil zlomek lidí. Aby bylo hlasování platné, musí se ho podle vnitřních kritérii VV zúčastnit 10 procent příznivců strany.
Hostem Ozvěn dne byl místopředseda VV Jaroslav Škárka a komentátor Radiožurnálu Petr Nováček.
„Pro nás má internetové hlasování velkou váhu a myslím, že 17 procent je velmi slušné číslo, protože byly dovolené a referendum bylo posunováno,“ řekl v Ozvěnách dne výkonný místopředseda Věcí veřejných, poslanec Jaroslav Škárka.
Že by uspěl kandidát, který je mediálně známý, podle něj v takovémto hlasování nehrozí. „Protože komunální politika je postavená na něčem jiném. V komunální politice se občané rozhodují pro lidi, které znají ze svého okolí. A tam ta popularita není tak důležitá,“ uvedl. Dodal, že kandidáti Věci veřejných mají zákaz tvořit koalici s komunistickou stranou.
VV připomínají občanské hnutí nebo občanskou iniciativu
„Ono to v tomto směru trošku připomíná jakési občanské hnutí nebo občanskou iniciativu než regulérní stranu,“ řekl k internetovému hlasování strany v Ozvěnách dne komentátor Radiožurnálu Petr Nováček s tím, že Věci veřejné nejsou podle něj klasickou politickou stranou. „A co se z nich vyvine, to teprve uvidíme,“ dodal.
Co se týče relevance hlasování, jehož limit je deseti procent, to je podle něj málo. „Je to hodně nízká laťka, protože pokud se konají závazná referenda, tak se začíná kolem 30 procent a výše,“ uvedl komentátor Radiožurnálu Petr Nováček.
