Interpelační absentéři: poslancům chodí nejméně odpovídat Plaga, premiér Babiš skončil pátý

Anna Kottová a Jan Boček |

Čtěte dále

Premiér Andrej Babiš z ANO a jeho ministři mají chodit odpovídat na dotazy poslanců. Ne všichni ale tuto povinnost plní. Ministr školství Robert Plaga z ANO prošvihl za poslední dva roky téměř každou druhou ústní interpelaci, která na něj mířila. Předseda vlády je co do absencí na pátém místě, na plénu neodpověděl na zhruba čtvrtinu dotazů. A stejně je na tom kabinet jako celek, jak vyplývá z analýzy serveru iROZHLAS.cz.

Otázkám poslanců na členy kabinetu se za poslední dva roky nejčastěji vyhýbal ministr školství Robert Plaga. Když ho pak server iROZHLAS.cz žádal o vysvětlení jeho absencí, nereagoval.

„Pan ministr Plaga je na schůzích sněmovny vždy řádně omluven a v drtivé většině případů se jedná o pracovní důvody. Na dotazy poslanců, kteří jej interpelují v jeho nepřítomnosti, je odpovězeno písemně v řádném termínu,“ odpověděla za něj mluvčí resortu Aneta Lednová.

Pokud ministr neodpoví na ústních interpelacích, kterým patří jednou za čas čtvrteční odpoledne, musí do měsíce zareagovat písemně.

Text v závorce označuje stranu, která ministra do funkce nominovala.

Kliknutím do legendy lze zobrazit:

  • Přítomen: ministr si vyslechl poslanecký dotaz a odpověděl
  • Nepřítomen: ministr nebyl přítomen, poslanec přesto dotaz položil
  • Propadla: poslanec buď nebyl přítomen, nebo svůj dotaz stáhl, často kvůli nepřítomnosti ministra
  • Zrušena: interpelace byla zrušena kvůli konci schůze
  • Dosud neproběhla: dotazy v rámci aktuální schůze, u kterých dosud není známý výsledek

Druhým nejčastěji absentujícím je ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček, který rovněž chyběl na téměř každé druhé ústní interpelaci, jež na něj mířila. Také on to vysvětloval jinými pracovními povinnostmi. „Vždy ale uvádím důvod nepřítomnosti,“ dodal.

Dotazy, které poslanci na plénu pokládají členům vlády, mnohdy nezodpovídají také další sociálnědemokratičtí ministři. Třetí místo v absencích patří šéfovi resortu zemědělství Miroslavu Tomanovi, který již rok čeká na vstup do ČSSD, čtvrté pak ministryni práce Janě Maláčové. Důvodem mají být u obou rovněž pracovní povinnosti.

Co jsou interpelace?

Na interpelace, tedy otázky poslanců směrem k vládě, jsou vyhrazeny čtvrtky, pokud je zrovna naplánováno jednání sněmovny. Poslanci se na premiéra a ministry mohou obracet s dotazy buď písemně, nebo prostřednictvím ústních interpelací. Otázky se týkají dlouhodobé agendy ministrů či aktuálních témat.

Odpovědi na písemné interpelace se projednávají od 9.00 do 11.00, odpovědi na ústní interpelace na předsedu kabinetu od 14.30 do 16.00 a odpovědi na ústní interpelace na ministry od 16.00 do 18.00. Pořadí určuje los.

„V drtivé většině případů mi účasti na ústních interpelacích brání řešení aktuálních problémů resortu, jako je kůrovcová kalamita, přemnožení hraboši, voda a sucho či ptačí chřipka,“ vyjmenoval Toman.

Páté místo v absencích pak patří premiérovi Andreji Babišovi, který na plénu neodpověděl na zhruba čtvrtinu dotazů. „Na ústní interpelace chodím pokaždé, když mi to můj pracovní program dovolí,“ napsal serveru iROZHLAS.cz. Svou nepřítomnost pak předseda vlády vysvětloval pracovními cestami do zahraničí. „Vnitrostátní program se snažím co nejvíce přizpůsobit,“ doplnil.

Nejzpovídanější: Babiš, Vojtěch, Maláčová

Nejvíce dotazů poslanců na ústních interpelacích za poslední dva roky mířilo právě na premiéra. Důvodem ale není podle Babiše jen to, že stojí v čele kabinetu. „Druhým důvodem bude asi to, že se na mně mnozí poslanci velmi rádi zviditelňují. Interpelace vysílá v přímém přenosu televize, tak je to jedinečná možnost, jak být vidět,“ kritizoval některé členy dolní komory.

Poslanci směřovali množství dotazů také na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). A jaké otázky padaly podle něj nejčastěji? „Zcela jistě jsou to dotazy na nedostatek personálu a naše postupné a aktivní řešení tohoto problému. A také zajištění dostupnosti péče mimo velká centra, nejčastěji se poslanci ptají na stomatologickou péči,“ vyjmenoval Vojtěch.

Třetí nejzpovídanější je na ústních interpelacích ministryně Maláčová, jak vyplývá z analýzy serveru iROZHLAS.cz. „Ministerstvo práce a sociálních věcí je počtem spravovaných agend velmi rozsáhlý resort, jehož práce se v každodenním životě dotýká značného množství občanů České republiky,“ odpověděl za ministryni, která byla na dovolené, mluvčí resortu Jan Brodský. Nejčastěji se poslanci podle něj ptali například na e-neschopenky, financování sociálních služeb nebo rodičovský příspěvek.

Také na ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) mířilo množství dotazů poslanců. „Jako strážkyně státní kasy nejčastěji odpovídám na aktuální otázky z oblasti daní, státního rozpočtu nebo právního zastupování státu,“ přiblížila.

Páté místo v žebříčku pak patří ministru vnitra Hamáčkovi. Nejčastějšími tématy interpelací byly podle něj bezpečnost, migrace nebo Česká pošta.

Šampionka Kovářová

Dotazy za poslední dva roky nejčastěji kladli podle očekávání zákonodárci opozice. Nejvíce jich na plénu položila místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. „Díky interpelacím se dá účinně upozornit na aktuální problémy, které trápí občany nebo obce či města a stát tyto problémy dosud přehlížel. Může to být poměrně efektivní způsob komunikace mezi poslancem a vládou, aby se předešlo prohloubení problémů,“ vysvětluje Kovářová, proč jsou podle ní dotazy poslanců na vládu důležité.

Radost má například z otázek na rozmístění dopravních značek, které varují řidiče před vjezdem na dálnici do protisměru. „Ministerstvo dopravy nebylo zpočátku mou interpelací nijak nadšeno. Ale posléze si uvědomili, že nečinnost může ohrožovat životy tisíců lidí, a téměř po roce začalo tyto značky konečně instalovat,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz poslankyně.

Velmi aktivní byl v dotazech na vládu také Dominik Feri z TOP 09. Nejmladší zvolený poslanec v historii je členem ústavně právního výboru, což podle něj také určuje agendu, na kterou se ministrů ptá. „Podařilo se mi interpelací otevřít téma realitních úschov. S kolegyněmi jsem poté připravil pozměňovací návrh, který sněmovna schválila, a zákon o realitním zprostředkování bude za pár dní účinný,“ pochvaluje si.

Členy Babišova kabinetu také často „grilují“ Piráti. Třetí místo v žebříčku interpelujících patří shodně šéfovi jejich poslaneckého klubu Jakubu Michálkovi a první místopředsedkyni strany Olze Richterové. A měly její interpelace nějaký reálný výsledek?

„Řadu výsledků, od protlačení vzniku registru schválených pěstounů na ministerstvu práce a sociálních věcí, který jsem interpelovala rok a půl opakovaně, nyní slíbený vznik registru dárkyň vajíček nebo zajištěné dotace pro fungování potravinových bank,“ vyjmenovává Richterová.

Pětici nejaktivnějších interpelujících pak uzavírá Vojtěch Munzar z ODS. „Před Vánoci jsem interpeloval ministra průmyslu a obchodu ve věci rizika znečištění podzemních důlních vod v Kladně. Interpelace vyústila ve společné jednání ministra s primátorem Kladna, kde se konzultoval další postup,“ vyzdvihuje poslanec.

Duely: Kdo koho nejčastěji zpovídá

Nejvíce dotazů premiérovi na plénu položila během posledních dvou let již zmíněná Věra Kovářová. A Andrej Babiš si toho všiml.

„Mojí nejčastější dotazovatelkou je podle mě paní poslankyně Kovářová. Ta by mě překvapila, kdyby neměla připravenou nějakou otázku,“ poznamenal pro iROZHLAS.cz premiér.

Na větších obrazovkách se zobrazuje interaktivní grafika, na menších pouze tabulka.

A zhruba každý svůj třetí dotaz adresoval premiérovi šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek. „Nejčastěji interpeluji předsedu vlády a ministry spravedlnosti. Mezi mé nejčastější dotazy na premiéra patří otázky k programovému prohlášení vlády a plnění tohoto prohlášení, stejně tak střet zájmů pana premiéra,“ přiblížil.

Celkově byli premiér i jeho ministři přítomni za poslední dva roky na zhruba třetině ústních interpelací, které proti nim od poslanců směřují. Na čtvrtině pak chybí. Některé interpelace ale berou poslanci zpět nebo propadají.

„Stalo se mi, že pan ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) byl dvakrát interpelován ve stejné věci. Já měla interpelaci až na konci, ale odpověď na ni již zazněla,“ vysvětluje Kovářová, kdy může poslanec svůj dotaz stáhnout či nechat propadnout.

Interpelace propadají také v momentě, kdy poslanec chybí. Důvodem ke stažení nebo propadnutí interpelace je ale také absence ministra. „Pokud by poslanec v takovém případě interpelaci načetl, tak ministr má povinnost do měsíce odpovědět. A dost často se stává, že odpověď se vyžaduje bezprostředně, takže ten poslanec si ji třeba nechá na příští týden,“ dodává Kovářová.

Spory o interpelace

Členové kabinetu mnohdy čelí kritice z řad opozice, že na interpelace, ať už ústní, nebo písemné, nechodí. Bez nich pak nemůže čtvrteční jednání, které interpelacím tradičně patří, začít. V minulosti se již několikrát stalo, že se začátek dopoledních písemných interpelací musel posunout, protože v sále neseděl jediný ministr.

Absenci vlády na písemných interpelacích nazval předloni v prosinci předseda ODS Petr Fiala arogancí moci a pohrdáním Parlamentem. Premiér Babiš pak označil situaci, kdy chybí téměř všichni členové vlády, za výjimečnou. Opakovala se ale znovu před čtrnácti dny. „Není tu jediný člen vlády. Schůze nemůže být zahájena. První odklad do 9.05… premiér je na lyžích,“ kritizoval kabinet na svém facebooku předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Pirátští poslanci také nedávno podali dvě desítky shodných písemných interpelací na Babiše. Tázali se, zda na jejich projednávání do sněmovny ještě někdy přijde. Babiš jim písemně odpověděl, že se letos určitě uvidí. A následně se kvůli tomu střetl s Michálkem přímo na plénu.

„Proč my máme písemné interpelace? Abyste tady exhibovali,“ řekl Babiš Michálkovi. Proto, jak premiér uvedl, na jejich projednávání nechodí a ani chodit nebude. A zároveň se vyslovil pro zrušení písemných interpelací.

Zachovat, nebo zrušit?

Naopak všichni ministři, premiér a interpelující, které server iROZHLAS.cz oslovil, se shodli na důležitosti ústních interpelací. A zároveň dodali, že by je nezrušili, protože jsou pro ně dobrou zpětnou vazbou.

„Interpelace k parlamentní demokracii neodmyslitelně patří, zákonodárci musí mít možnost obracet se na členy vlády. A pro ministry mohou být interpelace i užitečnou zpětnou vazbou,“ myslí si ministr vnitra Hamáček.

„Premiér a jeho ministři většinou žijí v takovém svém uzavřeném ‚akváriu‘. Když jako poslankyně přednesu interpelaci, jako bych jim najednou zaťukala na sklo akvária, a některé nehybné rybičky se i probudí a rozpohybují se,“ přibližuje poslankyně Kovářová.

Interpelace pak podle některých slouží také ke kontrole kabinetu. „Ústní interpelace jsou důležitým nástrojem pro kontrolu vlády. Přitahují pozornost veřejnosti k důležitým tématům, které chce jinak vláda vymlčet,“ upozorňuje šéf poslanců Pirátů Michálek.

Část ministrů ale upozorňuje na kvalitu některých otázek. „Někdy bohužel ztrácí věcnost a mají pouze politický cíl,“ dodává ministr zdravotnictví Vojtěch.

Změna ústních interpelací?

Přestože by Michálek ústní interpelace zachoval, jejich formát by se podle něj měl změnit. A pro úpravy je také Dominik Feri.

„Mohl by se rozšířit prostor pro interpelace na předsedu vlády. A aby tam premiér vůbec byl, tak by se dalo přizpůsobovat konání interpelací jeho časovým možnostem. Nebo bychom se mohli zamyslet nad úplně jiným formátem, kdy by ministr představil svou práci a přítomnými poslanci by byl ke konkrétnímu tématu bezprostředně interpelován,“ vyjmenovává Feri.

Podle sněmovního matadora Marka Bendy z ODS, který kromě dvouleté přestávky působí v dolní komoře Parlamentu od jejího vzniku, se mnohokrát uvažovalo o úpravě interpelací, návrhy se ale v praxi nikdy neuplatnily.

„Byla by možná snaha začít dělat třeba určité bloky, aby tam ministři nemuseli sedět celou dobu, a poslanci na sebe naopak mohli volně navazovat, aby se to nestřídalo každý pes jiná ves,“ popisuje Benda možnou změnu, která by podle něj byla přijatelná pro koalici i opozici.

Anna Kottová a Jan Boček