Íránský zákonodárce pro ČRo: Obavy z amerického útoku nemáme

Írán nemá obavy z amerického útoku, protože si poradil i s mnohonásobnou technickou přesilou za války s Irákem. Ke spekulacím o vojenském řešení krize kolem íránského jaderného programu to Radiožurnálu řekl předseda zahraničního výboru íránského parlamentu Aláeddín Borúdžerdí. Ten přijel do Česka v čele čtyřčlenné parlamentní delegace.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Aláeddín Borúdžerdí | Zdroj: ČTK

Kolem návštěvy je ale trochu rozruch. Podle některých politiků a komentátorů by se totiž neměli představitelé demokratických zemí s íránskými činiteli scházet - a to kvůli jaderné politice Islámské republiky, nebo podpoře, kterou údajně poskytuje teroristům. Proti tomu ale stojí názor, že s Teheránem je potřeba jednat už proto, že jedině tak je možné krizi kolem íránského jádra vyřešit mírovou cestou. Spekuluje se totiž i o tom, že Američané na Írán zaútočí, aby jeho jaderné ambice zastavili.

Šéf zahraničního a bezpečnostního výboru íránského parlamentu Aláeddín Borúdžerdí k těmto úvahám Radiožurnálu řekl: "My takové řeči posloucháme více než 20 let, takže pro nás nejsou nic nového. Američané ale jistě poznali sílu Íránu při naší válce s Irákem, od níž jsme samozřejmě ještě posílili. Oni navíc nejlépe vědí, že oblast Perského zálivu musí zůstat v klidu. Na válce nemáme žádný zájem, ale nutno říci, že bychom si poradili. Vždyť před lety proti nám nebojoval jen Saddám Husajn. Američané mu posílali ze svých Awacsů přesné souřadnice našich pozic, Sověti dodávali Iráku rakety Scud, které pak dopadaly na naše města. Francouzi vyzbrojovali Bagdád systémy, kterými pak Saddám ničil naše tankery, Němci a Nizozemci Iráčanům některými svými dodávkami pomohli k výrobě chemických zbraní..."

Zároveň poslanec Borúdžerdí tvrdí, že Írán vyvíjí své jaderné kapacity jen k mírovým účelům, a nikoli ke zbrojení. Zdůrazňuje, že Spojené státy zneužívají svou dominantní sílu, když v OSN prosazují stále tvrdší postih vůči Teheránu. Podle íránského zákonodárce totiž nic nesvědčí o útočných ambicích Íránu.

Jenže Česko má jisté problémy s Íránem i ve dvoustranných vztazích. Konkrétně: když začala americká stanice Rádio Svobodná Evropa před devíti lety vysílat v Praze připravené programy do Íránu, Teherán odsud na protest stáhl svého velvyslance. A ambasadora nemá v Íránu ani Praha.

Poslanec Borúdžerdí dnes ale říká: "My jsme v parlamentu zaznamenali, že Česká republika má teď zájem na vyslání svého velvyslance do Teheránu. Z toho jsme usoudili, že vztahy s Íránem jsou pro českou vládu velmi důležité. Vylepšení vztahů by samozřejmě bylo přínosné pro obě strany, takže to rádio pro nás dnes už tolik důležité není. Je to jen okrajová záležitost, která nesmí ovlivnit naše vztahy."

Borúdžerdí se má v úterý sejít s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hovořit se má o dvoustranných vztazích i mezinárodní situaci. Česko je teď na mezinárodní scéně nejčastěji zmiňováno kvůli americkým plánům umístit tu radarovou základnu na obranu proti raketám - odpáleným hypoteticky právě z Íránu nebo z jiných zemí vystupujících proti americké politice.

Borúdžerdí Českému rozhlasu řekl, že z protiraketové obrany jeho země žádný strach nemá. Obavy prý vyvolává jen to, že případ navodil v rusko-amerických vztazích situaci podobnou studené válce a ta se, jak známo, silně podepsala i na Blízkém východě.

Břetislav Tureček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme