Iva Brožová nepovažuje své odvolání v souladu s právem

Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová se hodlá bránit soudní cestou proti svému odvolání z funkce. Tvrdí, že k tomu nebyly žádné zákonné důvody a považuje to za porušení právního řádu. O nezákonnosti svědčí podle Brožové mimo jiné i to, že prezident Václav Klaus při jejím odvolání přesně neuvedl, v čem konkrétně porušila své pracovní povinnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Iva Brožová | Zdroj: ČTK

Hrad se k žalobě Brožové zatím nevyjádřil. Přesné důvody k jejímu odvolání ale byly prezidentovi Klausovi z ministerstva spravedlnosti zaslány, potvrdil Radiožurnálu mluvčí ministerstva Petr Dimun. A to především neustále se zhoršující stav agend Nejvyššího soudu a špatná péče o jednotnost soudního rozhodování, upřesnil Dimun.

"Ty důvody byly sděleny v tomto dopise, který pan ministr poslal panu prezidenti, a samozřejmě bylo na panu prezidentovi, aby zvážil jaké kroky on učiní směrem k tomu, aby tento stav byl napraven. Pan ministr souhlasí s tím řešením, které pan prezident nakonec přijal, a to je odvolání paní Brožové z čela Nejvyššího soudu," poznamenal pro Radiožurnál Dimun.

Brožová tvrdí, že pro její odvolání nebyly žádné zákonné důvody a považuje to za porušení právního řádu. O nezákonnosti svědčí podle Brožové i to, že jí přesně nebylo sděleno, v čem konkrétně své pracovní povinnosti porušila, a že neměla možnost se proti podobným námitkám hájit. Prezident Václav Klaus postup Brožové i její výhrady komentovat nechce, potvrdil Radiožurnálu mluvčí Hradu Petr Hájek: "Tyto výroky nebudeme v žádném případě specificky komentovat. Prezident se dostatečně vyjádřil v dopise, který předevčírem zaslal a včera zveřejnil náš tiskový odbor."

Do čela Nejvyššího soudu jmenoval Brožovou před čtyřmi lety Václav Havel. Od počátku musela vyvracet některé názory, že nemá dostatečnou autoritu. Jako o jejím možném nástupci se nejčastěji mluví o exministru spravedlnosti a někdejším prezidentském kandidátovi ČSSD Jaroslavu Burešovi.

Bureš se včera odmítl vyjádřit k tomu, zda dostal nabídku Brožovou nahradit, nicméně to nepopřel. Také mluvčí prezidenta Petr Hájek označil úvahy o nástupci Burešové za předčasné. "Touto otázkou se prezident teprve začne zabývat, žádné jméno zatím nepadlo," uvedl ve čtvrtek Hájek.

Nejvyšší soud v poslední době čelil kritice ze strany ministerstva hlavně kvůli neschopnosti sjednocovat rozsudky soudů nižší instance. Němcův úřad upozorňoval na případ mladé ženy, nad kterou soudci během tří let vynesli čtyři rozdílné verdikty - od tříleté podmínky až po deset let vězení. Nejvyšší soud výtky odmítal, případ nakonec musel rozhodnout Ústavní soud.

Milan Kopp, Martin Hromádka, Vít Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme