Vicepremiér Bartoš: Online daně nechala vyhnít Schillerová, Dzurilla by měl zůstat kvůli návaznosti
Je staronovým předsedou Pirátů a vede ministerstvo pro místní rozvoj. Kromě toho má na starosti i digitalizaci. Přesto Ivan Bartoš upozorňuje, že nebude hlídat digitalizační projekty ministerstev. Jeho cílem je hlavně přesun klíčových systémů „pod jednu střechu“. „Je to proces třeba na rok,“ podotýká. Kromě toho se v rozhovoru pro iROZHLAS.cz rozpovídal například o stipendiu poslance Jana Farského (STAN) nebo spolupráci s Vladimírem Dzurillou.
Nejprve k aktuálnímu dění: Jan Farský se vrátí ze Spojených států, aby složil mandát. Co na to říkáte?
Myslím, že je to správné rozhodnutí. Bavili jsme se o tom v koalici Pirátů a STAN i ve vládní pětikoalici. Bylo to asi jediné správné řešení vzhledem k voličům a k tomu, jak by pak na koalici nahlíželi.
Poškodila tahle kauza koalici Pirátů a Starostů, případně pětikoalici?
Myslím si, že to byla chyba. Když někdo udělá chybu, je důležité, zda je ochoten ji napravit. A myslím si, že to finální řešení je správné.
Ivan Bartoš začal s rolí předsedy srůstat. Hrozí mu osud otce zakladatele, tvrdí politolog Slačálek
Číst článek
Věděl jste o tom, že má Farský rozjednané stipendium?
Ne, dozvěděl jsem se to z novin.
Vůbec to s vámi koaliční partner neřešil?
Se mnou to nikdo neřešil.
A nevadilo vám to?
Už jsem vám odpověděl. Je to věc Honzy Farského a STAN. I z ohlasů veřejnosti bylo jasné, jak špatně je tento krok vnímán. Poslanec je zvolen, aby vykonával svůj mandát. A pokud ho vykonávat nemůže po takhle dlouhou dobu z osobních důvodů, tak by to nebylo správné. Jsem rád, že se nakonec takhle dohodli.
Jaká je aktuálně uvnitř koalice atmosféra? Protože my jsme už po volbách slyšeli, že jste rozhádaní.
Nějaké vnitrokoaliční vyříkávání je úplně normální. Důležité je jednání na platformě vlády a ve sněmovně. S Vítkem Rakušanem (STAN) normálně spolupracuji na projektech. S ministrem Jozefem Síkelou zase řešíme digitální ekonomiku a teď i přípravy na evropské předsednictví.
Že se něco děje, například ve vztahu dvou stran nebo konkrétních lidí, by nemělo mít vliv na to, jestli spolupracujeme. Vítek toho má teď ale poměrně hodně, takže nemáme ani čas se nad těmi většími věcmi sejít. Doufám, že až bude připravený rozpočet, spolupráce vnitra a digitalizace bude patrnější.
Pod jednou střechou
Právě digitalizace je pro Pirátskou stranu klíčové téma. Dlouho ležela právě na ministerstvu vnitra. Už dochází k přesunu třeba pod ministerstvo pro místní rozvoj? Nebo přímo k vám coby místopředsedovi vlády pro digitalizaci?
To byla taková trošku mediální zkratka. Z jednoho nejasného vyjádření či novinového titulku. Přesun na ministerstvo pro místní rozvoj nikdy nebyl ve hře. Nahlíželi jsme na to po vzoru zemí, které jsou ohledně digitalizace dál. Buď musí mít digitalizace přímou záštitu premiéra, pro něhož je to top priorita. A já jsem rád, že si Petr Fiala(ODS) jako šestý bod svých priorit vybral digitální identitu. Nebo to musí mít svého ministra nebo místo na vládě. My jsme zvolili model místopředsedy vlády pro digitalizaci.
Dojde k nějakým přesunům, ale není to o tom, že něco odněkud vyrveme. Musí to být proces, kde vzniknou transformační týmy a odborné týmy v rámci projektu pod Úřadem vlády. Budeme se snažit dostat klíčové sdílené systémy pod jednu střechu s vlastní rozpočtovou kapacitou. Důležité je, aby digitalizace měla jasnou hlavu a strukturu, která poskytuje základní služby pro ostatní ministerstva.
Jak to vy budete řídit z pozice místopředsedy vlády?
To není o šéfování. V tuhle chvíli jsou centrální registry na ministerstvu vnitra. Je otázka, jestli tam mají dál zůstávat, nebo se přesunout pod nějakou jednotku, která bude řešit odbornost a centrální systémy.
A o tom se zatím nerozhodlo?
Je to proces třeba na rok a cíl, na kterém jsme se domluvili v rámci koalice.
To centralizování agendy?
Prvním krokem je sjednocení. Vy se musíte dívat na fungování státu jako na něco, co nezastavíte a nebudete mít půl roku na nějaké štelování. Jsou to postupné kroky, o jejichž výhodnosti se budeme v danou chvíli bavit. Důležité je, aby centrální systémy a lidi, kteří poskytují služby všem resortům – Czech pointy, datové schránky, cloudová úložiště – měli rozpočtovou kapitolu a jasnou strukturu. Potom se s tím dá pracovat jako s centrálním srdcem digitalizace.
Jestli to nakonec bude přímo podvázáno pod Úřad vlády, nebo to je nějaká jednotka, která míří až k tomu, že bychom se mohli v budoucnu bavit třeba o nějaké agentuře pro digitalizaci, je v tuhle chvíli ještě hudba daleké budoucnosti. I proto, že velké digitalizační projekty běží a je před námi předsednictví Radě EU.
Miliardové investice, ale minimální posun. Kontroloři vydali zprávu o stavu digitalizace státní správy
Číst článek
Jaké tedy budou hlavní digitalizační projekty, za které se budete zasazovat?
Myslím, že zaprvé je to dostání uzákoněného práva občana na digitální služby, to znamená dostat služby státu do sexy jednoduché digitální podoby. Dostat je z portálu občana do telefonu. Nepostupuje to dostatečně rychle, protože si řada ministerstev myslí, že „digitálně postupujeme“ znamená naskenování a digitální podepsání dokumentu v datové schránce. To není ten cíl. Velmi s tím souvisí skutečné sdílení kvalitních dat, to je druhý projekt. Máme centrální registry, kde jsou nějaká data, ale systém si je neumí vzít, když třeba vyplňujete formulář ministerstva práce a nebyl jste historicky klientem.
Pak si myslím, že hodně velký projekt je maximální využití digitální identity v online světě. To souvisí i se zkušeností s aplikací Tečka, přestože to s tím nechci úplně spojovat. Započali jsme to bankovní identitou. Vždycky bude papírová varianta nebo plastová kartička, ale velkým cílem i pro naše předsednictví bude možnost se identifikovat v online světě při nákupech nebo cestování. A jinak jsou to samozřejmě dílčí služby občanům, ale to je resortní věc.
Abychom se mohli v digitalizaci posunout, bude to chtít velké množství peněz. Kde je budete brát, když dochází ke škrtům v rozpočtu a hledá se, kde uspořit?
V tuhle chvíli jsem se na to díval a bavil jsem se o tom s kolegy z jednotlivých resortů. Otázka je, jak efektivně jsou peníze využívány. Celkový balík na digitalizaci i minulá vláda představovala jako součet všech nákladů na digitalizaci na všech resortech, což není úplně chytrý pohled, protože to vlastně nic neříká o reálných investicích. Velkým zdrojem financování je Integrovaný regionální operační program (IROP).
Ale to je přece poměrně dlouhodobý projekt, asi to nebude otázka jednoho roku.
V národním plánu obnovy, a je to dokonce podmínka při psaní projektu, je závazek environmentální šetrnosti a digitální podmínka. Peníze na to už teď jsou a projekty jsou připravené. Například na digitalizaci stavebního řízení, což je podle mě největší projekt, který bude tahle vláda a ministerstvo pro místní rozvoj realizovat, peníze jsou. Doufám, že se nám podaří dosáhnout těch milníků, protože to je vždycky největší riziko, aby se peníze mohly uvolnit: splnit vše v souladu s podmínkami.
Jak náročné bude ty podmínky splnit? Sám říkáte, že to nebude jednoduché.
Je potřeba věci neřešit lineárně: „Teď dokončím tohle, pak jdu dělat tohle.“ Když víte, že na jedné straně musíte připravovat zákon a zároveň k tomu stavíte systém, tak musíte všechny projekty řídit najednou a postupovat po jednotlivých krocích ve všech směrech. Je to náročnější a možná to není úplně typická věc ve státní správě.
Počítáte, že byste ty peníze mohli do roka získat?
Pokud si vybereme třeba digitalizaci stavebního řízení, tak termíny jsou tam jasné. Milník na jádrové systémy je už 1. července, ale celkově se IROP uzavírá k poslednímu dni tohoto roku a tam si myslím, že je to realistické. Je ale potřeba to hlídat a nesmí nám to nikde utéct.
‚Tlačí nás čas‘
Budete dál spolupracovat s Vladimírem Dzurillou?
Spolupracovali jsme už v minulém volebním období. Vedli jsme spolu i tu debatu, kam povedou jeho kroky, protože jsme vnímali pozici vládního zmocněnce jako nadbytečnou. Dzurilla je teď šéfem ve dvou státních firmách – je to Státní pokladna Centrum sdílených služeb pod ministerstvem financí a NAKIT pod ministerstvem vnitra. Doufám, že alespoň v jedné z firem bude pokračovat, protože návaznost je důležitá.
Státní vyznamenání si nezasloužím. Nevím, proč to premiér řekl, přiznává vládní zmocněnec Dzurilla
Číst článek
Za řadu věcí byl kritizován.
Věcmi, které se povedly, se zase chlubil někdo jiný. Často se pouštěl do projektů s dobrým záměrem, ale narazil na resortismus jednotlivých ministerstev. V takovém případě potřebujete silnou centrální podporu. Ne někoho, kdo zařve, ale kdo řekne „takhle to máte řešit“. A tam podle mého nenacházel v bývalém premiérovi (Andreji) Babišovi (ANO) partnera. Snad se nám podaří systém nastavit tak, že si nebudou resorty konkurovat.
Takže třeba práce na Portálu občana a zkvalitňování služeb se postupně zrychlí?
Tlačí nás čas. A já se na to vždycky podívám jako uživatel. Teď jsem byl v nějaké debatě s exministrem Karlem Havlíčkem, který mi vykládal, jak je to strašně super. A operoval číslem návštěvnosti portálu, což ale nehovoří nic o tom, zda jste tu službu, kterou chcete řešit, našel a jestli je zdigitalizovaná dobře. Když chceme jít cestou digitalizace z pohledu občana, tak musí služba dávat smysl. Velká část komunikace s úřady, kterou občan vyřizuje, protože je to tak v napsané v zákoně, je kopií papírové cesty. Cílem je, aby například v případě daní přišel dotaz, zda údaje odpovídají mým osobním údajům a zda souhlasím s výslednou částku. Vy byste mohl jen odkliknout ano.
Jde mi o to, jestli se dá práce na portálu zrychlit.
Samozřejmě že dá. Teď vyšla benchmarková studie resortních informačních systémů. Už jsme se bavil i na úrovni vlády, že bych potřeboval ještě doplňující informace, protože služby tam dodávají jednotlivé resorty. Někdy je to příliš pomalé a nefunguje to ideálně.
Vyžaduje to dva kroky: aby resort převedl službu do digitální podoby a zavedlo se to do systému. Teď je důležité udělat audit – jak jsme na tom ohledně kvality služeb. Některé už třeba v portálu jsou, ale stále se nepoužívají. My musíme vědět, proč se tak děje.
„Covid ukázal, že spousta lidí věc elektronicky vyřeší, když to potřebuje.“
Ivan Bartoš
Když jste mluvil o návštěvnosti Portálu občana… Takhle z mého okolí nemám pocit, že by ho lidé používali. Je to dostatečně marketingově uchopené?
I teď vidím takové tendence, kolik utrácíme za marketing. Aby nějaká služba byla používaná, musí fungovat a musíte o ní vědět. Abyste o ní v hyperinformačním prostředí věděli, tak má politik možnost na každé tiskové konferenci říct, že je k dispozici nová služba. Promovat službu, která lidem ušetří peníze, nejsou vyhozené peníze. Musíte s tím pracovat podle toho, na jaké lidi služba cílí.
Je portál občana dostatečně kvalitní, aby se kampaň mohla rozjet?
Šel bych spíše po jednotlivých službách. Covid ukázal, že spousta lidí věc elektronicky vyřeší, když to potřebuje. Zároveň se ukázalo, že systémy mají obrovské limity.
Andrej Babiš třeba tlačil na časové dodání registrace na očkování. Vy to dodáte, a najednou se do toho systému přihlásí všichni. V tom momentě to nezafunguje a zvýší to nedůvěru člověka v digitální služby. Ostatně každý moderní marketér ví, že nejtěžší je získat klienta. Udržení už pak není tak těžké. Ale když člověka dostanete na stránku a on tam není obsloužen, jsou to dvakrát vyhozené peníze.
Chyba v systémech?
Jak důvěře „pomáhají“ právě problémy těch systémů? Předminulý týden nefungoval eRecept, systém online podávání daní se zpozdí…
Obě věci už jsem řešil. U eReceptu jsme nahodili záložní systémy, přesto tam bylo hluché místo. Pokud byl recept vydán předtím, než systém kvůli nedostupnosti certifikátů přestal fungovat, tak mohl být akceptován v jiném režimu. Nevadilo, že systém není nahozený. Lékařům a lékárnám přišla informace, ať přijímají a vydávají standardní recepty.
Podat daně online nepůjde ještě pár týdnů. ‚Může za to covid, nebude se to opakovat,‘ slíbilo ministerstvo
Číst článek
V případě finančního systému to nechala vyhnít paní ministryně (Alena) Schillerová (ANO). Nikdo to neřešil už od momentu schválení daňového balíčku předchozí vládou. Neřešilo se zavádění do systému, což je samo o sobě problematická věc. Řešil jsem to s ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) a šlo o zrušení jedné kolonky, kde se vypočítávala superhrubá mzda. Podle mě by se to dalo udělat takhle: na úrovni databáze vykliknout, že není políčko povinné při zadání, a na úrovni služby ho neukazovat uživateli. Ale takhle jednoduché to ve státní správě, která má dodavatele, není.
Bude to tedy spuštěno podle nynějšího plánu?
Podle informací, které mám z resortu, to bude spuštěno.
Stávající Automatizovaný daňový informační systém (ADIS) má od roku 2023 nahradit nový daňový systém (nDIS). Budete dohlížet na postupné přesouvání dat?
Je to resortní systém a já nemám za tu chvíli v úřadu zmapované všechny projekty. Tohle je projekt ministerstva a není to tak, že bych takové projekty v danou chvíli dozoroval. Projekty by každopádně měly být řešené tak, aby byla možnost předání novému provozovateli a následného rozvoje s jiným dodavatelem.
Co budete dělat s takovými projekty, jako je třeba eSbírka? Pracuje se na ní na ministerstvu vnitra léta, nalilo se do ní dost peněz a její spuštění se stále posouvá.
Kladete mi validní otázky, ale příliš brzy. Projekt jsme sledovali, ale fakt nevím, jak to tam aktuálně vypadá.
Tušíte alespoň, kolik je takových projektů?
Je jich spousta. A pokud je takový projekt alespoň zdokumentován a v nějakém režimu zaparkován, tak je to ještě dobře. Daleko horší je závislost na projektu, který už je funkční, má nějakou správu a žere obrovské peníze na podpoře a licencování. Vy – ačkoli se mění potřeby – z něj nemáte cestu ven. Na tom by se dalo spořit.
