V kauze BIS chce žalobce pro Nečasovou tři roky vězení. Soudkyně povolila jako důkaz odposlechy
V kauze vyzrazení utajované zprávy BIS žádá obžaloba pro Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) tři roky vězení a desetiletý zákaz činnosti. Pro lobbistu Iva Rittiga a jeho právníka Davida Michala chce podmíněné a peněžité tresty. Uvedl to státní zástupce Rostislav Bajger. Obhájci všech tří obžalovaných požadují, aby soud jejich klienty zprostil viny. Soudkyně připustila jako důkaz odposlechy, které jsou podle žalobce klíčovým důkazem.
Rittig se podle obžaloby v roce 2012 dověděl od Nečasové, že premiér Petr Nečas (ODS) dostal od BIS utajený materiál. Lobbista dovodil, že se týká právě jeho, a proto poslal právníka Michala na schůzku s Nečasovou, která mu údajně obsah zprávy sdělila.
Dal bych si do zobáčku něco sladkého, psal exžalobce Grygárek lobbistovi Janouškovi. Proč trestu unikl?
Číst článek
Rittig pak údajně mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány a instituce. Nečasové za to hrozí až osmileté vězení, zbylým obžalovaným maximálně tři roky. Všichni vinu odmítají.
Zákaz činnosti
Státní zástupce pro Nečasovou navrhl souhrnný trest. Byla už totiž pravomocně odsouzena v kauze zneužití Vojenského zpravodajství, kde dostala nejpřísnější možnou - tedy tříletou - podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Tento zákaz činnosti nyní Bajger navrhl rozšířit i na zaměstnání, kde by Nečasová přicházela do styku s utajovanými informacemi.
Pro Rittiga a Michala chce Bajger podmínku v délce 1,5 roku a peněžitý trest v rozmezí 200 000 až 300 000 korun s tím, že pokud by nezaplatili, museli by na rok do vězení.
Soud zprostil viny Nečasovou a tři bývalé zpravodajce v kauze Vojenského zpravodajství
Číst článek
Stěžejním důkazem obžaloby jsou odposlechy Rittiga a jeho spolupracovníků pořízené policií v hotelu Ventana. Problematické je to, že nahrávky vznikly při prověřování jiné trestné činnosti – konkrétně skutků Libora Grygárka, tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly.
„Zdejší soud zastává názor, že odposlechy použitelné jsou,“ konstatovala ve středu předsedkyně senátu Monika Křikavová předtím, než je začala coby důkaz přehrávat v jednací síni.
K opačnému názoru dospěl kolega Křikavové Petr Hovorka, který Ritiga, Michala i ostatních 15 obžalovaných v květnu nepravomocně zprostil viny v kauze jízdenek pro pražský dopravní podnik. Podle Křikavové však Hovorka použil čistě jazykový výklad příslušného ustanovení, přičemž věc je potřeba posoudit a vykládat i z hlediska logického a historického.
V jiných kauzách akceptované
Soudkyně poukázala na to, že soudní praxe používání odposlechů pořízených v jiných kauzách dlouhodobě akceptovala. Uvedla také, že i připravovaný nový komentář k trestnímu řádu použitelnost takových odposlechů připouští.
Proč soudce rozcupoval obžalobu v kauze jízdenek: zpackané posudky, žádný důkaz o platbách Rittigovi
Číst článek
Pražský městský soud obžalované na základě odposlechů původně potrestal podmíněnými tresty – Nečasovou v délce 1,5 roku, Rittiga s Michalem v délce devíti měsíců.
Odvolací senát však věc před dvěma lety vrátil k novému projednání. Mimo jiné s pokynem, ať se soud podrobněji vypořádá s tím, zda jsou odposlechy vůbec použitelné jako důkaz. Rittigův obhájce Rampula trvá na stanovisku, že nejsou.
Obdobný názor jako Křikavová má na použitelnost odposlechů z hotelu Ventana i další soudkyně pražského městského soudu Hana Hrnčířová, která je připustila ve druhé části korupční kauzy někdejšího ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Právníkovi Michalovi pak před několika týdny nepravomocně uložila čtyřleté vězení a peněžitý trest 2,4 milionu korun.
