Prahou prošel pochod na podporu Palestinců. Příznivci Izraele se sešli u ambasády
Desítky demonstrantů se v pátek sešly na Klárově, aby vyjádřily podporu Palestincům. Poté se vydaly k Černínskému paláci, sídlu českého ministerstva zahraničí. Cílem pochodu bylo vyjádřit Palestincům solidaritu. U izraelské ambasády, kde se naopak konala shromáždění na podporu Izraele, se průvod zastavil. Na pořádek dohlížela policie.
Shromáždění na Klárově bylo podle zpravodajky ČTK poklidné. Lidé, mezi nimiž byli také cizinci, si přinesli transparenty. Bylo na nich například „Svoboda Palestině“ či „Nemůžeme dýchat od roku 1948“ nebo „Dohoda století = krádež století“.
Organizátoři rozdávali palestinské vlaječky. Řečníci přirovnávali okupaci Gazy k situaci v Československu. „Akorát to nebyl Izrael, ale bylo to Rusko, ty spojitosti tu jsou,“ řekl jeden z organizátorů pochodu Matyáš Pilin. Podle něj by ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) měl přijmout fakt, že Palestina a její lid mají právo být svobodní.
Klid zbraní nevydržel ani jeden den. Na Chrámově hoře se opět střetli Palestinci a izraelská policie
Číst článek
Organizátoři pochodu, který se koná pod záštitou Palestinského klubu v České republice a za podpory kolektivu Food Not Bombs Žižkov, zmínili, že akce není protiizraelská, ale propalestinská.
„Nemá za cíl urážet Izrael nebo lidi, kteří tam žijí, ale pouze dát hlas Palestině a Palestincům, kteří žijí zde v České republice a kteří museli uprchnout z Pásma Gazy a ze Západního břehu,“ uvedli.
„Představa, že Izrael je pouze obětí, je mylná a jediný, kdo opravdu strádá tímto konfliktem, jsou lidé, co žijí v obou zemích, ať už to jsou židé, muslimové nebo křesťané,“ doplnil Pilin.
Na podporu Izraele
Cílem setkání na podporu Izraele u ambasády není „provokace“ příznivců Palestinců, shromáždění chce poukázat na to, že válka má i svou nekonvenční rovinu.
„Informační válka nedopadá jen přímo na nevinné občany Izraele, Gazy a Západního břehu, další oběti jsou vystavované také zvedající vlně antisemitismu. Realitou jsou jak verbální tak i přímo fyzické útoky na Židy,“ uvedla k setkání Židovská obec v Praze na facebooku.
Izrael má plné právo chránit své občany, řekl Kulhánek v Tel Avivu. S Netanjahuem řešil i cestování
Číst článek
K izraelskému velvyslanectví dorazila už zhruba stovka účastníků propalestinské demonstrace kolem půl čtvrté. Skandovali například „Palestina bude volná“, „Okupace je zločin“ nebo „Teroristé!“.
Na tamní demonstraci pro podporu Izraele se sešlo asi 50 lidí, mnozí drželi izraelské vlajky nebo jiné předměty s tímto motivem. Později někteří například volali, že Hamás je teroristická organizace. Zpívali také izraelskou hymnu a další písně.
Účastníky protestů dělila silnice a policisté. Kolem 17.00 začali účastníci proizraelské akce odcházet. O něco později skončila i akce na podporu Palestinců.
Boje Izraele s Palestinci
Akce jsou reakcí na 11 dní bojů mezi Izraelem a Palestinou, který si vyžádal asi 250 mrtvých a tisíce zraněných, především Palestinců. Po půlnoci začalo platit příměří. Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014.
Facebook dohlíží na příspěvky o sporu Izraele a Gazy, vytvořil kvůli tomu zvláštní tým kontrolorů
Číst článek
Současným bojům mezi Izraelem a Hamásem předcházely střety mezi Palestinci a izraelskou policií na jeruzalémské Chrámové hoře, jíž muslimové říkají Harám aš-Šaríf. Hamás vyzval izraelskou policii, aby se z Chrámové hory a nedaleké východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh stáhla.
Ve čtvrti hrozí vystěhování několika palestinských rodin, do jejichž domovů se chtějí nastěhovat izraelští osadníci. Po nesplnění ultimáta Hamás začal na Izrael odpalovat rakety.
Otázka Jeruzaléma je v mnoha směrech jádrem palestinsko-izraelského konfliktu. Zatímco Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město, Palestinci chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu.
Izrael obsadil východní Jeruzalém v šestidenní válce v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Tuto anexi východní části mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním.
