Hlubinné jaderné úložiště musíme garantovat na sto tisíc let, alternativy problém nevyřeší, říká Vondrovic

Český stát už více než 23 let hledá vhodnou lokalitu pro ukládání jaderného odpadu a příslušný úřad za tu dobu utratil téměř dvě miliardy korun. Proč stále není jasné, kde úložiště vznikne? Na čem váznou jednání s dotčenými obcemi, v jejichž katastru by úložiště mohlo jednou být? O tom hovořil pro Radiožurnál Lukáš Vondrovic ze Správy úložišť radioaktivních odpadů.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Radioaktivní odpad | Foto: CC BY-NC-ND 2.0, Greens MPs

Původně se měly pro úložiště jaderného odpadu vytipovat dvě lokality do roku 2015, teď je termín rok 2025. Proč se stále datum posouvá?
Proces chceme udělat dobře a kvalitně, bavit se s obcemi. V tomto případě nespěcháme a chceme s daty přijít, až když jsme si úplně jisti. Tento přístup se nám vyplatil i v tomto roce, kdy hodnocení ukázalo lokality relativně lepší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Lukášem Vondrovicem ze Správy úložišť radioaktivních odpadů

Tím, že se rozhodnutí neustále odkládá, se musí nutně celá akce prodražovat. Ostatně i na to poukazuje Nejvyšší kontrolní úřad. Není ve všeobecném zájmu celou záležitost uzavřít dříve než později?
Kdyby bylo pouze na technickém hodnocení, tak finální lokalitu můžeme mít dříve. Nicméně je zde společenská poptávka. V roce 2013 jsme slíbili obcím, že nebudeme charakterizovat lokality pomocí hlubokých vrtů, takže jsme vycházeli na základě dat z povrchových měření, tím pádem může dojít k dílčím optimalizacím harmonogramu. Za sebe můžu garantovat, že cíl, který máme, což je hlubinné úložiště v roce 2065, stále platí.

Do jaké míry brzdí celý proces rozhodování? Nedostatečná legislativa?
Co se týče legislativy, tak na nás jako na státní technické organizaci je plnit podmínky dané atomovým zákonem a všemi souvisejícími vyhláškami. V tomto směru je legislativa více než dostatečná.

Ale nechybí v jednání s obcemi? Máte se o co opírat?
Při jednání s obcemi máme mnoho jiných instrumentů – pravidelně s nimi komunikujeme, podklady jim prezentujeme, diskutujeme i v rámci hodnocení, aby bylo pro ně transparentní a otevřené.

Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval, že v letech 2015 až 2019 vynaložila Správy úložišť radioaktivních odpadů na výběr lokalit téměř 566 milionů korun. Do čeho peníze šly?
Co se týká částky, tak ta může vypadat jako velká, ale je nutné si uvědomit, že jde o částku za devět lokalit, za veškeré jejich geologické průzkumy a výzkumy, které jsou nákladné, protože musíme velmi detailně popsat například složení podzemních vod, jaká je kde hornina. Dále tyto data musíme umět vyhodnotit.  

Podle platformy Proti jadernému úložišti by stát měl hledat také alternativní způsoby, jak naložit s vyhořelým palivem. Jaké jsou možnosti kromě hlubinného úložiště?
Je potřeba říci, že hlubinné úložiště je definitivním řešením pro další generace. Ve světě byly zvažovány varianty dlouhodobého skladování, popřípadě jiné alternativy z oblasti sci-fi, například vystřelování do vesmíru nebo pohřbení na dně Tichého oceánu. Ale všechny tyto alternativy neřeší problém trvalého uložení na dobu sto tisíc let, po kterou musíme garantovat bezpečnost hlubinného úložiště.

Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme