Jak bolí maraton? Senzory změří, co se děje s tělem svátečního běžce

Stačí člověku, který míval ke sportu odtažitý vztah, a ještě před rokem vážil 125 kilo, na zvládnutí maratonu osmiměsíční trénink? Na tuto otázku odpoví Alex Trejtnar (42), který se rozhodl uběhnout 42 kilometrů s kamerou na hlavě. Pod dohledem senzorů monitorujících jeho životní funkce vystaví svůj organismus extrémní zkoušce. Přímý přenos toho, jak to dopadne, můžete sledovat v neděli 8. května 2016 od 9 hodin ráno na této webové stránce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alex Trejtnar před maratonem | Foto: archiv Alexe Trejtnara

Aktualizace v 15:45: Alex doběhl v čase šesti hodin, poslední desítku kilometrů zdolával kombinací běhu a chůze. Zvládl krizi, která se dostavila okolo 30. kilometru, na radu lékaře zvolnil a nabral síly. Posledních několik kilometrů s ním běželi fanoušci, kteří mu dělali vodiče. Po doběhnutí dal rozhovor Českému rozhlasu, který odvysíláme v pondělí ráno na Radiožurnálu. Po doběhnutí se cítil fantasticky.

Stehenní senzor na měření kyslíku ve svalu. Hrudní pás s krokoměrem a čidlem tepové frekvence. Náhlavní kamera se zařízením na přenos signálu, a k tomu všemu dva mobilní telefony a několik záložních baterií. Celkem přes dvě kila přístrojů ponese běžec se startovním číslem 7171, aby zprostředkoval čtenářům a divákům pražský maraton v přímém přenosu.

Zdravotní sestra mu navíc během závodu několikrát odebere kapku krve, změří koncentraci hemoglobinu (červeného krevního barviva), cukru a laktátu v krvi.

Sportovní lékař Jiří Dostal bude naměřená data průběžně vyhodnocovat a komentovat jak ve vysílání Radiožurnálu, na našem Facebooku a Twitteru a také na webu akce Nikdy není pozdě.

Základní informace od tepu přes rychlost až po polohu na mapě budete moci sledovat hned po nedělním startu v 9 hodin v následující aplikaci. Rovněž zde najdete přímý přenos z kamery, kterou bude mít Alex na hlavě.

Poznámka: Měřící zařízení jsme otestovali před měsícem při půlmaratonu. Stále ale jde o experimentální použití přístrojů, u kterých není jisté, zda vydrží fungovat celý závod. Pokud běžcův pot zkratuje některý konektor, nebo selže některá z baterií, může to způsobit výpadek měření. V takovém případě vás prosíme o trpělivost, ve spolupráci s běžcem se pokusíme závadu co nejrychleji odstranit.

Už jsi zhubnul, tak můžeš začít běhat

Našemu běžci Alexi Trejtnarovi bude letos 42 let. Má dvě děti a sedavé zaměstnání v reklamní agentuře. Ještě před rokem vážil 125 kilo. Rozhodl se váhu srazit, a když se mu to podařilo, začal hledat sport, kterému by se mohl věnovat.

„Kamarád mi řekl: Hele, už jsi zhubnul, tak můžeš začít běhat,“ vysvětluje, proč si poprvé zkusil obout tenisky. Během loňského září začal z hecu mezi přáteli trénovat na pětikilometrový závod. Když ho uběhl, zahleděl se k vyšším cílům: Zaplatil startovné na pražský maraton.

„Našel jsem si aplikaci, která učí uživatele běhat, vytvoří mu tréninkový plán,“ popisuje začátky tréninku . Nejdřív si nechal přípravu na pětikilometrový běh rozložit do dvou měsíců. „Začínal jsem rychlou chůzí s indiánským během, tedy dvě minuty chůze, dvě minuty běh. Byl to očistec. Než jsem se dostal do pravidelného režimu, nohy bolely, byl to nezvyk.“

V poměrně krátké době se ale dostavily první výsledky: „Měl jsem radost, že jsem místo jednoho kilometru uběhl v kuse dva.“ To bylo loni v září. Nyní se chystá uběhnout jedenadvacetkrát tolik.

Mobilní aplikace si pamatuje Alexovy tréninkové výkony. Za osm měsíců podle ní uběhl při 126 bězích celkem 864 kilometrů. Na tratích strávil přes čtyři a půl dne čistého času.

Nejdelší z tréninkových běhů byl pražský půlmaraton, na kterém na začátku dubna otestoval jak svou fyzičku, tak i technické vybavení, které ponese.

Vzhledem ke své práci se Alex rozhodl, že svůj sportovní debut využije, aby zviditelnil témata, na kterých mu záleží. Běh spojil s charitativní sbírkou Nikdy není pozdě a taky chce ukázat začínajícím běžcům, na co by se měli ze začátku připravit.

Pohled lékaře

„Musíte kyslík vdechnout, oběhový systém ho přenese do svalu a ve svalu pak kyslík musíte zpracovat. Jeden z těch systémů je vždycky nejslabší,“ vysvětluje lékař Jiří Dostal z Institutu sportovního lékařství, proč má smysl měřit takto podrobně, co se v lidském tělem přímo při sportovním výkonu. Z naměřených čísel je totiž schopen určit, která část fyziologického systému je nejslabší, a tu následně cíleně trénovat.

Laboratorní vyšetření pro nastavení tréninku podle něj začínají používat vrcholoví sportovci ve všech odvětvích. Do ordinace k němu chodí nejen běžci ale i veslaři nebo biatlonisté. „Z top tří cyklistů tady byli dva a třetí přijde časem. A každý je jiný, všichni jsou na špici Tour de France, ale každý tam dojede z jiného důvodu,“ vysvětluje lékař. Proto je podle něj potřeba šít tréninkové plány na míru.

Jedním z důležitých vstupních vyšetření je spirometrie, která měří funkce pacientových plic. Hojně se používá například při diagnostice astmatu. U sportovců je podstatné, zda jsou schopni svým svalům dodat dostatek kyslíku.

To úzce souvisí i s oběhovým systémem, právě krev dopravuje svalům všechny potřebné látky. Tady se proto sleduje takzvaný srdeční výdej, tedy množství krve, které srdce během úderu přečerpá. U každého je taková hodnota individuální a souvisí, ostatně jako vše ve sportu, s tréninkem. U někoho totiž nejsou například nohy schopné dostatečně roztáhnout tepny a pojmout potřebné množství krve, srdce je tak nucené pracovat proti příliš vysokému tlaku.

A to je problém, který se pravděpodobně projeví i u Alexe během závodu. Sice se za osm měsíců tréninku naučil běhat a zvládl potřebnou techniku pohybu, jeho tělo ale nejspíš bude mít problém se spálením dodaného kyslíku.

„Bude mu pravděpodobně chybět strukturální připravenost, tedy počet kapilár, počet mitochondrií, ve kterých se odehrává dýchací řetězec,“ vysvětluje Dostal s tím, že právě zde se ve svalech tvoří energie. A tyhle struktury se musí budovat léta, obzvlášť podstatný je dostatek pohybu během dospívání.

Laktát? Není to nutné zlo, bez něj se běhat nedá

Zda se svým odhadem trefil, bude jasné už během závodu. Alex bude mít na stehenním svalu senzor, který bude měřit průtok krve a okysličení tkáně. Na hrudníku pak ponese další čidlo, měřící tepovou frekvenci. Na šesti místech podél tratě bude na Alexe čekat zdravotní sestra. Z ušního lalůčku mu pokaždé odebere kapku krve, ze které rovnou na místě zjistí koncentraci hemoglobinu (červeného krevního barviva), cukru a laktátu v krvi.

Množství hemoglobinu je v těle za normálních podmínek stabilní. Z jeho koncentrace je tak možné určit, zda není sportovec dehydratovaný.

S laktátem je to o něco složitější. Tahle sůl kyseliny mléčné je často sportovci vnímána jako negativní produkt unavených svalů. Každý, kdo v mládí sportoval, jistě slyšel něco o „mléce ve svalech“. Současná věda to ale vidí jinak: „Už 15 let se ví, že laktát není úplně špatný a teprve nová teorie laktátového přenosu ukazuje, že bez něj se běhat nedá,“ vysvětluje Dostal.

Zmiňuje nemoc nazvanou jako McArdlův syndrom, který způsobuje, že postižený prakticky žádný laktát netvoří. Pak ale není schopen podstoupit žádnou větší fyzické zátěže. Takový člověk sice může žít vcelku normální život, má ale problém vyjít i delší schody.

I pokud je člověk fyzicky zdráv, začít sportovat, obzvlášť bez pevných základů z mládí, může být pro organismus hodně náročné.

Alexovi dle jeho slov hodně pomohly běžecké blogy na internetu. Dozvěděl se z nich, jak se správně oblékat nebo kdy a jak pít. „Spoustu věcí musí člověk poznat na sobě, ale bez těch rad bych toho asi nechal,“ říká.

Kvalitní informace jsou podle něj zásadní, jinak hrozí, že se nový běžec přetrénuje. „Každý si myslí, že půjde běhat a hned ze začátku uběhne tři kilometry. Pak nemůže pomalu chodit a přestane ho to bavit,“ varuje. Proto je dobré začít s tréninkem velmi pomalu a opatrně, vytyčit si dosažitelné cíle.

Podle lékaře Dostala se to ani s vědeckým přístupem k tréninku nemá přehánět. Za příklad dává osvědčený test, který aplikovali při výcviku vojáků už kondiční lékaři Napoleona Bonaparta: „Můžu u té činnosti ještě mluvit? Jsem v pořádku. A když nemůžu mluvit, pak jsem příliš přetížený pro vykonávání jakékoli kontinuální činnosti, což platí o všech vytrvalostních sportech.“

Náš běžec Alex bude mít u sebe při závodu kromě dvou kilogramů elektroniky a senzorů také mobilní telefon. Díky němu ho ve vysílání Radiožurnálu můžete slyšet v neděli v 8.50, tedy těsně před startem. Jak komunikativní bude během závodu a po něm, se teprve ukáže.

Marcel Šulek, Petr Kočí, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru