Jak budeme volit do Evropského parlamentu?

Poslanci schválili zákon, který nám má umožnit volbu zástupců České republiky do Evropského parlamentu. Zatím je naší zemi přiznáno 20 poslanců, kteří by měli v evropském zákonodárném sboru zasedat. Nejnovější informace z Bruselu ale naznačují, že bychom tam nakonec mohli mít 22 až 24 zástupců. Podle zákona, který ještě musí posoudit Senát a prezident Václav Havel, bychom mohli volit své europoslance v létě roku 2004.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský parlament | Foto: Jan Rosenauer

Už teď se ale ukazuje, že ne každý z nás přesně ví, jaké má Evropský parlament kompetence, o čem tam budou naši zástupci rozhodovat a jaká bude volební procedura. Hlavní předpoklad pro volby do Evropského parlamentu je, abychom se stali členskou zemí Evropské unie. Jako termín přijetí je zmiňován květen roku 2004, tedy zhruba dva měsíce předtím, než byhcom mohli své pvní europoslance volit. Proceduru přirovnává předseda ústavněprávního výbory dolní komory našeho parlamentu lidovec Miloslav Výborný k volbám do poslanecké sněmovny: "Kandidáty pro oněch pravděpodobně 22 poslanců České republiky budou navrhovat politické strany, popřípadě jejich koalice. Každý volič obdrží několik lístků, kde udou kandidáti té nebo oné politické strany. Jeden z lístků vyberem bude moi použít dva přednostní hlasy pro některé z kandidátů, vloží do obálky, tajně odhodí o urny. Myslím si, že tady nebude nějaké překvapení pro voliče, že by to bylo jiné než jak je zvyklý volit."

Evropský parlament je zastupitelským zákonodárným sborem všech občanlů členských zemí Evropské unie. Při procesu sjednocování Evropy má přitom hlavní slovo jako výkonný orgán spíše Evropská komise. Jaké kompetence tedy vlastně mají europoslanci? To upřesňuje místopředseda naší posanecké sněmovny za KSČM Vojtěch Filip: "Pravomocí Evropského parlamentu je hlavně schvalovat nebo dávat důvěru Evropské komisi, přijímat usnesení, která se týkají realizace jednotlivých rozhodnutí Evropské komie a Evropské rady a stanovit hlavní politický směr případného rozšiřování nebo fungování současných členských států."

V Evropském parlamentu se také diskutuje o zprávách, kterými Evropská komise hodnotí připravenost kandidátských zemí, tedy i České republiky, na vstup do Unie. Stanovisko parlamentu je pak jakýmsi vodítkem dalšího postupu, konkrétně jestli navrhovaná opatření Evropské komise pro tu kterou zemi přijmout nebo odmítnout.

Uvnitř Evropského parlamentu budou mít naši zástupci možnost přímo ovlivňovat přijímaná usnesení. Příkladem je podle Vojtěcha Filipa nedávná rozsáhlá diskuze o platnosti dekretů prezidenta Beneše: "V tomto směru je samozřejmě lepší ovlivňování zevnitř než jenom prezentovat, že s tím nesouhlasíme jako suverénní stát. Nevěřím tomu, že kdybychom tam vystoupili, tak by něco takového například poslanci z Holandska, Francie případně z Velké Británie vůbec bez rozdílu politické příslušnosti schválili.

Markéta Kaclová, Milada Richterová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme