Jak fungují předvolební průzkumy? Vyzkoušejte si interaktivního průvodce

Proč se dnešní průzkum společnosti STEM liší od předchozích z Medianu nebo CVVM? A lze na průzkumy spoléhat? To vám ukáže interaktivní infografika, kterou server iROZHLAS.cz přináší v české verzi.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Foto: redakce

Interaktivního průvodce čtením předvolebních průzkumů připravil web I Hate Statistics. Vysvětluje, co způsobuje rozdíly ve výsledcích průzkumů a proč jim nevěnovat přehnanou pozornost.

Skutečné průzkumy jsou oproti modelu v průvodci komplikovanější. Zdaleka ne všichni voliči jsou v okamžiku provedení průzkumu rozhodnutí, koho volit, případně zda vůbec k volbám přijít. V zářijovém modelu Medianu jich byla dokonce více než polovina. I to je jeden z důvodů, proč se průzkumy od skutečných výsledků často i výrazně liší.

Sami výzkumníci jsou si limitů průzkumů dobře vědomi. Centrum pro výzkum veřejného mínění například u všech výsledků uvádí, že stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s volební prognózou. Přesto média i jejich čtenáři většinou považují výsledky průzkumů za směrodatné.

Důvěryhodnosti průzkumů spolu s jejich porovnáním se skutečnými volebními výsledky se Český rozhlas věnoval už v minulosti. Z principu sociologického výzkumu vyplývá, že žádný průzkum nelze navrhnout dokonale, častěji než v jejich provádění se však chybuje v jejich čtení.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme