Tříprocentním výkyvům nevěřte. Vyzkoušejte si, jak fungují volební průzkumy
Proč nevěřit malým výkyvům stranických preferenci v pravidelných průzkumech? A lze vůbec na průzkumy spoléhat? To vám ukáže interaktivní infografika, kterou server iROZHLAS.cz přináší v české verzi.
Interaktivního průvodce čtením předvolebních průzkumů připravil web I Hate Statistics. Vysvětluje, co způsobuje rozdíly ve výsledcích průzkumů a proč jim nevěnovat přehnanou pozornost.
Skutečné průzkumy jsou oproti modelu v průvodci komplikovanější. Zdaleka ne všichni voliči jsou v okamžiku provedení průzkumu rozhodnutí, koho volit, případně zda vůbec k volbám přijít. Měsíc před loňskými volbami jich byla dokonce více než polovina. I to je jeden z důvodů, proč se průzkumy od skutečných výsledků často i výrazně liší.
Sami výzkumníci jsou si limitů průzkumů dobře vědomi. Centrum pro výzkum veřejného mínění například u všech výsledků uvádí, že stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s volební prognózou. Přesto média i jejich čtenáři většinou považují výsledky průzkumů za směrodatné.
Důvěryhodnosti průzkumů spolu s jejich porovnáním se skutečnými volebními výsledky se Český rozhlas věnoval už v minulosti. Z principu sociologického výzkumu vyplývá, že žádný průzkum nelze navrhnout dokonale, častěji než v jejich provádění se však chybuje v jejich čtení.
