Jak přísná je vaše STK? Někde projde skoro každý, jinde čtvrtina aut ‚nálepku‘ nedostane

V Česku neprojde technickou kontrolou osm procent aut, v Německu je to 21 procent. Jak je to možné? A proč nejpřísnější česká STK v Šumperku odmítne 24 procent žadatelů, zatímco ta nejméně přísná v Praze jen jedno procento? Datoví novináři serveru iROZHLAS analyzovali výsledky všech stanic STK v Česku.

Praha

Kolik aut projde?

Vyberte na mapě stanici technické kontroly!

„Děláme všechno, co dělat máme," odvětil automechanik šumperské firmy ABA STKáčko, když se ho reportérka Radiožurnálu zeptala, proč se právě tato stanice technické kontroly loni stala nejpřísnější v republice.

„Byla zde kontrola, která nám udělila pokuty za neprovedené kontrolní úkony. Od té doby jsme se zařekli: Proč posílat peníze do Prahy, když je můžeme posílat domů. Teď děláme všechno, co máme dělat, proto máme tak vysokou nepropustnost," objasnil mechanik. Do mikrofonu byl ochoten promluvit jen bez uvedení jména.

Loni jeho kontrolní stanice pustila do provozu bez výhrad 76 procent ze tří a půl tisíc osobních aut, která sem přijela na pravidelnou technickou prohlídku. Každé páté auto označila za dočasně způsobilé – to znamená, že jeho majitel musí závady odstranit a do měsíce se na STK vrátit. Víc než stovku aut (3,45 procenta) pak šumperská dílna poslala do šrotu nebo na generální opravu s tím, že v současném stavu jsou k dalšímu provozu nezpůsobilá.

Většina stanic „pouští“

Při srovnání s výsledky tří stovek STK z celé republiky jde o výjimečná čísla: jen tři další stanice pustily do provozu méně než 80 procent aut, nejvíce jich spadá do kategorie 90–95 procent. Vůbec nejbenevolentnější byla loni jedna ze stanic v Praze 5, kde z téměř 10 tisíc kontrolovaných aut prošlo bez vážnějších připomínek 98,82 procenta.

Zatímco v německých statistikách jsou zřetelné horší výsledky STK v nových spolkových zemích, kde je vozový park starší a zanedbanější, není v Česku zřetelný prostorový vzorec. Mezi okresy s nejmenším podílem technicky nezpůsobilých aut najdeme velká města jako Brno, Ostravu či Olomouc, ale také okresy Sokolov, Vyškov či Klatovy. Praha je s 93 procenty zhruba ve třetině žebříčku okresů. Na jeho konci jsou pak s 84 procenty Rychnov nad Kněžnou, Jeseník a Cheb.

Názorně to ukazuje interaktivní mapa na začátku článku. Do ní datoví novináři serveru iROZHLAS.cz zakreslili souhrnné výsledky technických kontrol za rok 2018, jak je zveřejnilo ministerstvo dopravy.

Celkově loni při 1,9 milionu pravidelných technických kontrol osobních automobilů drtivá většina (92 procenta, tedy 1,75 milionu aut) prošla bez vážnějších výhrad jen 1 procento (19 tisíc aut) bylo nezpůsobilých. Přes 133 tisíc osobních aut (7 procent) pak bylo dočasně způsobilých.

Jiná klientela

Jen o několik desítek metrů dál, přes plot od nejpřísnější STK v republice, nabízí stejné služby Expres Commercio. Kdo přijede na kontrolu sem, má výrazně vyšší šanci, že bez potíží projde: loni tu uznali za způsobilá k provozu víc než 90 procent osobních aut, jež přijela na pravidelnou dvouletou kontrolu.

„STK na druhé straně plotu je asi nejstarší v republice, stojí tam snad 35 let. A hodně dělá zvyk: Podle mého názoru tam právě ze zvyku jezdí starší vozidla. A ke mně jezdí mladší lidé s novějšími auty,“ myslí si majitel Expres Commercio Petr Nevařil.

Právě složení klientely je podle něj hlavním důvodem velkých rozdílů ve výsledcích STK: „Není to o tom, že by někdo někomu nadržoval, nebo naopak škodil. Technici jsou celorepublikově tak vycvičení díky školením, kontrolám i svému svědomí, že si myslím, že postupují všichni stejně.“

„Můj soukromý názor je, že kontrolní orgány na nás STKáčka činí dost veliký tlak, abychom auta dostávali z cesty a nutili tak lidi kupovat nová. Je mi úplně jedno, jestli je auto staré dvacet let, třicet let nebo dva roky. Když je v takovém technickém stavu, v jakém má být, tak projde,“ dodává majitel STK Petr Nevařil.

Proč jsou v Německu prohlídky přísnější?

V Česku neprošlo loni technickou kontrolou osm procent aut (jedno procento bylo zcela nezpůsobilých a sedm procent částečně způsobilých), v Německu od obdobné dvouleté prohlídky odešlo s nepořízenou 21,2 % testovaných vozidel. Vozový park v Česku je přitom celkově starší a méně udržovaný.

Stojí za nápadně velkým rozdílem jen odlišná metodika (německý TÜV-Report se netýká všech vozidel, ale jen 231 nejrozšířenějších modelů)? Libor Fleischhans z Asociace servisních techniků a opravářů si to nemyslí: „U nás je to byznys s prohlídkami, které smí provozovat pouze vyvolená skupina lidí. Když jedno STK nebude tak benevolentní a jeho kontrola bude přísnější jako ta německá, přestanou k němu jezdit zákazníci. Jde o přímý střet zájmů majitele s technikem. Technik má od majitele úkol, aby neodstrašoval lidi.“

Podle Fleischhanse by pomohlo, kdyby poplatek za STK nebyl podnikatelským příjmem provozovatele, ale jen správním poplatkem. „Kontrola vozidla nesmí být byznys. Tady je pětadvacet let skupina lidí, která na technických kontrolách vydělává peníze, a to je původ všeho zla,“ tvrdí Fleischhans.

Podle něj by lépe fungoval model, kdy by autoservisy nebyly od STK oddělené. „Pak by měl servis STK jen jako rozinku na dortu a vydělával by na své základní činnosti, to znamená na opravách aut. Jednou za dva roky by svým podpisem zákazníkovi stvrdil, že auto je v pořádku, protože ho opravuje právě on," navrhuje Fleishhans. „Jedna osoba, která by auto dlouhodobě opravovala, by za všechno odpovídala a dávala by razítko na svoji vlastní práci. Když by se pak v provozu našlo auto například s neodpovídajícími brzdami, odpovědnost by šla za jedním člověkem. Nikdo by se nemohl vymlouvat, že brzdy jsou v pořádku, když je STK schválila.“

Ministerstvo kritiku odmítá

Možnost provozovat vlastní STK přitom autoservisy po loňské novele vyhlášky mají, málokterý ale dokáže splnit požadované technické podmínky. Proto také podle informací z ministerstva zatím žádný o přidělení STK nepožádal. „Hraje to do noty majitelům stávajících STK, kteří je často zdědili už z dob komunistického režimu. (...) To jsou skupiny privilegovaných a státní regulací chráněných podnikatelů, kteří se postarají, aby přístup k tomuto byznysu měli jenom oni," tvrdí Fleischhans z Asociace servisních techniků a opravářů.

Mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková kritiku Libora Fleischhannse odmítá: „I v ČR je odpovědný za provedení STK jeden člověk, totiž kontrolní technik, který prohlídku provádí,“ odpověděla na dotaz Radiožurnálu. „Prohlídky jsme zpřísnili už v minulých letech, kdy došlo k zavedení pořizování fotodokumentace jak na stanicích technické kontroly, tak na stanicích měření emisí. Tyto snímky jsou následně online ukládány do informačního systému ministerstva dopravy.“

Pro velké rozdíly ve výsledcích jednotlivých stanic ministerstvo vysvětlení nemá: „Důvody mohou být různé, hranice neúspěšnosti není nikde stanovena. Zákon žádné srovnávací nástroje neobsahuje. Postup stanic je jednoznačně stanoven právní úpravou, včetně podmínek hodnocení. Zásadní rozdíly ve výkonu činností STK je možné prověřit v rámci státního odborného dozoru.“

Jana Opočenská, Luděk Hubáček a Petr Kočí