Jak se liší trénovaná běžkyně od amatérky? Olympijský běh změřily senzory

Svaly profesionálního běžce jsou uvyklé dlouhodobé námaze, díky rovnovážnému prostředí v organismu je pak tělo takového sportovce méně stresované, než je tomu u amatéra. Rozdíly ukázala analýza dat z desetikilometrového závodu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

T-Mobile Olympijský běh | Foto: T-Mobile Olympijský běh
Interaktivní článek najdete zde.

Profesionální česká běžkyně Eva Vrabcová-Nývltová a amatérka Babeta Schneiderová se v 18 hodin postavily na start desetikilometrové trati.

Každá nese senzor srdečního tepu, tedy hrudní pás, jaký běžci už vcelku běžně používají. Zároveň ale mají na stehně senzor okysličení a prokrvení svalu. Z kombinace všech těch měřených hodnot je možné odhadovat, jak tělo toho běžce reaguje na zátěž a kde má například mezery v tréninku.

Spolu s datovými novináři Českého rozhlasu je na místě i sportovní lékař Jiří Dostal, který se právě moderní analýze ve sportu věnuje a bude význam naměřených hodnot vysvětlovat.

V interaktivní mapě na našem webu zpravy.rozhlas.cz je možné sledovat, kde na trati běžkyně jsou, jaký mají tep a jak tu zátěž zvládají jejich svaly.

Obdobný projekt se odehrál už při Pražském maratonu. Datoví novináři sledovali hobby běžce Alexe Trejtnara, který úspěšně doběhl právě i díky konzultaci se sportovním lékařem.

ČRo, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme