Jak se přepočítávají v komunálních volbách hlasy na mandáty?
Jak přesně funguje volební systém do obecních zastupitelstev? Jakým způsobem rozdělí vaše hlasy mezi politické strany? Prohlédněte si interaktivní vizualizaci.
Příkladem budiž hlavní město. Letos Prahu čeká návrat k systému z roku 2006 - celé město bude při volbách na magistrát považováno za jeden celek. "Pětiprocentní" strany tak budou mít vyšší šanci na mandát a vítězové nebudou získávat bonusová křesla.
Podobnou změnu letos zažije i řada pražských městských částí; zatímco před čtyřmi lety byly většinou rozděleny na několik okrsků, letos budou spojeny do jediného obvodu. Výjimkou jsou pouze Praha 4 a Praha 9, kde se budou hlasy počítat podle minulého systému, tedy rozdělené do okrsků. Ten nahrává stranám, které získají přes 20 procent hlasů.
Svou roli při rozdělení do více sčítacích okrsků může sehrát i množství osobností, které má strana k dispozici. Více lokálních celebrit pak může zesílit efekt fragmentace obvodu.
Jak se sčítají hlasy a rozdělují křesla
První křeslo
Prvního zastupitele získá vítěz voleb: v případě minulých komunálních voleb v Praze je to TOP 09 se ziskem 1 043 008 hlasů (každý volič rozděluje tolik hlasů, kolik je v daném obvodu kandidátů na kandidátce).
Druhé křeslo
Pro zisk dalšího mandátu se volební výsledek vítězné strany vydělí dvěma a porovnává se s volebním výsledkem všech stran, které překonaly pětiprocentní hranici. Ten, kdo má nyní nejvíce hlasů, získá další křeslo. V našem případě tedy ODS za 796 218 hlasů.
Třetí křeslo
Za zisk přechozího mandátu ODS zaplatila tím, že se nyní její volební výsledek vydělí dvěma. Opět se srovnají počty hlasů a mandát získá ČSSD.
Další křesla
A tak to pokračuje dál. Čtvrté volné křeslo získá opět TOP 09, desáté první komunista, třinácté první zelený a patnácté první člen Věcí veřejných. Jen místo dělení dvěma, které by bylo trochu přísné, se volební výsledek postupně dělí řadou přirozených čísel (1, 2, 3...). V politologii se popsaný systém nazývá D'Hondtova metoda. Podívejte se, jak funguje v praxi.
Každý řádek vizualizace vlevo představuje jeden mandát. Barva vyjadřuje stranu, která by jej po přepočtu výsledku D'Hondtovou metodou získala v případě, že by Praha byla považována za jeden sčítací obvod.
V naší simulaci se můžete podívat, jak by strany v Praze dopadly, kdyby hlavní město v roce 2010 nebylo rozděleno do menších okrsků: jak koalice SZ/SNK, tak VV by získaly po čtyřech zastupitelích. Vítězné TOP 09 a ODS by měly o stejný počet zastupitelů méně. Toto srovnání je ale třeba brát s rezervou. Kdyby voliči v obvodech měli možnost vybírat i z kandidátů v jiných obvodech (tedy kdyby byla kandidátka v celé Praze jedna), mohli by samozřejmě změnit své preference.
Jenže ve skutečnosti byla Praha rozdělena do sedmi okrsků po devíti mandátech, takže výpočet vypadá trochu jinak. Jak vidíte, pokud se rozděluje pouze devět mandátů, malé strany mají problém dosáhnout i na ten první.
Kteří politici z dané strany pak křesla obsadí, určuje pořadí na kandidátní listině. Přeskakování se v komunálních volbách nekoná tak často jako v parlamentních volbách; v obecních volbách ostatně nejde o prefenční hlasy, ale přenášení hlasů napříč kandidátkami, takzvané panašování. Pro přednostní získání mandátu musí kandidát získat o 10 procent hlasů více, než je průměr celé kandidátky.
Jak tedy systém zachází s vaším hlasem? A jak by byly dopadly minulé volby, kdyby se hlasy sčítaly podle letošních pravidel? Prozkoumejte kompletní vizualizaci:
