Jako batole už dluží milion. Nemocného cizince nechce nikdo pojistit

V České republice pracuje a žije necelých 430 tisíc cizinců. Ze zákona musí být všichni pojištěni. Pro ty, kteří zde nemají trvalý pobyt, je jednou z možností komerční pojištění. Jak se ale přesvědčili rodiče mongolského chlapce Temuulena, pojistit nemocné dítě cizinců je v Česku v podstatě nemožné. A tak rodina bude muset splácet po celý život dluh za porod a následnou péči skoro milión korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mongolské dítě. | Foto: Pavel Polák

Když přišel chlapec Temuulen na svět, nebyl tak veselý. Narodil se totiž o zhruba dva měsíce dříve, byl podvyživený a nedovyvinutý. V inkubátoru brněnské fakultní nemocnici proto strávil zhruba čtvrt roku. Vyléčil se, a tak nic nechybělo tomu, aby byla rodina opět šťastná.

Tak se ale nestalo. Jeho rodičům totiž přišel několik týdnů poté dopis a účet na zhruba 809 tisíc korun za porod a měsíce léčby dítěte v inkubátoru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Kateřiny Procházkové o problémech cizinců žujících v Česku s pojištěním

„To víte, že jsme se vyděsili. Nechtěli jsme věřit, že můžeme mít najednou přes 800 tisíc dluh. Pořád jsme doufali, že to nebude tak vysoká částka, že se někde spletli. Byli jsme z toho zničení,“ říká Temuulenová matka Bayarmaa a na klíně chová malého Temuulena.

Proč ho rodiče nepojistili? Bayarma a Batbayar totiž počítali s tím, že když v Česku pracují a jejich zaměstnavatel za ně odvádí zdravotní i sociální pojištění, tak jsou oni i dítě krytí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marie Jelínková z Multikulturního centra Praha vysvětluje v Ozvěnách dne systém zdravotního pojištění cizinců

„Za Temuulena teď nemocnici platíme pro nás nejvyšší možnou částku - 500 korun měsíčně. Kdybychom takto pokračovali, budeme dluh splácet sto let my a pak další roky bude ještě doplácet sám Temuulen,“ přidává se do hovoru Temuulenův otec, který měsíčně vydělá i s prémiemi za přesčasy 12 tisíc korun čistého.

Jak ale tvrdí Bayarmaa i z tak nízkého přijmu chtěli platit za chlapce komerční pojištění:

Mongolské dítě s rodiči. | Foto: Pavel Polák

„Po narození dítěte jsem ho šla hned pojistit u Všeobecné zdravotní pojišťovny, kterou mám jen několik metrů od domu. Oni ale Temuulena pojistit nechtěli a říkali, že když je ještě v nemocnici, tak to nejde. Mám se prý zastavit, až ho propustí z nemocnice.“

Bayarmaa tedy vyčkávala a dlužná částka rostla. Proč pojišťovna chlapce hned po narození nepojistila vysvětluje advokát Pavel Čižinský:

„Cizinec sice má povinnost být pojištěn, aby dostal vízum nebo povolení k trvalému pobytu, ale žádná pojišťovna nemá povinnost s tím cizincem uzavřít pojistnou smlouvu. To je ten zásadní problém, že si pojišťovny mohou samy vybrat, koho pojistí a koho ne. A logicky toho, kdo je drahý pojišťovny nepojistí.“

Cizinci bývají zdravější než Češi

Podle Marie Jelínkové z Multikulturního centra Praha není Temuulenův případ ojedinělý, i když ve větší míře k nim nedochází.

„Zdravotní pojištění je byznys, výdělečná činnost, a to poměrně výhodná. Pojišťovny by šly proti svým zájmům, kdyby cizincům nabízeli lepší zdravotní péči nebo kdyby pojišťovaly cizince, u nichž se očekává velké čerpání zdravotní péče,“ vysvětluje.

Že neexistuje páka, která by k tomu pojišťovny mohla donutit, je podle ní problémem poslední novely cizineckého zákona.

Mongolské dítě s rodiči. | Foto: Pavel Polák

V případě, že si cizinci komerční pojištění přece jen sjednají, není komplexní – nezahrnuje léčbu všech nemocí. „Například VZP a. s., dceřiná společnost VZP, má v podmínkách, že nebude proplácena léčba onemocnění, jehož příčiny nastaly mimo dobu trvání pojištění. Tedy neproplácejí značnou část závažných chorob, o nichž se lze domnívat, že jejich příčiny nastaly již dříve, tedy že o nich člověk nevěděl,“ uvádí příklad Jelínková.

Částky, které cizinci za komerční pojištění platí, se liší. Standard se však pohybuje okolo 1500 korun měsíčně.

Jelínková vidí jednoznačně dobré řešení, kdyby stát začlenil cizince do systému veřejného pojištění. „Ukazuje se totiž, a nejenom v České republice, že právě skupina migrantů, kteří přišli do České republiky pracovat, je možná překvapivě zdravější a pro systém výhodnější.“

Neetický paradox

Temuulen ale není jediné dítě cizinců, které za několika měsíců života udělalo v Česku několika tisícový dluh. Děti všech cizinců bez trvalého pobytu totiž nemají k všeobecnému zdravotnímu pojištění přístup a musí být proto pojištěny komerčně. Komerční pojišťovny ale zase nemají povinnost každého pojistit.

„Cizinec nespadá do veřejného zdravotního pojištění a je vlastně smluvně nepojistitelný, což není chyba pojišťoven. Co se týče dikce zákona o soukromém pojištění, neměla by se pojišťovat osoba, u níž je stoprocentní jistota, že bude čerpat,“ vidí nedostatky v systému i ředitel Pojišťovny VZP, a.s. - dceřiné společnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny - Robert Kareš.

Je tedy běžné, že pokud je dítě cizinců nemocné nebo má zdravotní vadu, je v České republice v podstatě nepojistitelné. Paradoxem ovšem je, že ze zákona musí být pojištěn každý. Takové chování pojišťoven je podle advokáta Čižinského neetické:

„Ti lidé tady prostě pracují a odvádí všechny odvody, a tak by tady měli mít rovné podmínky, stejné jako jiní, včetně jejich dětí.“

A tak cizincům pracujícím v Čechách zatím nezbývá nic jiného, než platit nemalé částky do českého zdravotnického systému a doufat, že se jednou i česká společnost stane v přístupu k cizincům demokratickou a multikulturní.

Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková, Kateřina Procházková, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme