Kyjev si nepřeje, aby ukrajinští zdravotníci v Česku a jinde dlouhodobě zakotvili, říká Válkův náměstek

Česko má zájem o dlouhodobé zapojení ukrajinských zdravotníků do místních nemocnic a ordinací. Ukrajina si to ale zase tolik nepřeje, raději by uvítala, aby se zdravotníci vrátili na Ukrajinu a zapojili se do péče tam, přibližuje Jakub Dvořáček, politický náměstek ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). V rozhovoru pro Radiožurnál popisuje, jak se v Česku léčí nemocní a zranění z Ukrajiny a za jakých podmínek by se mohli vrátit domů.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví

Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví | Zdroj: Profimedia

Ukrajinští uprchlíci začali do Česka přicházet bezmála před půl rokem. Jak se to projevilo v českém zdravotnictví? Kolik z těchto lidí potřebuje odbornější péči a jak moc je teď zdravotní systém zatížený?
Kromě několika skupin – jako třeba v oblasti cystické fibrózy nebo HIV, kde těch pacientů je procentuálně o něco více, než by podle četnosti těchto onemocnění na Ukrajině odpovídalo skupině 400 tisíc migrantů nevidíme, že by docházelo k většímu čerpání zdravotní péče, než je to běžné v české populaci. Naopak si myslím, že je péče vyžadována a čerpána méně než u českých pacientů.

Zatím je to tak, že příspěvek, který stát odvádí za ukrajinské migranty jako státní pojištěnce, zdravotní pojišťovny nevyčerpávají v plné míře. Zároveň vidíme, že některé předpoklady, které jsme měli na začátku, jako že se přetíží třeba léčba tuberkulózy, tak to se nenaplnilo. Jsou tam nárůsty, ale nejsou úplně dramatické.

Obavy z vysokého počtu uprchlíků s tuberkulózou se nepotvrdily. Zatím je 16 potvrzených případů

Číst článek

To, co jsme věděli, že bude velmi problematické a co se samozřejmě potvrdilo, tak je poskytování péče o děti. A vzhledem k tomu, že se ukrajinští migranti soustředí na několika místech v Česku a nejsou rovnoměrně rozprostřeni, což se samozřejmě dalo předpokládat, tak nejvíce zatížená jsou velká města, jako je Praha, Brno a další oblasti.

Tam je pak samozřejmě větší tlak na praktické lékaře anebo lékaře pro děti a dorost. Ale zatím je to všechno zvládatelné. Není to tak, že by docházelo k neposkytování zdravotní péče nebo že by i čeští pacienti významně pocítili, že by se dostupnost zdravotní péče zhoršila.

My jsme rozšířili poskytování primární péče v našich přímo řízených nemocnicích. V Praze ve fakultních nemocnicích – Motol, Bulovka, Thomayerova nemocnice, Vinohrady a další. A tím jsme odklonili část poptávky od ambulantních lékařů do takzvaných UA pointů.

Tam, kde vidíme, že je to využívané významným způsobem, tak se snažíme tato centra dál podporovat. Není to zdaleka všude. I v některých krajích, kde jsme si mysleli, že bude větší poptávka, zatím od hejtmanů a zdravotních radů z krajů nemáme informaci o tom, že by to bylo nad očekávanou míru a že by to nebylo zvládatelné.

Náklady na léčbu uprchlíků vyjdou pojišťovny na sedm miliard. Příjmy a pojistné pokryjí dvě třetiny

Číst článek

Po dohodě s pojišťovnami jsme se domluvili, že vznikne další výkon, a zároveň jsme odstropovali poskytování zdravotní péče. Takže pro lékaře ambulantní i v nemocnicích nejsou v této chvíli limity. Pokud lékař chce, má volnou kapacitu, tak je mu vše uhrazeno výkonově. Myslím, že tam je i poměrně zajímavá finanční motivace k tomu, aby péče byla poskytnuta.

Samozřejmě dochází k tomu, že ambulantní lékaři nejsou v této chvíli úplně ochotní přijímat pacienty do registrů. A to je spojeno s tím, že zkrátka nevíme, jak dlouho tady uprchlíci budou.

Půl milionu a více uprchlíků

Občas se objeví případ, kdy uprchlíci nemůžou najít péči, kterou potřebují. Setkala jsem se třeba s případem, kdy maminka musela zůstávat v porodnici, protože právě neměla registrujícího dětského lékaře. Co by v takových chvílích lidé měli dělat?
Myslím, že jsou to jednotky případů. Od toho jsou tady zdravotní pojišťovny. Převážná část ukrajinských migrantů jsou pojištěnci VZP a menší část i svazových pojišťoven.

Všechny tyto pojišťovny mají linky, na které se mohou pacienti obrátit. Úkolem zdravotní pojišťovny je, aby svému pojištěnci péči zajistila, aby doporučila místo, na které má pojištěnec jít.

Co trápí ukrajinské uprchlíky na českém vzdělávání? Málo češtiny i nedostatečné zapojování do kroužků

Číst článek

Přijde zima. Zároveň Rusové dál občas útočí i na západní Ukrajině a situace je nevyzpytatelná. Uprchlíci i proto dlouhodobý návrat oddalují. Co čekáte na podzim? Jaké jsou scénáře, na které se připravujete a jak na ně chcete reagovat?
My se připravujeme na to, že čísla mohou jí významným způsobem nahoru. Nedokážeme ale odhadnout, jak velká budou.

Když se dostaneme ve větším množství oblastí nebo v krizovém momentě na to, že zdravotní péče by mohla být už opravdu na hraně, tak se samozřejmě budeme snažit využít maximálně solidaritu evropských států, abychom si vzájemně vypomohli. Tyto scénáře jsou na to připravené.

Pracujeme s čísly typu půl milionu a více. Ale opravdu nedokážu říct, jestli k tomu dojde či nikoliv. Máme na to scénáře, a nejenom české, jsou propojené i na celoevropské kapacity.

Je potřeba ale říct, že nemáme jenom jako migrační krizi Ukrajina, že migrace nemusí jít jenom z Ukrajiny, ale i z jiných oblastí světa.

Ukrajinští zdravotníci v Česku

Jak se daří zapojit ukrajinské zdravotníky, lékaře, lékařky, kteří přišli do Česka?
V této chvíli tady máme zhruba 600 zdravotníků, pouze část tvoří lékaři. Jsou to i zdravotní sestry a další profese, které fungují ve zdravotnických zařízeních.

Myslím si, že většina z nich je v kontaktu s našimi vzdělávacími centry jak v Praze, tak Brně. Tam už běžící kurzy českého jazyka pro zdravotníky. Zároveň se tam rozebíhají další vzdělávací programy s cílem udržet tyto lidi v znalosti a vybavenosti, kterou potřebují mít.

Uprchlí zdravotníci pomáhají v Česku s péčí o Ukrajince. Sami ale bez aprobace pracovat nemohou

Číst článek

Zatím nebyl velký zájem o program stáží v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Jsou to spíš nižší desítky zdravotníků, kteří projevili zájem o to, že by chtěli ve zdravotnických zařízeních nastoupit na tyto krátkodobé tříměsíční, případně i delší stáže.

Potýkáme se trochu s tím, že mezi ukrajinskou komunitou – těmi, kteří k nám přišli před válkou na Ukrajině, a těmi nově příchozími – se vyměňují informace o tom, že český zdravotní systém jako funguje jinak než na Ukrajině. Že jsou tady mnohem vyšší požadavky na kvalitu péče a na určitý typ vzdělání, že není úplně snadné splnit všechny předpoklady a požadavky.

My bychom byli rádi, aby se zapojili. Na druhou stranu je tam jasný požadavek ukrajinského ministerstva zdravotnictví, které říká, že chce, aby se tito lidé vrátili zpátky na Ukrajinu. Říkají, že by Česká republika a další země neměly pracovat na tom, aby dlouhodobě ukotvily tyto lidi v hostujících zemích. Protože samozřejmě takto vzdělaní lidé budou klíčoví i pro poskytování péče na Ukrajině.

Je ze strany ukrajinského ministerstva zdravotnictví ještě nějaká prosba, nějaký požadavek po evropských zemích?
Neustále jsou aktualizovány prosby o dodávky léků a zdravotnického vybavení. My jsme se tohoto účastnili a účastníme poměrně intenzivně. Z České republiky skrze systém darování léčiv ministerstva zdravotnictví odjelo 10 kamionů léků.

Možná to na první pohled nevypadá jako vysoké číslo. Léky jsou ale komodita, která je nízkoobjemová. Takže jsou to opravdu miliony a miliony balení léčiv, jak základních léků, tak léků, které jsou potřeba pro péči o zraněné pacienty.

OVĚŘOVNA: Volná místa pro Ukrajince, nebo stotisícová pokuta? Je to nesmysl, vyvracejí lékaři šířenou fámu

Číst článek

Je to postaveno tak, aby to neohrožovalo dostupnosti léčivých přípravků pro české pacienty. A musí se to dělat podle správné distribuční praxe. Aby ta léčiva nebyla vystavena vyšším teplotám, než je pro skladování možné. Celý ten řetězec musí být sledovaný až po předávku ukrajinské straně.

Účastníme se i darování zdravotnických prostředků a dalšího zdravotního vybavení. Nejenom my. Toto na Ukrajinu proudí ze všech evropských států.

Vážně nemocní nebo zranění

Jaké jsou možnosti ministerstva zdravotnictví pomáhat přímo v Česku pacientům, o které nemá Ukrajina dostatečné možnosti se kvalitě postarat?
Těch cest je několik. Ta oficiální a klíčová je koordinovaná Evropskou komisí. Jsme součástí evropského mechanismu. Do něj má přístup i ukrajinské ministerstvo zdravotnictví, které zastupuje nemocnice a všechny další subjekty.

Když je v nich nějaký závažně nemocný pacient, o kterého se Ukrajina nemůže postarat – ať je to třeba válečný úraz, nebo závažné onemocnění –, tak vloží pacienta do tohoto koordinačního systému a členské státy EU si ho můžou „vytáhnout“ k sobě.

Tento koordinační mechanismus běží už od března tohoto roku a můžeme přes něj přijímat závažné pacienty tou nejvíc formalizovanou cestou. Problém je v tom, že to trvá poměrně dlouhou dobu. Zatím Česko z tohoto mechanismu vzalo pouze čtyři pět pacientů. Důvodem je to, že k nám pacienti přicházejí ještě několika dalšími způsoby.

Jedním z těch nejčastějších je přímá domluva ukrajinského zdravotnického zařízení s některou z našich nemocnic. My to na ministerstvu zkonzultujeme a řekneme si ano, o tyto pacienty jsme schopni se postarat. Touto cestou k nám už přišlo přes 60 pacientů – hlavně onkologických pacientů, převážně dětí s rakovinou krve, s různými typy leukémií.

Pak k nám přicházejí pacienti ve spolupráci s neziskovými organizacemi. To jsou třeba pacienti, které jsme přijímali na dialýzy. Těch pacientů je teď víc než 10.

Stovky ukrajinských lékařů a sester pracují jako pomocné síly, než si vyřídí potřebné povolení

Číst článek

Taky tady máme poměrně velké množství pacientů například s cystickou fibrózou. Je jich poměrně víc, než by se dalo očekávat podle toho, kolik k nám přišlo Ukrajinců v rámci  migrační krize. Jde o skupiny nemocných, kteří vědí, že v Česku dostanou péči a odcházejí z míst, kde jsou ohledně péče v nejistotě, už přímo do zemí, které se o ně postarají. Není to jenom u nás, je to i v Německu, Rakousku. Těch pacientů jsou takto řádově stovky, tisíce.

Zdravotně zranitelní lidé se tedy bojí se, že by o péči na Ukrajině kvůli válce přišli a kvůli tomu častěji odcházejí?
Válka má samozřejmě dopad i na to, jakým způsobem je poskytována zdravotní péče. Protože na Ukrajině dochází některé typy léčivých přípravků i určité vybavení, které nemocnice mají. V některých místech mají nemocnice problémy s dodávkami elektrického proudu. Zdravotnictví jako celek nefunguje tak, jak fungovalo běžně. A je potřeba si říct, že zdravotnictví na Ukrajině ani před válkou nebylo na zdaleka tak dobré úrovni jako v Evropě.

Ti pacienty, kteří se cítí ohrožení – a jsou to třeba celoživotní vážní pacienti –, kromě toho, že utíkají před hrozbou samotné války, tak utíkají i proto, že zdravotní systém přestává fungovat na takové úrovni, která je pro ně zásadní, a dostávají se do situací, že je jejich život ohrožený.

Sněmovna schválila snížení plateb za státní pojištěnce. Odsouhlasila také zákaz plastového nádobí

Číst článek

My se domlouváme na tom, že pokud bychom se dostali do situace, kdy bychom nebyli schopni zajišťovat zdravotní péči pro takto závažně nemocné lidi v té míře, na kterou jsou čeští občané zvyklí, tak ještě než na to dojde, tak budeme tyto pacienty předávat do dalších členských států Evropské unie.

To ale není aktuální situace. Obecně celá migrační vlna ochabla, část lidí se vrátila zpátky a zdaleka ten tlak není tak velký. Mluvím o situaci, kdy by se konflikt znova zhoršil a lidé se opět dají do pohybu.

Samozřejmě dalším hybatelem může být i to, že se přiblíží zima. Spousta obytných budov i zdravotnických zařízení na Ukrajině je poškozená. A je otázka, jak budou vypadat dodávky tepla na Ukrajinu v zimním období.

Na hranice s Polskem a dál

Jak vypadají transporty těch nemocných, kteří se nezvládnou do Česka dostat samostatně? Jsou to většinou letadla, nebo jsou to transporty sanitkami?
Některé státy to řeší letecky, ale většinou jsou to transporty sanitkami. Pacient se doveze na ukrajinsko-polskou hranici, tam pacienta převezme polská strana nebo už stát, která pacienta přijímá. Z Polska se pacient přepravuje buď letecky, anebo sanitkou směřuje přímo do té země, kde dostane péči.

Maminku zastřelili při evakuaci, lebku mu poranil granát. V Česku se léčí pětiletý chlapec z Ukrajiny

Číst článek

Zaměstnanci české organizace Girasole jsou v mezinárodní skupině, která pomáhá s transporty z ukrajinských nemocnic na Západě právě na ta místa, kde si můžou pacienty převzít cizí zdravotníci. Popisovali, že třeba Německo posílá pravidelně letadla. Ty využívá i třeba Dánsko nebo Francie. Proč to nedělá i Česko?
My tyto logistické možnosti nemáme. A Česká republika je výrazně blíž, takže většinu pacientů je možné transportovat pomocí sanitek.

Plánujete pomoc nějak rozšířit?
Neplánujeme. Když srovnám zatížení jednotlivých evropských států z hlediska poskytování pomoci ukrajinským uprchlíkům, tak my jsme jedna ze zemí, která byla cílovou (pro migraci, pozn. red.).

My jsme se postarali o cca 400 tisíc uprchlíků. Poskytli jsme jim zdravotní péči, otevřeli zdravotní systém tím, že jsme uprchlíkům umožnili stát se součástí veřejného zdravotního pojištění. Naše služba těm lidem, kteří jsou v ohrožení, byla v té primární péči o 400 tisíc lidí.

Staráme se tady o velké množství závažně nemocných pacientů. Už teď uvažujeme, co se s nimi stane jako momentě, kdy krize skončí. Jak se o ně postarat ve chvíli, kdy se třeba budou vracet na Ukrajinu. Mít dobře vymyšlená všechna schémata, která umožní, aby tento člověk o péči nepřišel a pokračovala třeba na Ukrajině.

Snažíme se vymyslet, jak o ty lidi dlouhodobě nepečovat v České republice, ale pomoci jim s tím návratem. Aby ten systém byl provázaný na to, jak je poskytována péče na Ukrajině. Samozřejmě, pokud budou péči potřebovat, postaráme se o ně.

Ty méně zatížené státy, jako jsou třeba země západní Evropy, jsou mnohem aktivnější v přímé pomoci jednotlivým konkrétním pacientům. Neplánujeme, že bychom navyšovali naši aktivitu v této oblasti. Už z toho prostého důvodu, že se tady staráme o takové množství lidí. Samozřejmě systém monitorujeme. Pokud se k pacientovi nikdo nehlásí, tak zjišťujeme naše volné kapacity.

Rekonstrukce zdravotnictví po válce

Říkal jste, že ukrajinský systém už před válkou byl kvalitativně na nižší úrovni než ten český. Teď na něj navíc dopadá válka. Jak potom zajistit, aby se pacientům u nás po návratu jejich zdravotní stav nezhoršil?
Celé je to o tom, jak navázat dobrou spolupráci se zdravotnickými zařízeními na Ukrajině. Návrat samozřejmě nebude možný okamžitě po skončení krize. Budeme muset zajistit, aby péče poskytovaná v ukrajinských nemocnicích byla srovnatelná s tím, co pacienti dostávají tady. Je to do budoucna o úzké spolupráci mezi našimi zdravotnickými zařízeními a těmi, které si následně pacienty budou přebírat na Ukrajině.

Do Švédska přiletěl transport se zraněnými ukrajinskými vojáky. Ošetří je místní nemocnice

Číst článek

Budeme se tomu věnovat i na neformální schůzce unijních ministrů zdravotnictví, která bude v Praze 6. až 7. září. Jedním z klíčových témat bude provázanost a návaznost zdravotní péče v Evropě a na Ukrajině.

A druhý krok je samozřejmě úvaha o tom, jak bude vypadat rekonstrukce zdravotních služeb na Ukrajině po skončení války. Aby se lidé se mohli vrátit, musí se dostat kvalita péče minimálně do stavu před krizí, v lepším případě do stavu, kdy péče o pacienty bude provázaná, a lidé se budou vracet do země, kde o ně bude postaráno.

Takže budete nabízet odborné rady, ale také třeba materiální vybaven?
Na úrovni ministerstva bychom mohli být připraveni poskytovat školení, vzdělávání ukrajinským lékařům. Ne že by sem jezdili na dlouho dobu, ale přijeli by na několik týdnů, měsíc. Prošli by vzdělávacím programem, aby věděli, jak s tím pacientem při pokročilejších terapiích postupovat.

A druhá věc, která není úplně na ministerstvu zdravotnictví, protože my nejsme schopní to podporovat finančně, je otázka, jak bude vypadat finanční plán podpory Ukrajiny po skončení války. A je i tlak na Evropskou komisi, aby dotační schémata a programy pomoci zohledňovaly rekonstrukci zdravotní péče.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme