Kulhánek podpoří uvalení sankcí na běloruský režim. Lukašenkovy metody podle něj nepatří do 21. století
Česká republika jednoznačně odsuzuje metody režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, které nepatří do Evropy 21. století. Na twitteru to po středečním setkání s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Poznamenal, že Česko podpoří evropské sankce proti režimu.
Běloruská opozice má podle ministra dlouhodobě silnou podporu České republiky. „Nepřijatelné jsou zejména zákroky represivních složek proti běloruským občanům a zatýkání nepohodlných lidí. Za všech okolností budeme podporovat svobodu projevu, shromažďování a rovnou politickou soutěž ve světě,“ poznamenal Kulhánek v tiskové zprávě.
S Cichanouskou hovořil i o případu zadrženého opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho partnerky v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do Vilniusu. „Byli jsme jednou z prvních zemí, která následně zakázala na svém území lety společnosti Belavia. Podpořili jsme i rozhodnutí Rady EU o zákazu přeletů běloruských dopravců do unijního vzdušného prostoru,“ poznamenal ministr.
Cichanouská podle něj poděkovala za podporu Běloruska a Bělorusů, vzpomněla mimo jiné na gesto společnosti Škoda Auto, která nepodpořila mistrovství světa v hokeji v Minsku. Šampionát mělo původně Bělorusko pořádat společně s Lotyšskem.
Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti Lukašenkovi. Podle oficiálních výsledků získala 10,1 procenta hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než Lukašenko, který oficiálně vyhrál. Výsledky voleb neuznává mnoho států ani Evropská unie. „Bělorusové mají právo na svobodné volby!“ uvedl Kulhánek.
Vůdkyně běloruské opozice dopoledne pronesla projev v Senátu, v němž mimo jiné vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu, který by trestně stíhal představitele státu. Režim má podle ní teroristickou podstatu a Bělorusové čelí teroru, který nezažili od dob stalinistických represí.
Horní komora následně vyzvala běloruskou vládu k propuštění všech politických vězňů a požádala o uvalení dalších sankcí EU a NATO. Senát současně vybídl mezinárodní instituce, aby ukončily financování a pomoc pro všechny veřejné projekty v Bělorusku, z nichž má Lukašenkův režim prospěch.
Zeman přijal vůdkyni běloruské opozice. Popřál jí ‚vítězství nad posledním evropským diktátorem‘
Číst článek
Program návštěvy
Cichanouská také ve středu jednala s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) - ten poté na webu sněmovny uvedl, že je rád, že se dolní komora připojila k ostatním ústavním institucím a podpořila demokratické procesy v Bělorusku.
Stejně jako Kulhánek také odsoudil praktiky Lukašenkova režimu, včetně zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho partnerky v Minsku po vynuceném přistání letadla společnosti Ryanair. Řeč přišla i na sankce. „Budeme se bavit o dalších sankcích a já bych byl moc rád, aby byly cílené, aby nezasáhly obyvatele Běloruska. Sankce nesmějí ohrozit jejich životní úroveň,“ dodal Vondráček.
Čtyřdenní návštěvu Česka zahájila přední tvář běloruské opozice v pondělí, kdy se sešla mimo jiné s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími zástupci horní komory nebo s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. Setkala se také s někdejší první dámou Dagmar Havlovou, se kterou mluvila o bývalém českém prezidentovi Václavu Havlovi.
V úterý jednala s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) i předsedy opozičních Pirátů a STAN. Zeman jí vyjádřil osobní podporu a ocenil její odvahu. Opozici popřál vítězství v boji s posledním evropským diktátorem. V Knihovně Václava Havla se Cichanouská sešla s desítkou zástupců českých nevládních organizací.
