Ve svatovítské katedrále se rodina a přátelé rozloučili s režisérem Jakubiskem. Smuteční řeč pronesl i Klaus
Rodina a přátelé se v pražské svatovítské katedrále rozloučili se slovenským režisérem Jurajem Jakubiskem. Bylo mu 84 let. Obřad byl jen pro zvané, veřejnost do chrámu nemohla. Mezi pozvanými byl i rodinný přítel a bývalý prezident Václav Klaus, který dorazil s manželkou Livií a pronesl smuteční řeč. Mši sloužil kardinál Dominik Duka. Obřad skončil vynesením rakve pokryté květinami, filmovými pásy a černým kloboukem, který zesnulý režisér nosil.
Rozloučení se účastnili zástupci české i slovenské kultury. Mezi prvními přišel režisér a kameraman F. A. Brabec, který spolupracoval s Jakubiskem na jeho filmu Bathory. Podle Brabce bude nyní chybět Jakubiskovo vizionářství a nadhled a jeho schopnost podívat se na svět jinými očima.
„Myslím, že jsme tady všichni moc ‚na zemi‘. Málokomu se podařilo to co jemu. Uměl reálný svět zpoetizovat tak, že byl mnohem zajímavější a výtvarnější,“ řekl Brabec při příchodu na mši.
Zemřel režisér Juraj Jakubisko. Mezi jeho nejznámější díla patří Tisícročná včela nebo Bathory
Číst článek
Mezi přítomnými byly osobnosti kulturního i společenského života. Dorazili například režiséři Jiří Strach a Zdeněk Troška, Kateřina Žbirková, hudebníci Ondřej Soukup, Jaroslav Svěcený a Martin Kratochvíl, moderátorka a zpěvačka Martina Kociánová nebo herec Jaromír Nosek.
Uvnitř katedrály byla rakve umístěna Jakubiskova černobílá fotografie a po stranách věnce, mezi nimi například od slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, českého ministerstva kultury či od slovenských a českých filmařů.
Věnec od rodiny měl podobu filmové kamery. Na pěti malých obrazovkách před smuteční obřadem běžely ukázky z Jakubiskových filmů a chrámem zněla píseň Môj Bože v podání Kataríny Knechtové z jeho snímku Bathory.
Projev exprezidenta
Po mši se ujal slova někdejší prezident Klaus, kterého o smuteční řeč požádala Jakubiskova manželka Deana Horváthová. Před smutečními hosty uvedl, že ač věděl o Jakubiskových zdravotních problémech, zpráva o jeho úmrtí jej překvapila.
Mnozí přítomní podle něj spoluprožívali režisérovo těžké desetiletí. Jeho život několikrát visel na vlásku, ale z nového srdce (v květnu 2012 Jakubisko absolvoval transplantaci srdce) se stále radoval, řekl bývalý prezident. I když jsme věděli, že je jeho stav vážný, stejně jsme si namlouvali, že je nesmrtelný jako jeho filmy, uvedl.
Jakubiska ve smutečním projevu charakterizoval jako velkého člověka, úžasného režiséra a dobrého přítele.
Podle něj se Jakubisko volně pohyboval v prostoru i času, proto i ve svých filmech sahal do historie, a objevoval pro diváky věci, události a osobnosti, o kterých nevěděli nebo netušili. „Juraji, nezapomeneme na tebe,“ ukončil svou smuteční řeč někdejší prezident.
Na závěr obřadu byla z chrámu vynesena rakev za zvuku skladby z Jakubiskovy pohádky Perinbaba. Jejímu nakládání do přistaveného auta pak před katedrálou přihlížela veřejnost.
Pro ni byl vchod do chrámu kvůli smutečnímu rozloučení uzavřen zhruba dvě hodiny před jeho začátkem. Cizinci, kteří si chtěli v tu dobu chrám prohlédnout, tak byli překvapeni, že se nedostanou dovnitř. Dovnitř se nedostala ani skupina Jakubiskových fanynek, která přijela ze Slovenska.
Jakubisko patřil k nejznámějším slovenským umělcům a přezdívalo se mu „slovenský Fellini“ či „Fellini východu“. Za svou kariéru natočil několik desítek hraných i dokumentárních filmů.
K jeho nejznámějším dílům patří Tisícročná včela, Perinbaba, Nejasná zpráva o konci světa či Bathory. Datum premiéry jeho posledního filmu Perinbaba a dva světy zatím oznámeno nebylo.
