Novelu zákona o kybernetické obraně má Babiš. Podle šéfa vojenských zpravodajců se brzy dostane na vládu

Zákon týkající se kybernetické obrany se dostane v brzké době do vlády, uvedl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Novelu o Vojenském zpravodajství si podle něj vzal do gesce premiér Andrej Babiš (ANO), aby se doladily poslední detaily. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nastal po posledních pracovních jednáních posun mezi Vojenským zpravodajstvím a Bezpečností informační službou (BIS), která měla k zákonu připomínky.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun | Foto: Petr Horník | Zdroj: Právo / Profimedia

Novela zákona o Vojenském zpravodajství se řeší několik let, jeho předložení dostalo ministerstvo obrany za úkol od vlády. Proti návrhu se v minulém volebním období ve sněmovně postavila řada kritiků. Obávali se zásahů do soukromí lidí na internetu, výhrady vznášeli také poskytovatelé internetového připojení.

Kdo vybere nového šéfa kyberúřadu? Opozice vyšle do komise Černochovou a Zandla

Číst článek

Hlavní diskuse se vedla zejména o svěření kybernetické obrany zpravodajcům. Obrana výtky odmítala, zákon ale v roce 2017 schválen nebyl.

Ministerstvo na začátku letošního roku návrh v upravené verzi poslalo opět do připomínkového řízení. Úřad v něm znovu navrhl, aby povinnost bránit stát před kybernetickými útoky byla svěřena vojenské tajné službě Vojenské zpravodajství.

Novela by umožnila Vojenskému zpravodajství, aby mohlo nepřetržitě monitorovat veřejné komunikační sítě a služby elektronické komunikace. Sbírat má neadresná data, která dále vyhodnotí. Podle ministerstva obrany nebude moci sledovat obsah komunikace konkrétních osob. Pokud se zpravodajci budou potřebovat zaměřit na konkrétní lidi, musí jim to povolit soud.

Novela umožňuje, aby Vojenské zpravodajství, pokud zjistí nebezpečí, mohlo samo aktivně zasáhnout, případně o zásah požádat vhodnější subjekt. Získaná data by Vojenské zpravodajství nesmělo použít pro svou standardní zpravodajskou činnost.

Vnitro po kritice couvlo. ‚Nechtěné‘ zabezpečení proběhne u části IT systémů, náklady budou třetinové

Číst článek

Hrozba v kyberoblasti?

Deník Právo na podzim uvedl, že otázkou zákona se zabývala i Bezpečnostní rada státu. Mluvčí BIS Ladislav Šticha Právu v říjnu řekl, že zákon v současném znění civilní kontrarozvědka považuje za hrozbu pro další vývoj v kybernetické oblasti.

Beroun řekl, že rozpor byl v tom, co všechno by měl zákon pokrývat. „Z toho pak vyplývalo, kdo by to měl dělat. Nebylo to o kybernetické obraně, tam není spor, že to musí dělat Vojenské zpravodajství, protože by to nemělo jinak logiku,“ řekl.

Poznamenal, že návrh zákona má nyní v gesci předseda vlády. „Aby se doladily poslední detaily. Já jsem v tomto směru poměrně optimista, myslím si, že v nejbližším období ho předložíme do vlády,“ dodal ředitel Vojenského zpravodajství.

V posun v legislativním procesu věří i Metnar. Otázka případné aktivní obrany například při kyberútoku by podle něj měla zůstat v gesci Vojenského zpravodajství, jak navrhuje novela. Výsledek jednání nechtěl předjímat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme