Vidím to tak 50 na 50, říká k pondělnímu rozvolnění Blatný. ‚Praha nyní vylepšuje celostátní statistiku.‘

„Snažíme se nerozhodovat ukvapeně. Proto nemohu říct, co bude v pondělí,“ odpověděl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr zdravotnictví Jan Blatný k plánovanému rozvolňování opatření. Ještě v pondělí hodnotil vývoj epidemické situace pozitivně, nyní optimismus mírní a přechod do stupně tři v systému PES od pondělí je podle něj nejistý.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha (Aktualizováno: 22:48 26. 11. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr zdravotnictví Jan Blatný | Zdroj: Úřad vlády ČR

Je pravděpodobné, že se v pondělí dostaneme na stupeň tři protiepidemického systému PES a k poměrně velkorysému uvolňování restrikcí?
Kdybyste se mě zeptal v pondělí, tak bych vám řekl, že je ta pravděpodobnost velká. Když se ptáte dnes, tak je menší. Vidím to tak 50 na 50 a odpovědět vám teď neumím, protože jak říkám od začátku, snažíme se vycházet nikoli z dojmů nebo z přání, ale z dat, která máme. A i když v současné době je stále Česká republika na úrovni skóre, které by to umožňovalo, tak řada krajů se ve svých parametrech horší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministr zdravotnictví Jan Blatný hovoří o koronavirové situaci

Nejsou optimální ani hodnoty hospitalizovaných pacientů v některých nemocnicích. Takže je docela možné, že v pondělí k uvolnění nedojde. Když říkám toto, tak musím říct i to, že kdyby k rozvolnění nedošlo, tak je to bezpečnější a správnější varianta, než kdybychom rozvolnili a za týden bychom se museli k té složité situaci vracet.

Vláda tedy rozhodne v neděli, jestli vyhlásí stupeň rizika tři od pondělí?
Vláda rozhodne nejpozději v neděli. Jestliže například zítra nebo v sobotu bude to skóre vysoké, potom je pravděpodobné, že tu informaci budeme mít o něco dřív.

Není to poněkud překotné? Provozovatelé nebudou vědět, jestli mohou druhý den otevřít, nebo ne.
Je to tak, jak říkáte, ale nemám na to lepší odpověď. Byl bych rád, kdybych ji mohl mít. Na druhou stranu si myslím, že pořád držíme to, co jsme řekli na začátku. I co se týká dat. Abychom to aspoň trochu lidem ulehčili, tak jsme se domluvili, že budou zveřejněny podmínky, za kterých bude uvolnění probíhat a jakým způsobem to bude upraveno. Ty jsou nyní finalizovány s jednotlivými resorty a dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) nebo zítra budou uvolněny, takže několik dní jakési přípravy bude. Ale je pravda, že to přijde téměř na poslední chvíli.

PŘEHLEDNĚ: Podívejte se, kdy se otevřou restaurace, bazény, památky i kadeřnictví

Číst článek

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ještě v době, kdy vy jste byl poměrně optimistický, byl zdrženlivý. Nabádal k opatrnosti. Takže ve vládě nepanuje úplná shoda?
Já bych to takto neřekl. Myslím si, že to je odraz toho, co si všichni myslíme a o čem diskutujeme. Jistě by se to dalo říct takovým způsobem, že by bylo vyhlášeno embargo na to, o čem se na vládě mluví. Ale to by nebylo správné. Nevidím tam rozpor a nejsem si vědom, že by byly uvnitř vlády nějaké tlaky.

Ve středu přibylo 4931 potvrzených případů nákazy koronavirem, v úterý to bylo 5858, o 108 víc než před týdnem. Je to jeden z důvodů, proč přestáváte být optimistický?
Určitě je to jeden z důvodů. Zdá se, že zatímco v Praze se zatím ta situace pořád drží pod kontrolou, tak v řadě krajů, zejména kolem Českomoravské vysočiny, to znamená v Královéhradeckém, Pardubickém kraji a na Vysočině, se situace horší. Když bychom to spočítali nad celou republikou mimo Prahy, tak to bude zřejmě jinak. Praha nyní vylepšuje celostátní statistiku. Ale Praha, přesto že v ní žije mnoho lidí, je malou částí a nemůžeme k ní přistupovat jinak, takže toto je také další informace, kterou budeme používat.

V těch číslech je ale trochu chaos. Není trochu důvod ke zdrženlivosti, když v číslech dochází ke změnám?
Ta skoková změna byla dána tím, že jsme začali používat antigenní testy. V době, kdy se metodika připravovala, tak tomu tak nebylo. Kdybychom toto nezohledňovali, tak bychom používali model, který neodpovídá tomu, jak k tomu nyní přistupujeme.

Metodika byla právě nastavena na PCR testy, takže neměla by se v tomto smyslu měnit, když se nyní zahrnují i antigenní testy?
My pořád za diagnostické považujeme pouze PCR testy. Zde se držíme metodiky Evropského centra pro kontrolu nemocí (ECDC). Jenom tím, že se přidaly antigenní testy, tak je řada pacientů, kteří mají napřed antigenní test a potom PCR test. Za pozitivní se pořád považuje pouze ten první pozitivní. Tím pádem může být první pozitivní test a následně třeba s nějakým odstupem konfirmace antigenního testu, která byla negativní.

Ve chvíli, kdy bychom tam tento test třeba s odstupem několika dnů nezapočítali, tak se nedozvíme o tom, že se ten člověk uzdravil. To je ta změna, která byla a kterou jsme dříve nepoužívali, protože antigenní testy nebyly. Takže jsme sjednotili metodiku, kterou reportujeme uvnitř s metodikou ECDC, protože dřív ten drobný rozdíl mezi našimi metodikami nevedl k rozdílu v reportování.

Matematik René Levínský změny v novém systému PES přirovnal k situaci, kdy někomu prodáte mixér, tak se těžko můžete vyjadřovat k tomu, že se v něm šťourá šroubovákem a chce, aby mixoval rychleji. Není tady opravdu nějaká objednávka, co nejvíc urychlit uvolňování, abychom si užili Vánoce?
O mixéru jsem zatím neslyšel, článek si přečtu. Ale opakovaně jsem slyšel, že dochází k nějakým změnám v tabulce, já o nich ale nevím. Nejsem si vědom, že by docházelo k nějakým změnám. Jediné, co se děje, že jsou upravovány nebo doplňovány tabulky nižších úrovní, ale ty ještě nebyly vydané. Ty budou vydané dnes nebo nejpozději zítra. Takže řada informací vychází z toho, že po internetu koluje mnoho věcí, které nemusí být pravdivé. Já jsem poměrně pravidelně s panem Levínským i s ostatními v písemném styku, takže my se o těchto věcech také informujeme a nevidím tam nějaký zásadní rozpor.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová spolu s Národní sportovní agenturou chystá novou tabulku, podle které by se měla řídit opatření pro sport a další opatření, třeba kulturu. Není to nešťastné, takto rychle měnit sotva zavedený systém?
To je ta dezinformace, o který zrovna mluvím. Základní tabulka, která byla zveřejněna před několika týdny, je beze změn. Představte si to jako zákon, který má prováděcí vyhlášku. To jsou ty tabulky druhé úrovně. To není nová tabulka, ale rozpracování té původní tabulky.

Není vyloučeno, že v pondělí se bude moci sportovat, třeba ve fitness klubech. Ale za jakých okolností a co bude platit se dozvíme v neděli?
Ne, to se dozvíte dnes, nebo v pátek.

Ale jestli to platí, to v neděli?
To ano.

Blatný: Ministerstvo připravuje testování učitelů na covid. Bude dobrovolné a zdarma v prosinci a lednu

Číst článek

V Německu počítají s prodloužením nouzového stavu do 20. prosince. Kdyby se uvolnění opatření ukázalo u nás jako ukvapené, co by to znamenalo? Neuspíšíme tím třeba možnou třetí vlnu v lednu nebo v únoru, opět s tíživými dopady na zdraví i ekonomiku?
My se snažíme, aby to nebylo ukvapené, proto vám nemohu nyní říct, co bude v pondělí. Je možné, že zůstaneme ve stupni, kde jsme nyní. Máte pravdu, i když by nakonec ta čísla pozitivní byla a k uvolnění by došlo, tak si všichni musíme být vědomi, že to povede k dalšímu zpomalení rozvolňování, protože lidé se začnou potkávat a číst se jich nakazí. Je to jeden z důvodů, proč plánujeme v předvánočním i vánočním období testování, které nabídneme všem občanům.

Předtím provedeme pilotní projekt, který nabídneme učitelům.Předem zdůrazňuji, že nejde o povinné testování. Nabízíme to jako službu, která bude hrazena ze zdravotního pojištění a která dá lidem, kteří se cítí ohroženi možnost, aby pro sebe a své rodiny něco udělali. A tím pádem i snížili zátěž v populaci, i když to samozřejmě nebude mít takovou sílu, jako by mělo plošné nařízené testování, to ale nikdo neplánuje.

Kdyby došlo k neřízenému uvolňování, tak bychom si na třetí vlnu zadělali téměř jistě. Budeme se snažit, aby ta pravděpodobnost, že dojde ke zvýšení nemocných v populaci začátkem ledna, se snížila právě tím, že k rozvolnění dojde právě tehdy, až to bude bezpečné a v kombinaci s alespoň limitovaným testováním, o kterém jsem mluvil.

Evropští rekordmani

Před týdnem jsme byli v rámci Evropské unie zemí s nejvyšším počtem úmrtí na covid-19 za posledních 14 dní. Teď celkový počet potvrzených případů od počátku epidemie překročil půl milionu. Agentura Bloomberg nás zařadila mezi pět zemí, které nejhůř zvládají koronavirovou epidemii. Vy jste připustil, že letos může být až 10 000 mrtvých a zároveň pozitivních na covid-19. Doposud v Česku zemřelo s covidem 7751 lidí. I když nemusí být prvotní příčinou nový koronavirus, nemohlo by úmrtí být podstatně méně, kdyby nebyla omezena necovidová péče a nemocní se nebáli vyhledat lékaře?
Musím zdůraznit svojí už tolikrát opakovanou nevoli k tomu, že někdo používá čtrnáctidenní incidenci úmrtí, protože to je něco, co je naprosto irelevantní v současné době. Když toto číslo změříte na začátku pandemie, na jejím vrcholu nebo na jejím konci, dostanete naprosto rozdílná čísla. Srovnávat země, které jsou v jiné fázi té časové křivky, je naprosto nesolidní. V tu chvíli si můžete vybrat, kdo bude lepší a kdo horší.

Až do října, byly počty mrtvých, kteří umírají v danou dobu, srovnatelné s posledními pěti lety. V říjnu to začíná stoupat téměř na dvojnásobek. Když vykazujeme úmrtí tak, jak je vykazujeme, tedy, že jsou to lidé, kteří zemřeli a v době smrti měli diagnózu nákazy covidem-19. Tak opravdu se dá předpokládat, že při současné situaci můžeme počítat, že se bude jednat o devět až deset tisíc osob do konce roku. My víme z dat, která máme k dispozici, že zhruba u 30 až 40 procent těchto osob se jedná o osoby, u nichž se dá bez zaváhání za příčinu smrti považovat koronavirus. Zhruba u deseti procent ho můžeme naopak zcela vyloučit. Potom je zhruba 50 až 60 procent, kde si nejsme jistí, a tyto smrti budou následně přezkoumány, bude to ale trvat dlouhou dobu. To jsou lidi, kteří mají koronavirus, který je může zahubit, ale také jinou nemoc.

Já jsem tuto otázku směřoval spíš k těm, kteří třeba koronavirus nemají, ale nedostalo se jim péče.
To je velice podstatná věc. Právě v říjnu se začíná ukazovat, že je tu asi 1200 lidí, kteří zemřeli, aniž by byl příčinou definovaný koronavirus. Jsou to s velkou pravděpodobností ti lidé, kteří unikli jinak běžně dostupné zdravotní péče, buď proto, že byla odložena, nebo protože nešli do nemocnice. Typický příklad je, že se vám špatně dýchá, myslíte si, že máte koronavirus, ale může to být něco jiného, třeba plicní embolie.

Za každým z těch desetitisíců je osobní příběh, násobky pozůstalých. Jak chcete toto číslo snížit v příštím roce?
Jednoduše tak, že uděláme úplně všechno pro to, abychom zachovali zdravotnický systém, aby fungoval pro všechny. Ne ho jenom rezervovat pro osoby s covidem-19. Díky tomu, že náš zdravotní systém je velmi robustní a funguje velmi dobře, tak jsme se nedostali do situace jako byla v Itálii nebo v jiných zemích. Ale je to tak, že jsme museli omezit ostatní péči. Musíme udělat všechno pro to, aby to omezení bylo minimální.

Průměrný věk pacientů, kteří zemřeli pozitivní na covid-19 je 79 až 80 let. Co nám tento údaj Ústavu zdravotnických informací a statistiky fakticky říká?
Fakticky nám říká, že ti, kteří jsou nemocí omezení na svém životě, jsou pouze senioři.

Dá se říct pouze?
Ano, dá se říct pouze, pakliže se nebavíme o drobných procentech. Tak jak jste řekl, jedná se o průměrný věk. Ano, občas se objeví někdo, komu bylo 40 nebo 50 let, ale stejně tak může člověk, který má predispozici, zemřít na jiné respirační onemocnění. Když říkám téměř pouze, pak je to tak, jak to říkám. Nevylučujeme i jiné, ale opravdu většina těchto lidí jsou senioři.

Demografky z Univerzity Karlovy Klára Hulíková a Dagmar Dzúrová vypočítaly, že Evropané, kteří zemřou s covidem-19 ztratí v průměru skoro deset let života. U deseti procent těch nejrizikovějších v daných věkových skupinách jsou to dva a půl až tři roky života. Myslím, že je to správná odpověď na poněkud morbidní tvrzení, že tito lidé by stejně zemřeli.
Jsou to evropská data. Do evropských statistik byli započteny i řady, a to byly tisíce lidí, které zemřely v nemocnicích v jiných zemích, kde se jim péče nedostalo. Díky tomu, že jsme byli schopni poskytnout péči všem, kteří ji potřebovali, a že se nestalo, že by člověk, který potřeboval plicní ventilátor, ho nemohl dostat – jak tomu bohužel bylo na začátku v řadě zemí – tak to vede k tomu rozdílu. Nechci tím nijak spekulovat, jen říkám, že ta předpokládaná délka dožití bude v Česku nejspíš podstatně odlišná. Jakmile budeme mít ta finální data, tak ji samozřejmě také zveřejníme.

Babiš chce, aby se před Vánoci testovalo na koronavirus zdarma. Ministerstvo souhlasí

Číst článek

Plošné testování

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nabídne vláda zdarma před Vánoci plošné testování. Co si od toho slibujete?
Slibujeme si od toho dvě věci. Přesto, že se nejedná o opravdu povinné celoplošné testování, jaké bylo v některých jiných zemích, tak že umožníme osobám, které testování podstoupí, aby o své nemoci věděli, aniž nemají symptomy. Jsou to lidé, kteří by rozšiřovali nemoc mezi příbuznými v době Vánoc, nakazili své příbuzné, dědečky, babičky. To je z mého pohledu velká motivace. Celospolečensky mohou tito lidé jít do karantény a tím pádem alespoň částečně snížím zátěž v populaci. Dělám to i s vědomím, že používám testy, které nejsou stoprocentně sensitivní a nebudu je zatím opakovat, ale každý jeden se počítá, protože každý jeden může nakazit spoustu dalších lidí.

V Rakousku testování chystají na příští týden, kdy proběhne u nás?
U nás předpokládáme, že pilotní testování učitelů proběhne v prvním a části druhého týdnu v prosinci, data se ještě upřesňují. Uvažujeme v době mezi 4. nebo 7. a 18. prosincem a následovat by mělo potom to testování obyvatel obecně. Takže v posledním předvánočním týdnu a případně v průběhu vánočních svátků, protože tam můžeme počítat s tím, že karanténa nebude tak bolestivá, protože lidé nepřijdou o zaměstnání, budou jen doma a budou vědět, že nemají nikam chodit.

Takže i toto je důvod. To naplánování je zcela logické, protože až dojde k uvolnění, i když to třeba nebude od příštího pondělí, tak se zvýší riziko, že se lidé infikují a následuje deset až 14 dní doba, kdy se nákaza projeví. A pak následuje vánoční období, kdy přijde testování.

Kdo bude testovat? Podle vašeho předchůdce, nynějšího premiérova poradce Romana Prymuly, by měli vypomoci praktičtí lékaři. Měli by si zjistit, kolik lidí přijde a rozplánovat si to, aby se netvořily fronty. Je toto reálné?
My jsme zadali průzkumy veřejného mínění abychom zjistili, kolik lidí by o to testování mělo zájem. Zatím je to tak 50 na 50. I to by bylo docela dobré, já si myslím, že ten počet bude menší. Ale základem této sítě musí být stávající páteřní síť nemocnic, která to ale nezvládne sama o sobě. Proto chceme zapojit ambulantní specialisty. S pojišťovnami jsme domluveni na tom, že umožní komukoli, kdo má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, nasmlouvat tento úkon. Takže bychom si velmi cenili toho, aby nám v tom ambulantní specialisté a praktičtí lékaři mohli pomoct.

Snažíme se i o zapojení neziskových organizací. Myslíme si, že se bude jednat o poměrně velké množství odběrových míst, která budou různá svými kapacitami. Tato odběrová místa dostanou testy i vlastní výkony uhrazené od zdravotní pojišťovny.

Když se vrátíme k praktikům, mnozí mají kvůli koronaviru zkrácené ordinační hodiny, většina má vlastní práce nad hlavu a ještě by měli organizovat lidi na testy. Myslíte, že jich bude dost?
Právě proto v tomto případě to není z naší strany povinnost, je to spíše žádost a prosba a umožnění, aby tam, kde to bude možné, aby nám pomohli. Jinak koordinací tohoto jsou pověřeni zástupci centrálního řídícího týmu, jak zástupci armády, tak zástupci ministerstva a je to domlouváno s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou i s regionálními svazovými pojišťovnami. Věřím, že se to povede.

Ten rozdíl oproti rakouskému systému, který se to rozhodl udělat během krátké doby s desítkami tisíc zaměstnanců, tak náš postup je odlišný. Chceme tomu dát čas a budeme se snažit, aby co nejvíce lidí šlo přes rezervační systémy odběrových míst, abychom se vyhnuli extrémním frontám.

Plošné testování po vzoru okolních zemí? V Česku ho musí doprovodit vysvětlovací kampaň, míní odborník

Číst článek

Jak řekl pro server IROZHLAS.CZ epidemiolog IKEMu Petr Smejkal, pokud by se testování provedlo teď, kdy máme ještě stále vysoké procento pozitivních testů, tak by odhalených případů bylo takové množství, že kdyby se všichni umístili do karantény, život v Česku by se zastavil. Připouštíte takovou možnost?
To číslo, které se pohybuje nyní pod 23 procenty, vychází z indikovaných případů. Nemyslím si, že v populaci je čtvrtina nakažených, to tak nebude. Reálně to bude číslo, které se bude odhadem pohybovat kolem 4 až 5 procent. Když jsme dělali šetření v domovech seniorů, tak víme, že ta promořenost je kolem osmi procent. V běžné populaci předpokládám, že půjdeme výrazně níž, takže si nemyslím, že to budou miliony lidí, které bychom museli poslat do karantény. Ale je to jedna z informací, které potřebujeme vědět. Je to něco, co nám přinese důležité poznání.

Také na Slovensku je teď kolem možného pokračování plošných testů řada otazníků. Mnozí epidemiologové doporučují spíš cílené testování rizikových skupin. Co si o tom myslíte?
To je část té cesty, kterou jdeme. Proto jsme vybrali učitele, a proto necílíme na celkovou populaci se snahou někoho přinutit, aby tam šel. To, když dostanete informaci o tom, jak se populace chová a případně část lidí z ní vyjmete, tak může být docela dobrou protiváhou uzavírání obchodů a podobně.

Takže když budeme schopni třeba i opakovaným testováním selektivně vybrat z populace určitou část a aktualizovat si informaci o promořenosti populace, tak nám to dá daleko více informací k tomu, abychom nemuseli z bezpečnostních důvodů uzavírat obchody, protože bez této informace musíme být daleko razantnější.

Slovenský premiér Igor Matovič trvá na povinném plošném testování, jinak by to podle něj nemělo smysl. Jak říká, pokud přijde 30 procent populace, je to opatření dražší než lockdown. Má-li být u nás plošné testování dobrovolné, počítáte s nějakou vysvětlovací kampaní?
Je to jedna z věcí. To, co teď děláme, je začátek vysvětlovací kampaně. Já souhlasím, že nemůžeme říct, že dobrovolným testováním vybereme z populace všechny, kteří jsou infikovaní, to se nemůže stát. Je to ale informace o promořenosti populace, nebo minimálně jejího signifikantního vzorku. A přece jen určitou část populace, minimálně ty, kteří se cítí být ohroženi, tím můžeme zachytit. Takže je to někde mezi. Máme nastavená restriktivní opatření jinak než Slovensko. Podobnou cestou jako my jde třeba Rakousko.

Vakcíny na obzoru

Evropská komise potvrdila už šestou smlouvu o dodávce vakcíny proti covidu-19. Kdy je podle vás reálné, že by se mohlo začít s očkováním proti koronaviru u nás?
Primární věc, která to rozhodne, je až dá Evropská léková agentura souhlas s registrací vakcíny, což věříme, že se stane v prvním kvartále příštího roku. Někteří věří, že by se to mohlo stát dříve, například Německo věří, že by se tak mohlo stát do konce tohoto měsíce, já jsem v tom trošku skeptický, ale samozřejmě bychom byli rádi. A to je den, kdy se umožní vakcinace. My máme uzavřeny smlouvy a do konce měsíce musíme zaplatit necelé dvě miliardy za první dávky. V současné době máme závazně objednaných dávky pro 5,5 milionu osob a máme garantovány dávky pro dalších 10,6 milionů osob. Takže celkově máme garantovány dávky až pro 16 milionů osob.

Podle jakých kritérií se tyto společnosti vybíraly?
Toto je agenda Evropské komise a je to jednotné pro celou Evropskou unii.

Platí stále, že se jedná o dvojí vakcinaci?
Ne, některé z firem vyrábí vakcínu, která by měla být dostatečná po prvním podání.

Stále zůstává mnoho otazníků. Kdy myslíte, že bude jasné, která z vakcín bude nejvhodnější pro kterou věkovou kategorii?
Nejsem si vědom toho, že by jedna z vakcín byla preferovaná pro takovou, nebo jinou kategorii. To bude předmětem posouzení Evropské lékové agentury. Část bude záležet na logistice. Některé vakcíny jsou vhodnější k hromadnému očkování, například vakcína od firmy Pfizer. A tam předpokládáme, že to bude vakcína, která by byla používána ve velkých vakcinačních centrech, případně tam, kde je najednou hodně lidí, což jsou třeba domovy seniorů, nemocnice, případně velké podniky.

Urychlení vakcíny na koronavirus nešlo na úkor bezpečnosti, ujišťuje epidemiolog Chlíbek

Číst článek

Když jste se zmínil o logistice, třeba vakcína firmy Pfizer potřebuje teplotu minus 70 stupňů Celsia. Nebude to problém?
Obávali jsme se toho, ale naštěstí logistiku bude zajišťovat výrobce. Je to i jeden z důvodů, proč je ta vakcína o něco dražší. Pořád se ale bavíme o desítkách až stovce korun, zatímco jiné běžně používané vakcíny stojí tisíce nebo i desetitisíce korun, takže je to velmi levná vakcína. Zatímco ty vakcíny, které nemají tento logistický předpoklad, se dovezou na jedno místo a odtamtud budou distribuovány po celé zemi nebo i z jedné země do druhé. Tak tento dodavatel už avizoval, že bude schopný zajistit distribuci na stovky až tisíce míst v každé zemi, a dokonce zajistit to, aby až po dobu patnácti dnů tam byl zachován teplotní komfort pro vakcínu.

V tuto chvíli se asi nedá odhadnout, jak časté bude muset být přeočkování. Sezónní jako u chřipky?
Je to pravděpodobné, protože ten virus má spoustu společného biologicky. Zatím víme, že existují lidé, kteří po prodělaném onemocnění na jaře, mají stále protilátky v dostatečném množství. Na druhou stranu jsou lidé, kteří po prodělané infekci nemají žádné protilátky a prodělali ji opakovaně. Zde je právě výhoda té vakcíny, protože když je podávána jinak, než jak normálně virus vdechnete, vede podle výrobců ve více než 90 procentech k tomu, že se protilátky vytvoří. Takže tvorba protilátek po vakcíně by měla být výrazně větší než po nemoci samotné.

Platí to třeba i u lidí nad 60 let, protože u nich obecně vakcinace není tak úspěšná?
Toto jsou obecné údaje, já detaily k jednotlivým vakcínám neznám, takže bych tady nerad střílel čísly. Obecně jen řeknu, že zejména u lidí, kteří z nějaké důvodu nemohou být očkovaní, tak to je na naší zodpovědnosti. My, kteří jsme zdraví, se musíme nechat očkovat, abychom tyto lidi ochránili.

Konec příští léto?

Jak důležité bude, aby se preventivně nechala naočkovat většina společnosti?
To je naprosto zásadní, protože jinak nedosáhneme kýženého efektu. Rád bych upozornil ty z nás, kteří třeba zapomněli na to, že kvůli vakcinaci zmizely spalničky, zmizely neštovice a další nemoci, na které bychom umírali daleko hůř než na covid-19. Je to právě vakcinace a zodpovědnost celé společnosti, díky které se podařilo eliminovat tyto nemoci a je jenom na nás, abychom si to uvědomili i u koronaviru.

Co máme na mysli, říkáme-li většina společnosti?
60 až 70 procent dospělé populace. Ta vakcína je v současné době jen pro dospělé, dětem se zatím podávat nesmí.

Financial Times upozorňuje na to, že firma AstraZeneca počítá s koncem pandemie už v červenci 2021, dokonce si to prý zajistila smluvně. Podle Deníku N by pak, navzdory tomu, že do vývoje investovala minimum vlastních zdrojů, jelikož využívala nejrůznější dotace, mohla nastavit tržní ceny. Podobně netransparentní je podle Lékařů bez hranic i používání veřejných zdrojů na vývoj a uzavírání licenčních smluv i u americké Moderny. Měli jste možnost zohlednit i toto ve svých úvahách?
Ta cenová politika i distribuce je opravdu vedená na úrovni Evropské unie, takže my jako členská země jsme se jako členská země k tomu připojili. Jakým způsobem to bude vypadat dál, se dá těžko předvídat. Já sám si myslím, že červenec je poměrně optimálním, byť teoreticky dosažitelným. Ale žádná farmaceutická firma si to nemůže rozhodnout, jak by si to přála. Je potřeba zohlednit, že konec pandemie, která je opravdu světová, bude tehdy, až bude proočkován signifikantně celý svět. Takže já bych se přikláněl spíš stran Evropy k podzimu a celosvětově si to netroufnu odhadovat.

Vladimír Kroc, onz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme