Emise, které vypustíme dnes, se projeví zhruba za 20 let, říká šéf české mise na klimatickém summitu

V egyptském Šarm aš-Šajchu se zástupci 195 zemí i nevládních organizací snaží najít cestu, jak dostat pod kontrolu stále závažnější klimatické změny. Řítí se svět do klimatického pekla, jak na 27. celosvětové konferenci o změně klimatu varoval generální tajemník OSN? Co konkrétního může konference přinést a jakou roli může při jednání sehrát Česká republika vysvětluje vedoucího české delegace, náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Emise u aut

Emise u aut | Zdroj: Profimedia

Jak významná je tato konference pro Českou republiku jakožto předsednickou zemi Evropské unie?
Je to součást našeho programu a našich priorit pro předsednictví v Evropské unii. Je to také propojeno s naší unijní agendou, protože se v Bruselu paralelně dojednává finální podoba balíčku Fit for 55.

Přehrát

00:00 / 00:00

Emise skleníkových plynů jsme schopni zkrotit s přicházejícími technologiemi, říká šéf české mise na klimatické konferenci Dusík

Ten je samozřejmě svázaný s Pařížskou dohodou a se závazky snížit emise tak, aby teplota nepřesáhla 1,5 stupně Celsia, a tomu odpovídající evropské závazky. Čili naše povinnost předsednictví, která je typicky v Evropě, má v této konkrétní oblasti významnou globální dimenzi a obě dvě jsou propojeny.

Na loňské konferenci v Glasgow se světoví lídři dohodli, že udělají vše pro to, aby se země neohřála o více než půldruhého stupně oproti době před průmyslovou revolucí. Podle Světové meteorologické organizace by ale hranice globálního oteplení mohla být o 1,5 stupně Celsia překročena už do čtyř let. Ukazuje se tedy tato meta jako nereálná?
Šance, že se nám podaří nepřekročit metu 1,5 stupně Celsia, se skutečně zmenšuje. Samozřejmě to bude záležet na všech daných opatřeních a také na tom, jak rychle dokážeme globálně odejít od fosilních paliv.

Předpoklad, že skutečně dojde k překročení 1,5 stupně, jak jste říkal, se neustále zvyšuje.

Na druhou stranu je důležité říci i to, že není důležité, jestli v nějakém okamžiku přesáhneme 1,5 stupně, jde spíše o to, co se bude dít dále a nakolik teplota poroste. Meta je k roku 2100, důležité ale je, jak dlouhé bude trvání stavu nad 1,5 stupně Celsia, pokud k tomu dojde.

Evropská unie je odhodlaná plnit klimatické cíle i přes válku na Ukrajině, řekl Fiala v Egyptě

Číst článek

Určitě jsme schopni se vrátit i níže. Otázkou je, jaké škody v té vysoké teplotě změna klimatu způsobí. Ve chvíli, kdy se oteplí o dva až 2,2 stupně Celsia, budou změny a dopady velké. Otázkou je, jak dlouho budou trvat.

Celý svět včetně Číny, Indie a Spojených států se shoduje na tom, že se chceme vrátit na nulové znečištění a že veškeré emise skleníkových plynů budeme schopni vykompenzovat někdy od roku 2050, případně jak říká Indie, do roku 2070.

Předpoklad každopádně je, že emise skleníkových plynů jsme schopni zkrotit s technologiemi, které přicházejí. Emise mezitím budou nicméně narůstat, bude narůstat i koncentrace CO2 v atmosféře, oteplení má zpožděný efekt. To znamená, že emise, které vypustíme dnes, se projeví zhruba za dvě dekády.

Implementační summit

Letošní konference by měla být zaměřena především na praktická řešení, na konkrétní kroky, jak zavádět jednotlivá opatření do praxe. Sledujete takový posun? Je nakročeno od slov k činům?
Myslím, že ano. Jako Evropská unie tam jedeme s cílem, že všechny věci, které byly schváleny a dohodnuty na konferenci v Glasgow, by měly pokračovat. I proto se summit nazývá implementační, což znamená, že je tam řada rozdělaných agent napříč všemi oblastmi.

Dané oblasti jsou v zásadě čtyři – snižování emisí skleníkových plynů, adaptace na změnu klimatu, řešení škod způsobených změnou klimatu a financování všech daných opatření.

Energetická krize vrhá stín i na světovou klimatickou konferenci. Ohrožuje plnění závazků

Číst článek

Čili je pro nás důležité, aby rozdělaná práce skutečně byla dokončena a aby byly schváleny klíčové dokumenty, které byly rozpracovány a nasměrovány. O to budeme v Šarm aš-Šajchu usilovat.

Konference je každoroční, v roce 2023 by se měla zabývat revizí cílů jednotlivých zemí o tom, jaké závazky budou schopny slíbit na snížení emisí.

Čili by mělo dojít k přehodnocení toho, jak daleko jsme od zmíněného cíle 1,5 stupně Celsia. Dnes jsme se stávajícími závazky na úrovni přibližně kolem 2,5 stupně.

Premiér Petr Fiala v úterý na konferenci řekl, že vyústění energetické krize, kterou akcelerovala válka na Ukrajině, může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně. Daří se to ale vládě srozumitelně vysvětlovat české společnosti?
Samozřejmě se o to snažíme a snažíme se nejen o vysvětlování, ale i o vytváření různých možností, jakým způsobem mohou lidé přispět ke snížení nejen svého dopadu na životní prostředí, spotřebu energií, ale i vytvářet finanční nástroje.

Ministerstvo životního prostředí, které současně řídí Státní fond životního prostředí, má několik programů pro podporu rozvoje obnovitelných zdrojů.

V meziresortním připomínkovém řízení je teď novela energetického zákona, která výrazně změní možnosti, pokud jde o komunitní energetiku. Čili předpokládáme, že dojde k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů.

Do roku 2030 bude kritický nedostatek materiálů, které lidstvo potřebuje ke snížení emisí, míní ekonom

Číst článek

Zřejmě by k němu došlo tak jako tak, ale válka a skutečnost, že skutečně nemáme dostatek energií, že jejich ceny jsou nepředvídatelné a vysoké, jsou spíše takovým vykřičníkem, že k této transformaci musí dojít a že se musíme snažit, abychom naše energie získávali z čistých a pokud možno lokálních zdrojů.

Fakta, ne alarmující slova

„Lidstvo má na výběr buď spolupracovat, nebo vymřít. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevraždy,“ řekl v úvodním proslovu na COP 27 generální tajemník OSN António Guterres. Vyslyší společenství tato alarmující slova?
Vždy se raději zabývám fakty než alarmující slovy. Alarmující slova jsou ale samozřejmě také významná. Skutečnost je nicméně taková, že způsob, jakým se mění klima, dopadne primárně na člověka, který v daném klimatu bude muset žít.

To znamená, že lidé na planetě budou potřebovat nějaké podmínky ke svému životu a je v zájmu nás všech, abychom si tyto podmínky zachovali, i pro naše děti. A o tom jsou klimatická vyjednávání.

Jak se k neuspokojivým výsledkům boje s klimatickými změnami staví účastníci probíhající konference v Egyptě? Je nálada skeptičtější, než byla na loňské konferenci v Glasgow? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

Vladimír Kroc, ula Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme