Posun v chování lidí nastal až s tvrdými opatřeními, uvedl Hamáček. Lockdown nevyloučil
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) začali lidé v České republice poslouchat vládní nařízení až ve středu, kdy kabinet vyhlásil striktní opatření jako uzavření hospod, restaurací či škol mimo mateřských. Podle vicepremiéra je z dat vidět rapidní pokles pohybu lidí. Ohledně plánované polní nemocnice v pražských Letňanech Česko požádalo o pomoc Evropskou unii, uvedl ministr vnitra.
„Ze všech dostupných údajů se ukazuje, že až tuto středu nastal nějaký zásadní posun v chování lidí. Vycházím z dat, která jsou dostupná od Googlu, třeba z Google Maps a dalších, z hlediska pohybu, a teprve od středy je tam vidět rapidní pokles,“ uvedl v rozhovoru pro server Seznam Zprávy ministr vnitra Jan Hamáček.
Lékař bez hranic Šebek: Polní nemocnice je špatný nápad. Nehledejme spasitele, každý může být hrdina
Číst článek
Podle něj z toho lze vysuzovat, že mírnější opatření přijatá dříve nebyla dostatečně efektivní. Zároveň je však již vidět změna: „Od středy (kdy byla vyhlášena přísnější opatření – pozn. red.) by to ještě nějakých sedm či osm dnů mělo růst a potom by se to již mělo otočit.“
Hrozbě celostátního lockdownu se striktněji omezeným pohybem jsme se zatím podle šéfa Ústředního krizového štábu nevyhnuli. První vyhodnocení současných opatření by mělo přijít tuto středu – týden po vyhlášení aktuálních opatření. V tu chvíli by mělo být jasné, zda zabrala.
„Podíváme se na čísla a ministerstvo zdravotnictví by mělo říct, zda to takto stačí, nebo je třeba dělat nějaké další úpravy. To ale nemluvím už o lockdownu, budeme se bavit jen o vyhodnocování,“ říká Hamáček.
„Nemohu však vyloučit, že se lockdownu nevyhneme. Pro mě osobně by bylo důvodem, kdybychom ani po sedmi až osmi dnech žádnou otočku neviděli a dále to razantně rostlo,“ uvedl.
Hamáčkův stranický i vládní kolega ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) mluvil pro Seznam Zprávy ve čtvrtek o tom, že vláda mohla některé restriktivnější kroky udělat o 14 dní dříve, než je ve skutečnosti učinila.
„Vím od kolegů, že v průběhu srpna i zahraniční partneři upozorňovali na situaci v Praze. A nejen v Praze, myslím si, že tohoto rozdělování na Prahu a zbytek republiky už bylo dost. Rozhodnutí se měla udělat dříve. Například i nošení roušek ve vnitřních prostorech, což chtěl dříve i ministr Vojtěch. To mohlo přispět k tomu, že by se situace vyvíjela pomaleji,“ řekl Petříček.
Polní nemocnice v Letňanech
Vláda oznámila, že má armáda začít stavět záložní polní nemocnici v pražských Letňanech pro případ, kdyby došla kapacita lůžek pro těžce nemocné pacienty. O podobné nemocnici se uvažuje i v Brně. Otázkou je, jak se povede najít potřebný zdravotnický personál, který by doplnil vojenské zdravotníky.
Hamáček k tomu uvedl, že polní nemocnice bez personálu určitě nebudou: „Ministerstvo zdravotnictví to řeší a nepochybně vyřeší. Solidní základ tvoří vojáci a zbytek dodá ministerstvo zdravotnictví, popřípadě zkusíme využít zahraniční pomoc, o kterou už žádáme.“
Prezident Zeman chce pokutovat nedodržování opatření. ‚Nenechte se svést antirouškaři,‘ apeluje
Číst článek
Česká republika podle něj odešle oficiální žádost v rámci programu civilní ochrany Evropské unie, kde zažádá o lékařské týmy.
Prezidentův projev
V pátečním televizním projevu se prezident Miloš Zeman vyjádřil v tom smyslu, že by byl rád, kdyby policisté razantněji vymáhali nošení roušek. Podle Hamáčka je zjištěných přestupků proti této povinnosti kolem 200 případů denně.
„V drtivé většině se to zatím stále řeší domluvou a já bych to určitě nechal na policistech a jejich vlastním uvážení. Nemá smysl jim dávat nějaké detailní pokyny a sazebníky pokut. Oni jsou dost zkušení na to, aby dokázali posoudit, zda si někdo jen roušku zapomněl nasadit, nebo jde o nějakého notorického popírače. Oni už mají místní znalost a vědí,“ myslí si ministr vnitra.
„Pokud si z toho někdo dělá legraci, tak tam je pokuta jistě namístě. Ale nemá smysl se na ty lidi hned vrhat s desetitisícovou pokutou, to by situaci určitě nevyřešilo,“ dodává Hamáček.
