Ministerstvo chce dovolit členům bezpečnostních sborů přivýdělky. Návrh bude projednávat sněmovna

Policisté, hasiči, celníci nebo příslušníci vězeňské služby by si v budoucnu mohli přivydělávat vyučováním, soudními posudky nebo prací pro odbory. Vyplývá to z návrhu ministerstva vnitra, který v pondělí schválila vláda. Kabinet tak reaguje na rozhodnutí ústavního soudu, který zrušil část služebního zákona týkající se podnikání příslušníků bezpečnostních sborů. Zákon nyní dostane k posouzení Sněmovna.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Hamáček | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

Pokud bude chtít člen bezpečnostního sboru podnikat v jiných oblastech než je pedagogická činnost, soudní znalectví a další obory vyjmenované zákonem, požádá o povolení svého nadřízeného, vysvětluje ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD.

Hamáček: O svých ministrech Babiš může jednat, s kým chce. Odvolání Petříčka by ale vedlo k pádu vlády

Číst článek

„Souhlas s tou případnou výdělečnou činností bude udělovat služební funkcionář. A pokud shledá, že tam je nějaký nesoulad nebo problém, tak ten souhlas bude moci odebrat,“ dodává.

Bezpečnostním sborem se podle zákona rozumí policie, hasiči, celníci, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. Podle dřívějšího ustanovení zákona o služebním poměru nemohli příslušníci sborů provozovat jinou výdělečnou činnost.

Pokud by nadřízený zjistil, že se okolnosti, za kterých souhlas udělil, změnily, bude mít podle dokumentu povinnost souhlas zrušit. Příslušník pak musí činnost ukončit bez zbytečného odkladu. „Takový postup bude nutno aplikovat například tehdy, byl-li příslušníkovi udělen souhlas s výkonem práce u soukromé společnosti, jež se ovšem následně stala dodavatelem výstroje pro bezpečnostní sbor,“ uvádí návrh.

Kázeňský trest

Návrh také zmírňuje postih v případě, kdy by bylo ustanovení porušeno. Zatímco podle nynější právní úpravy by musel být příslušník propuštěn, podle nového znění by mu mohl hrozit pouze kázeňský trest.

Výjimky, které novela předpokládá, by neměly platit pro příslušníky se specifickými podmínkami výkonu služby - například pro pracovníky zpravodajských služeb. V jejich případě bude vykonávání výdělečné činnosti nutné nadřízenému stále oznámit.

Ústavní soud sporné ustanovení zrušil proto, že je podle něj v rozporu s ústavním pořádkem. Stanovil, že je možné právo na podnikání omezit, takové omezení ale musí být přímo v zákoně stanoveno. Soud určil, že ustanovení zůstane v platnosti do konce letošního června, okamžité zrušení by totiž znamenalo právní nejistotu. Kvůli časové naléhavosti ministerstvo navrhuje, aby Sněmovna vyslovila souhlas s návrhem už v prvním čtení.

Zdeňka Trachtová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme