Obrana země není úkol jen pro vojáky. Možnost mobilizace ze zákonů nezmizela, říká Jireš z obrany
Dostatečné zásoby a schopnost mobilizovat, dvě poučení z války na Ukrajině, které se odrazí v nové české Obranné strategii. Za ministerstvo obrany ji má na starost Jan Jireš, který řídí sekci obranné politiky a strategie. „Pokud se bavíme o hypotetické mobilizaci, tak se bavíme o různých fázích. Nikdo nepředpokládá, že by se jednalo o všeobecnou mobilizaci jako v roce 1938,“ řekl Jireš v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Měl jste na starost vyjednávání smlouvy o obranné spolupráci s USA, která teď čeká na schválení Parlamentem. Co konkrétně smlouva bude znamenat? Je to předstupeň pro zřízení americké základny v Česku?
Ze smlouvy DCA (Defence Cooperation Agreement, tedy smlouva o obranné spolupráci – pozn. red.) neplyne žádné automatické právo nebo dohoda se Spojenými státy o tom, že v České republice budou působit američtí vojáci.
Dohoda DCA vytváří technické, legislativní a administrativní předpoklady, aby čeští a američtí vojáci spolu na území ČR mohli spolupracovat intenzivněji, než jak jsme to dělali dosud.
Jasně a konkrétně. Česko poprvé označí Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozbu
Číst článek
Ale to, že v Česku případně nějací američtí vojáci přítomni budou, to ze smlouvy nevyplývá. Pokud k něčemu takovému dojde, tak to bude separátní politické rozhodnutí, které bude učiněno na základě požadavků vyplývajících z české legislativy a z české ústavy.
Je ale zřízení základny v Česku něco, co Američany zajímá? Mluvili jste o tom?
V současné době neprobíhají žádná jednání s americkou stranou o zřízení čehokoliv, co bychom mohli nazývat americkou základnu v ČR.
Také se podílíte na aktuálně probíhající aktualizaci českých strategických dokumentů v oblasti obrany a bezpečnosti. Proč je potřeba je změnit právě teď?
Kromě toho, že jsou stávající dokumenty staré (Bezpečnostní strategie je z roku 2015, Obranná z roku 2017 – pozn. red.), tak nová vláda má v oblasti obrany a bezpečnosti mnohem větší ambice.
Před rokem přišel ruský útok na Ukrajinu a mezinárodní bezpečnostní organizace, kterých je Česká republika členem, NATO a EU, už loni svou obrannou a bezpečnostní politiku modifikovaly.
V roce 1938 šlo na obranu až 21 procent HDP. Ne všichni politici s tím ale souhlasili, říká historik
Číst článek
Oba dokumenty explicitně uvedou původce největších hrozeb: Rusko, Čína, terorismus.
Jaká poučení z ruské invaze na Ukrajinu zapracujete?
V první řadě se jedná o obrovskou materiálovou náročnost války. Každý den vidíme, kolik tisíc kusů dělostřelecké munice obě strany spotřebují. Spotřeba materiálu a zásob všeho druhu je gigantická.
To je jedna konkrétní věc, kterou do nové Obranné strategie promítneme, tedy požadavek na to, aby si Česko vytvářelo dostatečné zásoby všeho druhu, potřebné pro vedení dlouhotrvajícího vojenského konfliktu vysoké intenzity.
Chtěl bych vypíchnout ještě jednu věc, která se tam objeví, a to je problematika takzvaného válečného rozvinutí ozbrojených sil ČR, lidově mobilizace.
To je něco, o čem náčelník generálního štábu (Karel Řehka) v uplynulých měsících několikrát veřejně promluvil a vždycky se to setkalo s velikým šokem a podivením. Přitom branná povinnost a možnost mobilizace je něco, co v české legislativě bylo vždy přítomno a nikdy odtamtud nezmizelo.
V případě nutnosti musíme být schopni zvětšit naše ozbrojené síly a umět je zásobovat vším, co je pro vedení vojenského konfliktu, obranné operace potřeba.
Dokumenty, o kterých se bavíme, to podrobněji rozepíšou a stanoví, co by schopnost mobilizace obnášela, kde máme největší nedostatky a jakým způsobem je napravíme.
Nikoliv jako v roce 1938
Jak chcete komunikovat zrovna mobilizační plány veřejnosti? Branná povinnost platí, ale jde také o to, jak se to podá. Mohli byste vzbudit více nevole než porozumění.
Doufám, že nevole bude postupně ubývat. Chápu, že spousta lidí byla překvapena, když to od náčelníka generálního štábu slyšela poprvé.
Na druhou stranu účelem této komunikace právě i z jeho strany je, aby se míra překvapení postupně snižovala. Aby si lidé uvědomili, že branná povinnost existuje, že je součástí naší legislativy, že musíme mít schopnost mobilizovat.
Mobilizace neznamená jenom povolání vojáků a záložníků, ale znamená to v případě potřeby celkovou mobilizaci společnosti a ekonomiky, není to jenom o vojácích, to i o všech zdrojích, včetně třeba infrastruktury.
‚Válka v Evropě není nemyslitelná.‘ Generál Řehka upozorňuje na nutnost modernizace armády
Číst článek
Samozřejmě si uvědomujeme, že je nerealistické si myslet, že běžní občané si vezmou večer před spaním Obrannou strategii ČR a s chutí se do ní začtou.
Předpokládám, že na základě přijatých nových vládních strategických dokumentů připravíme nějakou komunikační strategii nebo kampaň.
Jak by fakticky mobilizace vypadala?
Už dnes máme čtyři kategorie záloh od té nejpoužitelnější, což jsou aktivní zálohy, až po tu čtvrtou kategorii, která je čistě teoretická, protože jde o lidi, kteří za sebou nemají žádný výcvik.
Aktuálně máme 28 tisíc vojáků profesionálních vojáků. Musíme si říct, jestli válečné rozvinutí ozbrojených sil v situaci krize nebo konfliktu má dosáhnout 50, 70, nebo 100 tisíc vojáků. To v tuto chvíli ještě úplně nevíme.
Cílem ministerstva obrany je ve srovnání se současným stavem dále co nejvíce navyšovat počet aktivních záložníků, protože ti lidé jsou nejvíce motivovaní.
I kdybychom dosáhli cílů, které máme, to znamená mít 10 tisíc aktivních záložníků do roku 2030, tak nebudou stačit pro válečné rozvinutí ozbrojených sil. Proto kromě jiného usilujeme o zavedení institutu dobrovolného předurčení.
Pokud se bavíme o hypotetické mobilizaci nebo schopnosti mobilizovat, tak se bavíme o různých fázích. Nikdo nepředpokládá, že by se jednalo o všeobecnou mobilizaci jako v roce 1938.
Když se řekne v Česku mobilizace, představí si všichni rok 1938, všeobecnou mobilizaci milionů vojáků. Když se o tom v praxi bavíme, tak se bavíme o nuancovaném procesu, který zahrnuje x kategorií záložníků a x fází, počínaje velice výběrovou mobilizací, která by se v první řadě týkala lidí v aktivních zálohách.
V konfliktu je potřeba spousta různých činností, které zdaleka ne všechny spočívají jenom v tom, že člověk dostane kvér a jede bojovat.
Česko má materiál, který může poslat Ukrajině, řekla Černochová. Naše armáda ho podle ní nevyužije
Číst článek
Zvažujete znovuzavedení základní vojenské služby?
Ne, v žádném případě. Za stávající situace v žádném případě znovuzavedení základní vojenské služby nebudeme navrhovat.
Pokud za dva nebo za tři roky se Česko a Evropa ocitnou v bezpečnostní situaci, která bude násobně horší než dnes, tak samozřejmě nemůžeme vyloučit nic. V tuto chvíli za stávající situace to ale nepředpokládáme a nic takového navrhovat nebudeme.
Jedním z hlavních cílů a sdělení nových strategických dokumentů, včetně Bezpečnostní strategie a zejména Obranné strategie, bude to, že obrana země není pouze úkolem pro ministerstvo obrany a profesionálních ozbrojených sil, ale že to je něco, na čem by se měli podílet všichni občané, celá společnost, všechny úřady, všechny součásti státní správy a samosprávy.
Co jsou strategické dokumenty?
Hlavním, takzvaně střechovým dokumentem je Bezpečnostní strategie, kterou připravuje ministerstvo zahraničí. Na ni navazují další, tentokrát v gesci ministerstva obrany: Obranná strategie, Dlouhodobý výhled pro obranu a Koncepce výstavby Armády České republiky. Tyto dokumenty, které schvaluje vláda, říkají, jaké jsou priority, zájmy, ambice a nástroje ohledně bezpečnosti obyvatel a obrany země. Jednou za několik let se dokumenty aktualizují.
