Konvalinka: Přecenili jsme promořenost obyvatel. Teď by rychle pomohlo přeočkování lidí nad 65 let
Počty hospitalizovaných se dostaly na úroveň letošního dubna, v některých nemocnicích odkládají plánované operace. „Skoro všichni jsme přecenili promořenost obyvatel,“ připustil biochemik Jan Konvalinka. „Přecenili jsme počty těch, co chorobou prošli a jsou chráněni,“ řekl v pořadu Osobnost Plus. „Vycházelo to, že máme přes 50 procent lidí promořených a k tomu očkování. A ukazuje se, že to tak úplně není,“ dodal.
„Druhá věc je, že jsme si neuvědomili, že účinek očkování u nejstarší kategorie spoluobčanů přece jen klesá, ačkoliv tedy pořád se drží, ale už to není ani devadesát, ani osmdesát procent. Ale klesá to na sedmdesát. Čili starší lidé s dalšími chorobami mohou i po dvou dávkách očkování skončit v nemocnici – a taky tam končí,“ upozornil.
Tak rychlý nárůst nakažených v nemocnicích se prý s přicházejícím podzimem čekal, ale odborníky překvapila rychlost šíření viru.
„Na rozdíl od jiných evropských zemí u nás už lidé z velké části rezignovali na dodržování jakýchkoliv opatření. Virus se šíří mnohem rychleji a méně kontrolovaně, než jsme čekali,“ popsal biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum.
‚Je to znepokojivě podobné‘
Jan Konvalinka patřil ještě před pár týdny spíš k optimistům, teď si musí růžové brýle sundat. „Ano, já se ke svým chybám přiznávám. Sice nerad, ale dělám to. Čekali jsme tuto podzimní vlnu, čekali jsme, že se budou lidé objevovat v nemocnicích, a čekal jsem určitě mnoho pozitivních. To ano. Ale nečekal jsem jich tolik. Nečekal jsem takový nápor na nemocnice, který zatím vypadá podobně jako loni, ale s několikatýdenním posunem. Ty křivky vypadají až znepokojivě podobně.“
Takový vývoj ale podle něj stále znamená „několik týdnů padesát mrtvých denně, tedy stovky, možná nízké tisíce obětí“. Konvalinka připomněl, že nechce přilévat do ohně ani šířit paniku, ale pokud má současný stav pandemie ohodnotit známkou jako ve škole od jedničky po pětku, jsme podle něj na čtyřce. „Ale pořád s tím ještě můžeme něco dělat,“ doplnil.
A v souvislosti s tím připomněl středeční informaci poradní skupiny MeSES. „Za prvé jsou to opravdu skvělí odborníci, kteří pečlivě sledují situaci ve světě a ,nevymýšlejí kolo‘, tedy neberou v úvahu ,česká špecifika‘, ale přemýšlejí nad tím, jak to dělají tam, kde jsou úspěšní,“ řekl.
„A za druhé, že to je mezioborová skupina – nejsou to jen lékaři, ale odborníci, virologové, imunologové, ale také společenští vědci a právníci. To je velmi důležité,“ vysvětlil s tím, že taková skupina chybí ministerstvu zdravotnictví a nejen jemu.
Třetí dávka pro 65+
Právě MeSES přišel s návrhem, který biochemik Konvalinka podporuje, a to je doporučení na posilovací dávku u všech nad 65 let.
„Kdyby se lidé nad 65 nechali přeočkovat, tak bychom tu část lidí, kteří jsou očkovaní a přesto se dostanou do nemocnic, úplně vyřadili.“
Jan Konvalinka
„Když se podíváte, kdo končí v nemocnicích, tak to jsou především neočkovaní lidé. Ale s tím se už dá těžko něco dělat. Protože to během několika týdnů nespravíme,“ vysvětlil Konvalinka s tím, že stále na neočkované apeluje. Případný rozdíl v počtu nově vakcinovaných uvidíme nejdřív za čtyři až šest týdnů.
„Co by pomohlo velmi rychle? Druhá skupina lidí, kteří končí v nemocnicích, jsou očkovaní starší spoluobčané po druhé dávce. A tady už je úplně jisté na datech, které vidíme z Izraele a ze Spojených států, že nejpozději šest měsíců po druhé dávce je u lidí 65+ zapotřebí třetí dávka.“
Posilovací dávka totiž dramaticky změnila situaci v Izraeli, kde se teď už prakticky na covid neumírá, přitom ještě před několika měsíci tam měli podobně špatnou situaci jako my dnes. „To je věc, která by zafungovala velmi rychle. Kdyby se lidé nad 65 nechali masově naočkovat třetí dávkou, tak bychom tu část lidí, kteří jsou očkovaní a přesto se dostanou do nemocnic, úplně vyřadili.“
‚Opatření číslo jedna‘
Konvalinka by tyto starší spoluobčany nebo ty s rizikovými chronickými nemocemi, kteří mají víc než půl roku po druhé dávce vakcíny, dokonce považoval za neočkované. „Nejen že by jim to měla připomenout SMS zpráva, ale měli by být velmi aktivně zváni k přeočkování svými praktickými lékaři. Myslím, že toto je opatření číslo jedna.“
Biochemik připomíná i výsledky zajímavé studie ze Spojených států, která na 780 tisících veteránech sledovala pokles účinnosti jednotlivých očkovacích látek. Tedy kromě vakcíny od AstraZenecy, která se v USA nepoužívá.
„A ukázalo se, že v prvních měsících po očkování je účinnost ve výši devadesáti, osmdesáti a pětadevadesáti procent. Tedy ochrana před přenosem infekce, před hospitalizací a smrtí. Nejrychleji klesá ochrana vůči přenosu infekce, a to tak, že za šest měsíců klesá asi o čtyřicet procent u Moderny, asi o padesát procent u Pfizer/BioNTech a dokonce až o osmdesát či devadesát procent u Jansenu, kde tedy klesá nejrychleji,“ shrnul Konvalinka.
„Na druhou stranu ochrana před hospitalizací nebo smrtí zůstává velmi vysoká, a to jak u Moderny, tak u Pfizeru, kde je dokonce ještě šest měsíců po očkování. Jansen klesá mnohem rychleji. Jiná data z jiných studií říkají, že AstraZeneca také klesá poněkud rychleji než Moderna a Pfizer,“ popsal.
„Takže ano, ochrana před infekcí klesá rychle, stejně jako před tím, abyste byli PCR pozitivní. Ale velmi dobře se drží ochrana před hospitalizací nebo smrtí,“ shrnul.
Zkušenost z Německa?
Čísla nakažených rostou rychle i v okolních zemích. „V Německu ta čísla rostou rychle, ovšem ve většině spolkových zemí to s sebou nenese takové zatížení nemocnic a takové počty obětí jako u nás. K tomu se dá připočíst proočkovanost obyvatel, které je teď už úplně zjevné. Protože v zemích, kde to vzali opravdu vážně a které mají hodně vysokou proočkovanost, jako je Dánsko, Portugalsko a Španělsko, tak se sice virus šíří, ale nezaplňují nemocnice.“
‚Špatná zpráva pro neočkované.‘ Německo od neděle zařadí Česko mezi epidemicky vysoce rizikové země
Číst článek
„Považoval bych za úspěch, kdyby se schválilo, že se bude vyžadovat ke vstupu do restaurací a jakýkoliv vnitřních veřejných prostor, potvrzení o očkování, o prodělané chorobě, anebo o velmi recentním testování pomocí PCR. Antigenní testy nepovažuju za dost citlivé,“ řekl Konvalinka o opatřeních, která by v tuto chvíli měla schválit vláda.
„Nedávno jsem byl v německém Heidelbergu a tam je toto naprostý standard. I když si jdete koupit kebab ke stánku, i když jdete do jakékoliv kavárny. Byl jsem i na univerzitě, kde má každá židle v posluchárně svůj QR kód, který si pomocí mobilního telefonu označíte. Takže je vidět, kde jste seděli, a když tam bude nějaký člověk nakažený, tak se ten samý den dozvíte, že jste měli nebezpečný kontakt,“ popsal.
„Snaha bránit se infekci a stupeň spolupráce veřejnosti se zdravotnickými orgány, aby se to udrželo pod kontrolou, disciplinovanost lidí, ta je neuvěřitelná – a ona se pak také promítá do počtu obětí.“
A co by Jan Konvalinka určitě zdůraznil, je jednotný postoj. „Mají tam jednotnější postoj odborné veřejnosti, akademické sféry a společenských elit. Nemají opozici, která by házela klacky pod nohy vládě. Nemají tam univerzitní profesory, kteří by zpochybňovali význam očkování a dokonce takové, kteří by nabádali k porušování bezpečnostních předpisů nebo zdravotnických předpisů. To v Německu nenajdete.“
Celý pořad Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
