Některé věci vypadají příliš účelově, to neposiluje důvěryhodnost, říká k opatřením Konvalinka

Výrazně menší počet diváků na sportovních akcích, další omezení otevírací doby restaurací či barů. Regulace v souvislosti s koronavirem se znovu utužila. „Dává to smysl. Jestli jsou opatření dost razantní na to, aby zpomalila prudký nárůst infikovaných, je věc jiná. To si nejsem úplně jistý,“ přiznává v rozhovoru na Českém rozhlasu Plus biochemik Jan Konvalinka. Upozorňuje i na některé – podle něj – nelogičnosti opatření.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Biochemik Jan Konvalinka | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

„Tyká se to vysokých škol. Řada rektorů a rektorek našich univerzit upozorňuje na to, že zatímco na sportovní v utkání mohou přijít dva tisíce diváků, my nemůžeme mít deset lidí v posluchárně. Celá věc není dobře komunikovaná a vymyšlená,“ říká v rozhovoru s Barborou Tachecí prorektor Univerzity Karlovy.

Připouští, že to vypadá, že zábava a sport jsou preferovány před vzděláním. „Připomíná mi to jaro, kdy se v prvním uvolňovacím kroku lidé pustili do hobby marketů, protože tam jsou vysoké stropy. Ale kostely zůstaly zavřeny,“ usmívá se a dodává: „Takže jsou tady některé věci, které vypadají příliš účelově, a to neposiluje důvěryhodnost.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou

Lidé, kteří o tom rozhodovali, podle něj nerozumí tomu, jak vypadá dnešní vysoká škola.

„Přednášky můžeme relativně plnohodnotně dělat online. Ale potřebujeme i praktickou výuku. Pitvu online neuděláte, nemůžete mít konzultace ani laboratorní výuku. V ústavu Akademie věd je v tuto chvíli 150 až 200 studentů, kteří se svými pedagogy v laboratořích pracují na variantách remdesiviru. To je dnešní studium,“ vysvětluje docent.

Kroky vlády

Konvalinka připouští, že vláda v boji proti epidemii koronaviru mohla v posledních dvou týdnech udělat víc kroků zajišťujících relativně větší bezpečnost.

„Evidentně se snaží opatrně nepoškodit ekonomiku, která dostala strašlivou ránu na jaře. A na druhou stranu možná, že jsou tady nějaké politické úvahy před blížícími se volbami. Kdyby to byla pravda, bylo by to samozřejmě velmi nepříjemné a nesprávné. Doufám, že to pravda není,“ míní.

Jan Konvalinka z @IOCB Prague/@Akademie věd ČR pro @Český rozhlas Plus: Omezení otevírací doby v barech a restauracích je velmi rozumné. Můžete si z toho sice dělat legraci, ale je pravda, že pod vlivem alkoholu se tam lidé v noci objímají, zpívají, křičí a vyvádějí různé nepřístojnosti

10:58 – 24. 09. 2020

2 1

V pondělí vystřídal Adama Vojtěcha (za ANO) na postu ministra zdravotnictví epidemiolog Roman Prymula (za ANO).

„Je epidemiolog, je naprosto skvělé kvalifikován. Můj pocit je, že bude rozhodnější v prosazování svých představ a vizí, než byl Vojtěch. Myslím, že je teď velmi vhodná postava a těším se na spolupráci,“ přiznává Konvalinka.

Švédská cesta

Rozšířit testovací kapacity, posílit trasovací kapacity a budovat nemocniční kapacity, aby byly připraveny na pravděpodobný nárůst nemocných. To jsou z pohledu biochemika současné klíčové úkoly v boji s koronavirem.

„Jestli počty infikovaných narostou na desetitisíce, čemuž se dá zabránit, ale kdyby k tomu došlo, budeme potřebovat mnoho set dalších jednotek intenzivní péče denně, což už nezvládneme. To je důvod, proč se epidemie musí zpomalit. I v případě, že devadesát procent lidí, kteří jsou pozitivní, mají příznaky mírné nebo středně těžké,“ upozorňuje.

Důležité jsou podle něj trendy denních přírůstků nakažených. „Zatím nevypadají dobře a musíme je zploštit,“ říká.

Současné kroky vlády podle něj tomu výrazně nepomůžou. „Myslím, že se nevyhneme uzavření středních škol. Říkám to strašně nerad a je mi to nepříjemné. A budeme muset regulovat počty lidí na vnitřních akcích,“ myslí si.

Konvalinka nabízí švédskou cestu. „Naše regulace jsou mnohem mírnější než ve Švédsku, které podle argumentů řady lidí promořuje. Ve Švédsku ještě pořád platí zákaz shromažďování většího počtu než padesáti lidí. V Británii je to šest lidí, to je přehnané. Myslím, že nemusíme jít tak daleko,“ říká biochemik.

Komplikovaná legislativa

Akademická pracoviště opět navyšují svoji testovací kapacitu. „Od pondělí běží například testování v univerzitním a akademickém centru BIOCEV, další pracoviště to připravují a řada dalších vlastně testovala celou dobu,“ říká Konvalinka.

„Narážíme bohužel na velmi podobné legislativní problémy, jaké jsme měli na jaře. Takže je tam trochu frustrace, že se za těch několik měsíců mnoho nestalo,“ přiznává s tím, že akademická pracoviště nemohou využívat svoji kapacitu tak flexibilně, jak by si představovala.

Posledních 7 dní ministra A. V.: krize pipetovacích špiček, Babišovy výtky i ošklivá diskuse s hejtmany

Číst článek

Podle Konvalinky jde o obecnější problém. „Je to problém nejen akademických laboratoří, ale vůbec testování. Na jaře byl přijat velmi rozumný názor, že budeme mít páteřní síť nemocnic, které budou odpovědné za většinu testování. Člověk by čekal, že v září to už budeme mít rozběhnuté, že nemocnice budou testovat. Ony to dělají, nicméně řada z nich je v tuto chvíli ve výběrovém řízení, aby získala přístroje na testování. Když se ale nějaká firma odvolá, tak přístroje nemohou koupit,“ vysvětluje.

„To je ten samý důvod, proč nemáme dálnice, proč tak pomalu stavíme nebo proč skoro nic nestavíme. Legislativa je tak komplikovaná, že i při nejlepší vůli všech zainteresovaných je tak strašně těžké cokoliv nového vytvořit nebo reagovat na krizovou situaci, že to trvá příliš dlouho,“ uzavírá biochemik.

Barbora Tachecí, Katka Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme